Tohle je podle mě alfa a omega celého procesu. Ono se to prostě zastaví, protože prostě tělo se adaptuje na nižší příjem. Dokonce to, že se to zastavilo, je v nějakým smyslu dobrá zpráva - stávající jídelníček odvedl výbornou práci a víc z něj nevyrazíš.
Taky to znamená, že tělo si říká o pauzu. Mám nejhorší možnou zkušenost s tím, snažit se v tuhle chvíli ještě zvýšit deficit. Co se mi zatím pokaždé stalo: organismu začal vřískat red alert hladomoru, za řvoucich sirén poplachu se vzbudila obří příšera sebezáchovy za každou cenu a následoval průser - týden dva tři pěkného úbytku a pak zhroucení, záchvaty přejídání a jojo efekt intergalaktických rozměrů, který nešel vůbec zastavit.
Naposled jsem to zkusila jinak, ostatně psala jsem to sem v posledních měsících dost dopodrobna. Zachovat pohyb, ideálně dokonce ještě přidat nebo aspoň změnit a pomalu zvedat příjem na úroveň stabilizace hmotnosti, co nejvýš to jde. Efekt by měl vypadat ideálně tak, že na váze se to projeví minimálně (nějaké dvě tři kila nahoru že začátku, pak už ale stabilní sinusovka), ale tuk půjde dolů dál a začnou naskakovat svaly. Tohle držet několik měsíců a vydržet, ideálně si teď dojít na nějaký měření kompozice a pak chodit co měsíc dva, aby člověk viděl, co se děje. A fakt nedrat se za tím nižším číslem na váze, teď je čas na rekompozici. Tělo si užije vyšší příjem, nabere svaly, popožene trochu metabolismus a třeba za půl roku nebo za rok to zas půjde dolů.