ARGANNAH: Ono i v celkem dobrých časech to dost kolísá, nebo teda aspoň mne. Tak se snažím jist unosny minimum, tzn. když nemám moc hlad, tak třeba jen proteinak nebo banán, ale když hlad mám, tak se holt najím a jen snažím neprecpat. A někdy se prostě nafutrovat musím a pak tam ještě poslat horký kakao s kusem čokolády. Tak pošlu. Stav askeze a hladu dlouhodobě nezvládám a ani zvládat nechci, protože než být pořád hladová, nešťastná a po večerech mít vlhký sny o zakusku, to asi radši budu tlustá.

Jinak jsem ale zjistila, že ideální dietní režim je bůček nebo kachna :-D Rodina si vyžádala a já se někdy po jedné vydatně najedla téhle Light pochutiny, ve tři si dala kafe a domácí buchtu s tvarohem a do večera už neměla hlad. A váha šla dolů. Když si dám v poledne rizoto, bez večeře nepreziju a váha hned zareaguje. Prostě nám zlé farmafirmy tají, že bůček je tukozroutskej!

ANNIKA: Já si to taky každou chvíli říkám - že to chci stihnout ještě před menopauzou. Akorát jak přijdou zlý časy (jako třeba teďka) a já během nich nezačnu okamžitě raketově přibírat (teda nevím, pořád ještě můžu začít, teď se mi toho sešlo FAKT dost najednou), tak jsem mega vděčná, že jsem to s tím hubnutím nehnala. Permanence je důležitější než rychlost, si člověk musí furt opakovat. K čemu je shodit třicet kilo za rok, když to má člověk za další rok zas zpátky.

ARGANNAH: To je pravda, ale zase abych to stihla ideálně před důchodem, že jo.

Pozitivní ale je, že to nijak nehrotím, nehladovím, přestála jsem pár kol šílený nespavosti, jsou v tom dovolený, kdy teda zmrzku a dobroty fakt nehodlám omezovat... Takže je fajn, že je trend i tak dobrý. To mě znervoznovalo na plíživém přibírání, že to sice až taková hrůza, ale za pár let bude.

Pokusila jsem se začít večeřet proteiňák (a je to teda strašnej kentus, a to tomu mají tu drzost říkat "nejlahodnější protein". To bych nechtěla vidět "chemickej hnus s pachutí v pytlíku" :D ) Mě teda pití, ani koktejl apod nezasytí, tak jsem si k tomu zkraje dala třeba ještě banán nebo kus toastu a tak. A postupně jsem si na to nějak zvykla a celkem bezbolestně se mi režim z "ráno nedokážu jíst, přes den lítám, večer pak v klidu zasednu ke stolu" přenastavil na "ráno mám hlad, jím pořádně, oběd solidní, pak kafe a třeba něco k němu a pak už nemám moc hlad." A ono to udělalo docela dost.

Teď na podzim se mi hubne nejlíp (všichni velebí léto, ale ani prd, to je furt nějaká zmrzlina, vedro, člověk se ve 33°C nemá vůli ani hnout a zaplavat si pořádně mě děti nenechají), tak se pokusím hecnout ještě na kus dolů, blížím se k nejnižší váze za posledních 10 let :)

Dneska se jdu zatetelit - váha mi postupně jde dolů, ale fakt geologickým tempem a navíc je to pořád půl dolu, tři čtvrtě nahoru, nic, tři čtvrtě dolů... Celkově už to bude cca 8 kg, ale za asi dva roky, plus teda hodně jezdím na koloběžce a snažím se chodit, ale nijak závratně. Přijde mi, že vypadám líp, ale váha žádný zazrak nepředvádí, oblečení nijak dramaticky neplandá...

A dneska jsem přišla k doktorovi na prevenci a on mě pozdravil slovy: "Teda ale vy jste zhubla, že jo?"

Já že jo, ale nijak závratný čísla, a on, že je to ale hodně vidět už jen na obličeji..."

A to tam chodím jednou za uherák a lidí tam má mraky. Tak mám radost, že to přece jen vidět je i při týhle nadsvětelný rychlosti :)

BERUSKA_CA: to neni jen o tom, ze ten rodic si velmi dobre uvedomuje, ze udelal chybu a jen se mu nechce to priznat a omluvit se. Spis si myslim, ze je to i nevedome popreni, protoze porad sve deti maji radi a s tim by se tezko zilo to jakoby zjistit, ze vlastne fakt hodne moc poskodili sve dite.

ELIZHANNAH:
IOM_NUKSO: máte pravdu obě.
Ale neřeším to, chápu, že to potřebuje popřít.

ELIZHANNAH: anebo obvinila Madiettu, ze proc nic nerekla a ze ona proste nevedela :/

MADIETTA: a kdybys jí to řekla teď, tak by to zlehčovala, viď. :( To je prostě příšerný :(( Jsem tak naštvaná, že se tohle dělo a děje a že někdo, kdo může zasáhnout, může podpořit, to prostě neudělá...

MADIETTA: No to je fakt strasny, normalne na presdrzku.

MADIETTA: Tohle je teda fakt ŠÍLENÝ. Učitelce se o tom říct nedalo?

MAJKA: myslím, že je to poměrně jednoduchý a zároveň strašně složitý. Musíš zajistit, aby v tebe dítě mělo absolutní důvěru a věřilo, že v tobě má zastání.

Jak jsem psala, moje máma se zasnažila řešit šikanu přesně jednou, a to bylo všechno ještě v nějakých řekněme mezích, kdy se to možná dalo zastavit. Učitelka s ní vyběhla a moje máma to prostě vzdala a od té doby už to jednoduše nechtěla řešit a nechtěla o tom slyšet. Řešit to "nešlo", tak proč by měla poslouchat moje stížnosti? No tak už jsem si nestěžovala, resp. když jsem to párkrát přece jen zkusila, dostalo se mi mantry "neumíš se zapojit do kolektivu". Takže moje matka dodneška neví, že mě děti každé pololetí volily za "antimiss třídy" a dávaly mi pak odpovídající "ceny", že jsem na školách v přírodě musela spát na zemi místo na posteli, že jsem neměla oblečení a nesměla jíst, že mi spolužáci v mé přítomnosti rituálně "oběsili" milovaného plyšáka, že mě na dvě hodiny zavřeli do řopíku a vysvobodili až na konci vycházky... a tak podobně. A myslí si, že vlastně to tak hrozný nebylo, že jsem byla prostě jenom osamělá a "neuměla se začlenit".

ACKO: Halina Pawlowska na tom zalozila karieru - delala si ze sebe legraci a lide platili za to, aby se ji mohli beztrestne smat.
Uz tehdy mi to prislo zvrhle.

Hodim vám sem odkaz na jedno video, přišlo mi docela jako poučný vhled do situace. Zvlášť smutný považuju to, jak paní říká, že tlustýho člověka lidí akceptují, když on sám sebe prezentuje jako někoho, kdo je se svým tělem nespokojený, selhává v pokusech o zhubnutí a přes celou obrovskou snahu mu to nevychází. Pokud je tlustý člověk celkem v pohodě, je to považováno za opovrženíhodné.
Moje tělo je moje | Ahmedová, Jarkovská, Krchňáková @ Meltingpot 2024
Moje tělo je moje | Ahmedová, Jarkovská, Krchňáková @ Meltingpot 2024
https://www.youtube.com/watch?v=UTGjVH0l0SI&t=3055s

Čímž se vracím k pointě tý debaty, kolem který se celou dobu točíme, totiž že oběť může ovlivnit aspoň jeden faktor z tohohle. Totiž svoje vlastní chování. A tím snížit šanci, že šikana vznikne nebo se rozvine. Je to zároveň jeden z důvodů, proč si myslím, že by lidi měli hlasitě a zásadně reagovat na bodyshaming, ať už se děje jim nebo někomu jinýmu a ať už okamžitej výsledek tý reakce bude jakejkoli. Protože je potřeba plošně tuhle kulturu naučit, že se to nědělá. A toho nedocílíme pláčem v médiích na sítích, co hroznýho se nám stalo (přestože i ten je samozřejmě potřeba, ať společnost pěkně vidí, co způsobuje), ale tím, že si to od týhle chvíle už nikdy nenecháme mlčky líbit. A budeme stejnej přístup učit svoje děti.