MAR_TINA: Je to rada na pěst, ale teď nemáš cíl hubnout. Nebo budovat fyzičku. Teď máš cíl přežít.

Tohle jsem si říkala, když jsem se snažila hubnout někdy před pár lety v dobách největšího pekla s dětma a enormním psychickým zápřahu, nespaní, řešení neustálých amoků a hledání cestiček, jak ten den přežít, kudy můžu jít, co dělat, co dítěti obléct (protože nesneslo skoro žádné oblečení), co dát k jídlu, co nesmí kde zahlídnout, jakým interakcím předejít... Zkusila jsem hubnout, ale bylo to strašný. A muž dostal vybrat, jestli mě chce hubenou, nebo naživu. A víceméně (spíše méně) příčetnou.

Tak ty teď podobně nemáš dobu na hrdinství. Debilní, ale dočasný. Bude líp :)

MAR_TINA: Při embolii zadržuješ vodu, to je to kilo. Když chodíš, jíš beze změny, tak se nic dít nebude. Drž se a dej tělu šanci se uzdravit.

MAR_TINA: My mame v pirucce, ze embolie se srovna (s leky) v radu mesicu. Nechci te strasit, spis uklidnit, abys na sebe nespechala. Nejspis reagujes naprosto normalne.

KURE: jako snažím se, ale ....
Včera jsem byla v termálu a sauně, ale bála jsem se jít z tepla do bazénku, aby mě nešlehlo, jen sprcha.

Na druhou stranu tuším, že kdybych se zašla zeptat do medicíny, jestli můžu jezdit na kole po rovině a saunu, Cornela by mě rozcupovala :D

Kolo zkusím zase v neděli jako indikátor.

MAR_TINA: hlavně klid. Já vim že se to dobře říká, ale stres tomu nepomůže. dvě kila nic nejsou, a nejspíš je to voda. Nepřepínal bych fyzický cvičení a soustředil se na psychohygienu.
To dobře dopadne, uvidíš :)

Já jsem přišla s osobní panikou. Embolie tam stále je, usuzuju z (ne)schopnosti projet se na kole a plavat. Asi to bude mizet týdny, měsíce? K nějakému lékaři, co mi možná dá nějaké informace, jdu za dva týdny.
Tělo reaguje na neokysličení bůhví jak - fakt netuším, co se uvnitř děje. Mám 2 kila nahoře, doufám, že otok. Jsem celá taková oteklá boulovitá medúza, po sebemenší aerobní námaze (15 km rovina na kole) jsem úplně hotová, otečou mi nohy a regeneruju dva dny.

A mám paniku, že se kondice nevrátí dlouho. Že ztloustnu - ne proto, že bych se nehýbala (chodím, jemně cvičím, jemně plavu) a jedla, ale protože bůhví jak probíhá metabolismus, když blbě dýchám. A pro mě je každý kilo boj na měsíce :( Bolí mě koukat na cyklovidea, protože dokážu jet leda jako babička do krámu. A nemůžu na kurz, na který jsme chtěla.

Asi nejhorší je na otm to neznámo, že moje konečně funkční tělo reaguje jinak a já nevím, co se děje a jaký na to pěkně inženýrsky aplikovat postup.

CMLKA: per se nic, jestli si pamatuju dobře.
já to chápu tak, že v principu to je upf. A pochopitelně čím méně syntetických příchutí barviv a sladidel tím lépe.
Ale pokud to má pro dotyčnýho nějaký benefity, třeba díky tomu nesežere nějakou tyčinku, nebo mu to umožní sníst dost proteinů, a pokud ti to nezpůsobuje nutkání se tim přežírat,
tak to je pozitivní změna.

Osobně to vidím na standardní paretovo pravidlo, snažit se o 80% bez upf. Nemá cenu to hrotit na max.

a co na proteiny říká vůbec kniha Ultrazpracovaní lidé?

ANNIKA: Trosku pomůže ho nechat odstat, i 10 minut stačí. Část té umělé chuti dělají ty přídavky, co zajišťují dobré rozpouštění. Díky za tip s teplým mlékem.

KURE: Ha, ten mam v merku na příště. S vodou jsem si vůbec netroufla, dávám si ho do mléka. V létě s ledem jakoze "ledový kafe" a teď to v teplým mliku vydávám za kakao. No. Aspoň jsem zjistila, že v tom teplým mliku je to nejmenší zlo, ve studeným krásně vynikne ta umělá pachuť, co se ti rozmazne po patře.

Ale na fb to vychvaluji i lidi, co nejsou falešný profily, tak to moc nechápu. Buď nemají chutovy pohárky nebo jsem zmlsana.

ANNIKA: jo, léto je na hubnutí naprosto blbá doba, to se nedá. A k tomu proteiňáku, mně na zasycení proteiňák nefunguje, nejlíp mě zasytí sníst 30 g Gran Moravie :))

ARGANNAH: Ono i v celkem dobrých časech to dost kolísá, nebo teda aspoň mne. Tak se snažím jist unosny minimum, tzn. když nemám moc hlad, tak třeba jen proteinak nebo banán, ale když hlad mám, tak se holt najím a jen snažím neprecpat. A někdy se prostě nafutrovat musím a pak tam ještě poslat horký kakao s kusem čokolády. Tak pošlu. Stav askeze a hladu dlouhodobě nezvládám a ani zvládat nechci, protože než být pořád hladová, nešťastná a po večerech mít vlhký sny o zakusku, to asi radši budu tlustá.

Jinak jsem ale zjistila, že ideální dietní režim je bůček nebo kachna :-D Rodina si vyžádala a já se někdy po jedné vydatně najedla téhle Light pochutiny, ve tři si dala kafe a domácí buchtu s tvarohem a do večera už neměla hlad. A váha šla dolů. Když si dám v poledne rizoto, bez večeře nepreziju a váha hned zareaguje. Prostě nám zlé farmafirmy tají, že bůček je tukozroutskej!

ANNIKA: Já si to taky každou chvíli říkám - že to chci stihnout ještě před menopauzou. Akorát jak přijdou zlý časy (jako třeba teďka) a já během nich nezačnu okamžitě raketově přibírat (teda nevím, pořád ještě můžu začít, teď se mi toho sešlo FAKT dost najednou), tak jsem mega vděčná, že jsem to s tím hubnutím nehnala. Permanence je důležitější než rychlost, si člověk musí furt opakovat. K čemu je shodit třicet kilo za rok, když to má člověk za další rok zas zpátky.