Já vidím v české knedlíkové kuchyni spíš problém s tím, co se k tomu jí. Omáčky, často zahuštěné moukou, často se spoustou másla /sádla, často se smetanou, pokud už v nich je nějaká zelenina, tak rozvařená do mrtva. K omáčkovým jídlům se zelenina u nás moc nedává a ta trochu libového masa, pokud je vůbec libové, to nevytrhne.
Zatratit tadyhle kynutou šišku je strašně jednoduchý, ale o tom to není. Poměrně důležitý je vymyslet si kompletní jídlo, které mi chutná, jedí ho i ostatní, příprava netrvá půlsoboty a nestojí půl denní výplaty. Pokud jím keto /low carb / bez lepek, tak si vezmu předpis od Kočanské a nepindám proti knedle.
Pro mě jsou knedlová jídla spíš neoblíbená, tak jsem to moc neřešila. Když chce muž koprovku, uvařím mu tu hrůzu (to je láska, co), dám si to vařené hovězí s bramborem a hořčiči nebo tatarku, knedlík kynutý výborný čerstvý se získává posláním muže do fronty k Růzhovi :)
Svíčkovou jím s knedlíkem. Roštěnky s omáčkou apod. dělám s rýží a zelenýma fazolkama. Rajskou dělám ... boloňskou s těstovinama :). Pečené maso se zelím dělám s bramborovým, stejně jako dušené hovězí se špenátem (též od Růzhy, v ušetřený čas jdu běhat.) Králíka s bramborem a pečenou zeleninou.
A být to na mě, českou kuchyni nevařím vůbec. Ale právě pro tu potřebu domácí fůze jsem našla staré (první republika) či nové a lepší postupy a kombinace než ala školní jídelna.
Tuhle jsme měli doma knedlík a po letech jsem ho udělala s vajíčkem a k tomu hodně zeleniny. Za mě ok, sacharidy, troca tuku, vejce, zelenina.