Často přemýšlím, že těch pár diagnóz, co se u mě věkem urodily, zabránilo plíživému klimakterickému přibírání. Pomáhá vědomí, že něco nesmím, tak to nejím. To umím. Ale není, co závidět.

LUSINDA: Kolik ma ta mumie deti ze presne vi, jak s organismem zatoci hormony, kojeni, nevyspani a nedejboze nemocne dite?
(Odpoved znam.)

ELIZHANNAH: Umele jidlo taky vzniklo za valky - bylo potreba vsechny nasytit temer bez prace. Uz ve skole jsem se seznamila s tvrzenim, ze “neni valka, abychom zrali margarin!”

KURE: přesně, nechcípáme hlady, ale něčím jiným, báječný... aby se najedli všichni, tak jíme nejídla (výrobky potravinářského průmyslu, často směsi chemických látek a přidaných ingrediencí, které mají pouze vypadat jako jídlo). Protože upřímně řečeno, kdyby měli zdravě jíst všichni obyvatelé této planety, tak to tahle planeta nikdy neuživí.

MARINNE: já si vlastně uvědomuju, že už hodně dlouho (roky) kupujeme fakt prověřené potraviny a koukáme na složení. Třeba nadýchané do/rozpečené anipečivo se nám domů nedostane. To má vlastně dva efekty - jsem po těhle potravinách sytá a když je to občas něco mimo, vnímám, že to bylo mastný / sladký / a že jsem snědla dost.
Ale jsou věci, kde to musím hlídat. Je tu pekárna s vynikajícíma loupákama a ejhle, jeden má 110 g. Tak si prostě musím vzít půlku a opravdu myslet na to, že ta druhá je na zítra. Jo, je lehce tukový, lehce sladký a dobrý a člověk by ho snědl rád ke kávě celý.

Fastfood výjmečně a je pravda, že tam jím podle tabulek - prostě vím, co si mohu dát, objednám, zapíšu, sním a to, že to bylo dost, vidím v tabulkách. Podle chuti se v mekáči opravud jíst nedá, to je past.

MAR_TINA: Ja taky netvrdím že to je nejaka zlomyslnost padouchu.
Z určitého pohledu západní potravinarsky průmysl vyřešil potíže který nás trápili po milénia.
Jenže se ukazaly potíže jiný. Tak s nima bojujem.

TAPINA: Na to mi stacil i pes!

GOR: To teda zase funguje, musím říct. Mám ty malý bestie furt nalezlý v talíři, z každé porce mi zbyde tak půlka :D

LA_PIOVRA: Ale ano, je třeba hledat metafyziku. Je potřeba dívat se na obezitu jako na existenciální problém, komplexní propletenec příčin a souvislostí, kolektivních i individuálních, společenských, psychologických i fyzických. Obezita tu filosofickou nadstavbu nutně potřebuje. Jediná jiná alternativa je totiž nakrmit 30-70% populace GLP-1 agonisty. Já vím, že spousta lidí, včetně lékařů, si to tak skutečně představuje, ale za mě je to stejná chyba jako uvažovat stylem "na co potřebujeme psychoterapii, když stačí smutné a trápící se lidi napěchovat psychofarmaky." Nikdo nepopírá zásadní význam psychofarmak a léků na hubnutí, ale jako plošné řešení celospolečenského problému se mi to zdá poněkud dystopické.

MAR_TINA: bohužiaľ áno. Si vezmi krehké balené pečivo. Alebo krehké rozmrazené pečivo, nemusí mať ani plnku, je to jak papierik, spráskam polovicu denného príjmu než sa najem. To sa mi u domácik žemličiek nestane, sú príliš hutné.

Kým som ešte nemala zdravotné obmedzenie a mohla jesť čokoľvek tak som si všimla, že u fast foodu sa mi zväčšuje objem jedla aby som sa cítila príjemne plná. To žačneš cheeseburgerom s hranolkami a časom pridáš colu a potom zistíš že by si zvládla ešte niečo. Neviem, či je to nejalý vyšši zámer, ale časť populácie takto funguje, bohužiaľ.

GOR: Opatrne, aby to nebylo to posledni, co v zivote udelas :)

MOODYCAT: To pozoruju v mnoha zemich a povazuju to za bajecny pristup. Jen v cr se tohle s chuti urazlive komentuje, aniz by se autor/ka vyroku premeril/a v zrdcadle. A nevyhraje nikdo, povyseny kecy dostavaj tlusti i hubeni. A na koho si netroufaj, toho pomlouvaj. To se mi otvira kudla v kapse.

ARGANNAH: Takže přírodní rada zní:
Máš-li nadbytek potravy, rozmnož se tak, abys nadbytek potravy neměla!

Problém vyřešen, auditko můžeme uzavřít ;-) Jdu to oznámit manželce.

#pátek už ve čtvrtek

já jak poslouchala ten podcast Sádlo, tak jsem čuměla, co je zejména rodina schopna říct...

MAR_TINA: Ja nevim. Mne prijde, ze tohle “nemeli” kolem techto lidi proleti.