KUATO: Bez mřížky - musel jsem se naučit, jak zebrovat, aby mi matka nedělala v úlu blbosti. Taky nepoužívám očka, očka zacpávám voskem, co mi vždy zůstane po prohlídce na včelnici, když čistím nástavky, rámky, apod. Včelařím v Praze u Průhonic, cca 350 metrů nad mořem.
- Obvykle mi postaví včelstvo 11 mezistěn ročně. Celý nástavek mezistěn dávám na začátku května. Zebruju 3. medník, takže jsou mezistěny nejčastěji v 3 a 4. Rámky plné medu kopu do 4. nástavku. Má to své mouchy, tak 5 - 10 mezistěn je postavených za sezonu blbě a svezou se s medem. Spoustu ale postaví blbě i bez medu, takže dost tavím na konci sezony. Medomet mám od Lysoně a nastavil jsem si program, aby mi medomet panenský rámky s medem netrhal.
- Oddělku dělám tolik, abych zazimoval 180 včelstev. Je to složitější: Podle úmrtnosti na jaře tuším, kolik bude potřeba minimálně oddělků udělat již v dubnu. A pak podle citu, kolik jich je slabých se špatným jarním rozvojem, starou matkou, atd. A taky občas nějaké matky poškodíme, zamáčkneme. Taky chytnu vždy pár cizích rojů. Takže se mi stává, že jich zazimuji 175 až 185. Prostě odhad. Kmenových, průmyslových, každý je nazývá jinak, tak mám okolo 150 každý rok. Ty mi přenesou med. Úmrtnost okolo 10 procent, takže okolo 18 včelstev za zimu padne, spíše méně, ale měl jsem i 15 procent úmrtí jeden rok. A zbytek jsou slabá včelstva s pomalým jarním rozvojem, starou matkou, atd.
- Používám trubčí rámky, dávám jeden nevydrátkovaný jako druhý rámek ve druhém nástavku. Trubčinu nevyřezávám. Včely samy vědí, kolik trubců potřebují.
- Starý matky a výměnu neřeším. Mám prostě část včelstev, kde je slabší rozvoj, pravděpodobně i kvůli starým matkám. Včely si udělají tichou výměnu samy. Nepamatuji, že by včelstvo bylo slabé dva roky po sobě. Pak samozřejmě bych ale nemilosrdně matku vyměnil, starou zamáčkl a spojil s oddělkem. Ale dal jsi mi brouka do hlavy, já opravdu nemám více jak 10 slabých se špatným jarním rozvojem ročně, takže procentuálně je to minimum. Tvoje situace ale nemusí být, že děláš něco blbě, když máš polovinu slabochů. Těch možností, proč se ti to tak děje, je mnoho. I proto uvádím vše, co mne napadne.
Když zužuju na dvě v červenci při odebírání medníků, tak jim odeberu ty černé, špatně vystavěné, atd. Když tam je plod nebo hodně pylu, tak se snažím tyhle černý nebo blbě vystavěný rámky s plodem nebo pylem dát jako krajní do druhého, abych je mohl hodit při zebrování do třetího nástavku při přidávání dalšího nástavku v dubnu další rok.
* * *
Nevím, čím je moje metoda zajímavá. Čím jsem starší a zkušenější, tak tím více mám za to, že nejlépe je do nich lézt co nejméně a nechat to na nich, když je problém. Situace, co samy nezvládnou, řeším, ale většinou vše zvládne plodová zkouška. ;) Když je ve včelstvu hodně včel a třeba i nevylíhlý plod, nechám je udělat nouzové matečníky. Když je včelstvo slabé, spojím s oddělkem. Léčím jen Apiguardem v srpnu a fumigace 3x v říjnu, kdy první vklidu s plodem.
Krmím 15 kg cukru kmenová, 12 kg oddělky. Nechávám jim tak 3 - 5 kg medu, takže celkem mají do 20 kg zásob na zimu. Vůbec neprohlížím včelstva v lednu až březnu. Jestli žijí zjistím při odebírání měli v lednu a pak až když rozšiřuji v dubnu na 3 nástavky soušema. Tam dělám první velký zásah - rozzebruju jim plodiště první druhý nástavek, do třetího dám med, co už natahaly. Pak na začátku května 4. nástavek s mezistěnama, rozzebruju 3 a 4. Nejsilnějším přidám s nástavkem mezistěn i další 5. nástavek se soušema. Vše zebruji. Málokdy zebruji 2. nástavek mezistěnama, ale i to se stane, když mají už hodně natahanýho medu a chci jim udělat místo v plodišti, zamezit rojový náladě.
Když si to tak po sobě čtu, tak si myslím, že hodně dělá to, že jak mám těch včelstev více, tak se anomáliema setkám více a proto ze zkušenosti vím, jak je řešit, hodně často citem.