• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    Z4IKVČELAŘSTVÍ
    VEVER
    VEVER --- ---
    KOCOURR: Tak, včely jsou velice efektivní v objevování a využívání výrazných zdrojů. Protože si o nich řeknou a pak budou létat jenom tam dokud to nevyberou do mrtě. Takže pokud dáte hodně úlů někam kde výrazně převládá jeden kvetoucí druh, pak to budou mít ostatní hmyzáci o dost složitější.
    V pestřejší skladbě rostlin už ta jejich převaha asi nebude tak výrazná.
    Ale samozřejmě ve chvíli kdy máte dané množství rostlin na které létá nějaké množství hmyzáků a pak do toho šoupnete pár desítek tisíc včel, tak celkem logicky zásoba poravy poklesne...takže záleží na nabídce, no. Asi by se dalo nějakým průzkumem zjistit procento opylených rostlin před přidáním včel a pokud by to místní druhy zvládly opylit dobře, bude přidání včel situaci spíš zhoršovat.
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    Ahoj, několikrát jsem byl účastníkem diskuse o tom, zda větší koncentrace včel na jednom místě podporuje rozvoj biodiverzity, nebo jde naopak paradoxně proti tomu (např. 100 úlů na jednom místě způsobí, že ostatní druhy opylujícího hmyzu hladoví, protože díky lokálnímu převčelení na ně nezbyde moc potravy).
    Jaký je váš názor na tohle téma? Případně kde je ta hranice, kdy lze ještě hovořit o tom, že jsou včely přínosem a kdy už je tomu naopak (jasně, každá lokalita má svá specifika, ale lze vyvodit nějaké obecně platné závěry)?
    RIVEEK
    RIVEEK --- ---
    RICARDERON: upřímně nejsem moc zastáncem včelaření ve městě. Včela je poměrně neobratný a špatný letec. Zvaž, jakou máš v okolí pastvu. Sice má dolet kolem 4 km, ale bude se proplétat městem, překonávat budovy, provoz... Oddělek dostaneš na 5-7 rámcích, ale pokud ti přežijí první rok a zesílí, rozšíříš na víc nástavků, budeš mít jedno včelstvo kolem 60 000 včel. Mít jedno včelstvo nemá moc smysl, dvě budiž, ale ideální je minimálně tři včelstva, abys mohl říct, které je silné a které slabé a podle toho se zařizovat, dvě nejsou moc vypovídající a statistiku ti to neudělá. Zvaž, jak moc se jim budeš moct věnovat, zejména po vytočení a před zimou budeš potřebovat krmit, budeš potřebovat sledovat spad roztočů, léčit, reagovat na "letový provoz," vykrádačky vos a jiných silnějších a agresivnějších včelstev úpravami česen a oček (předpokládám, že v Praze moc velká pastva nebude - pole, louky žádný, maximálně tak hádám nějaký zalesněný plochy z okolních sadů - jak moc ti to v okolí kvete? kolik to dá pylu a nektaru? dá to pastvu stabilně po celý rok? Bude tedy asi velká konkurence a větší pravděpodobnost vykrádaček a tím samozřejmě větší riziko zavlečení nemocí a roztočů) nevím, kolik té vinice chceš vysadit, ale nemyslím, že bys to uživil jen ze své zahrady...
    Jestli chceš skutečně včelařit, abys po druhý rok na jaře nenašel prázdný úly, nastudoval bych si základní informace o jejich potřebách a chovu, zvážil bych jestli to budou u tebe na zahradě zvládat, jestli to budeš ty zvládat a pak se rozhodl. Pokud jde jen o evironmentální záchvaty a potřebu medoviny, zamyslel bych se vzhledem k počátečním finančním investicím a potřebě průběžné péče zvážil, zda není lepší jen dobře obhospodařovat zahradu bez vlastních včel a medovinu si normálně koupit...
    HEJSEK23
    HEJSEK23 --- ---
    RICARDERON: v Praze (v centru) vím o dost úlech a to že je nevidíš bejvá hlavně tím že jsou na střechách naposled jsem včelí úly objevil u Malostranský když jsem pracoval v Kunsthalle nebo na Staroměstský na střeše Rudolfina atd.
    THAIGRR
    THAIGRR --- ---
    RICARDERON: vim o ulech na vodarne u Flory, na strese radnice P3, ve skautskem arealu pod Parukarkou, na nadrazi Vrsovice... Zas tak malo jich nebude
    VEVER
    VEVER --- ---
    RICARDERON: hele jestli je motivací chtít včely a medovinu tak pak v pohodě a do toho :) Mimochodem, výborná kniha o včelách (ne o včelaření) se jmenuje Fenomenální včely. Vřele doporučuju.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    VEVER: Tak podle tohoto článku doletí dost daleko, Dívčí hrady jsou od nás vzdušnou čarou 2,2 km. Každopádně tady by byly 200 m od Malostranského hřbitova.

    Včelařské noviny - Důkaz o doletu včel za snůškou
    https://www.vcelarskenoviny.cz/index.php/joomla-page/54-vcelarska-praxe/21-dukaz-o-doletu-vcel-za-snuskou
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    LIDDA: Máme všecko. Chceme včele. A medovinu.
    KOOTCHA
    KOOTCHA --- ---
    Lahvoval jsem teď svojí druhou medovinu a někde asi dělám chybu.

    První medovina byla super. Krásně čirá, všechno si to sedlo na dno, ale po prvnim stočení to chytlo nějakou takovou hořkou pachuť. Fakt se to dost změnilo a neni to moc dobrý. Já to teda piju, ale nechutná to jak by mělo.

    Letos jsem v létě uvařil druhou. Kvasilo to nádherně, po měsíci jsem to stočil, ale nebylo to čirý. Nechal jsem to dokvasit a stočil podruhý zpátky do kýble s kvasnou zátkou. Pak to ještě leželo... no celkem třeba 2,5-3 měsíce a pořád to neni čirý a malinko to kvasí. Bublák vůbec nezabublá, ale co jsem to dal do lahví, tak to po pár dnech malilinko ufoukne, když to otevřu. Nechám to samozřejmě ležet, ale zas to někde mezi prvnim a druhym stáčenim chytlo tu hořkost. Takovou blbou pachuť.

    Držim se +- tohohle návodu https://janvaclavik.cz/vyroba-domaci-medoviny-zacatecniky/, ale spíš se řídim podle toho jak se to chová. Kvasim to v potravinářskym kýbli s kvasnou zátkou a ten kýbl je naplněnej tak ze 2/3. Když to stáčim, sleju to do nádoby vedle a vrátim zase do kýble. Nenapadá vás kde dělám chybu, nebo čim to je? Díky.
    LIDDA
    LIDDA --- ---
    RICARDERON: Zkusila jsem vcelarit jeden rok - nahodou se mi usadil roj v darovanym ule co jsem si odlozila na kopec, ze ho casem vyresim. A jelikoz jsem o tom nic nevedela, tak jsem si pletla ramecky (i kdyz jsem cetla literaturu a koukala na net) a v podstate jsem je tak oslabila myma snahama to vselijak preorganizovavat, ze mi neprezily zimu. Jestli chces pomoct vcelam, tak imo vysej medonosnej biopas a mozna nejaky akaty pokud se nebojis pleveleni. Jednak jim pomuzes a pak to lahodi i oku. A mas dalsi rok na teoretickou pripravu :)
    VEVER
    VEVER --- ---
    RICARDERON: zrovna kousek od Anděla tady u nás má člověk včely, na Dívčích hradech (což je z pohledu včely asi taky celkem blízko, ne?) je několik úlů. A já jako netvrdím že by si je pořizovat neměl, jenom že pokud je motivací ochrana přírody, není to nejlepší cesta.
    TMA
    TMA --- ---
    RICARDERON: Jednu dobu byly na střeše OC Nový Smíchov. Ale vidět byly jen z protějšího bloku, rozhodně ne z ulice. Koukal jsem na jejich zbytky z kanceláře.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    VEVER: Tak já teda v okolí centra Prahy moc úlů nevídám...
    VEVER
    VEVER --- ---
    RICARDERON: Kvůli enviromentálním záchvatům určitě ne. To už je lepší rozmístit na pozemku strategické hromady dřeva na domečky pro čmeláky a jiné volně žijící blanokřídlé. Včel už je skoro spíš moc a omezují potravní zdroje pro ostatní.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    Nikdy jsem neměl v okolí nikoho, kdo by měl včely... Ale mám enviromentální záchvaty a 700 m2 zahradu dvě zastávky nad Andělem na Smíchově. Vinici dosázím na jaře, tak je možná čas rozjet další projekt. Ale vím o tom kulový. Má to cenu?
    DIVER
    DIVER --- ---
    já teda nejsem včelař, ale čmelař. tak jen pro zajímavost a pobavení :)

    Čmeláci si hrají jen tak pro radost. Baví je koulet – VTM.cz
    https://m.vtm.zive.cz/clanky/cmelaci-si-hraji-jen-tak-pro-radost-bavi-je-koulet/sc-870-a-219108/#part=1

    (...) Čmeláci na cestě do jídelny procházeli hernou kolem hřišť s kuličkami a často nezamířili rovnou za potravou. Odskočili si na hřiště a jasně přitom preferovali volně pohyblivé kuličky. Hřiště, kde si mohli hrát, volili o 50 % častěji.

    To znamená, že si čmeláci neoblíbili samotné kuličky, ale přitahuje je možnost s nimi koulet. Někteří čmeláci si zašli na hřiště jen jednou nebo dvakrát, ale jiní proháněli kuličky až čtyřiačtyřicetkrát za den. A to znamená, že se jim koulení líbí.
    KOTILION
    KOTILION --- ---
    Prosim o radu: ma cenu jedte ted klickovat na cca 23 dni? Mam ve vcelstvech stale docela velky spad a matky vesele ploduji. Jak byste to resili?
    ELFRIK
    ELFRIK --- ---
    LUCIEN: pokud vím že to nebylo nosemou nebo jinou nemocí tak souše se zásobám vysířím a uchovám na jaro otevřené zásoby lze pocukrovat moučkovým cukrem. Na jaře vložím otevřené do úlu za přepážkou nebo podmetu, včely to vyberou podnítím je tím a mám prázdné souše.
    LUCIEN
    LUCIEN --- ---
    K těm úhynům. Co děláte s rámkama se zásobama po uhynulém včelstvu? Teď mi poprvé jedno padlo, celý rok jsem s nima zápasil, po vyrojení se mi je nepodařilo dostatečně zesílit a teď prázdný úl, v podmetu málo těl, během léčení byl ale poměrně silný spad. Zásob ovšem mají celkem dost a souše by se mi do příštího roku hodily...
    KOTILION
    KOTILION --- ---
    Jak léčíte přes léto? Já dávám po vytočení 4L cukerného roztoku a hned jak to vysajou, začínám léčit kys. mravenčí v odpařovači. To dělám s pauzami do teď a příští týden jim dám čuchnout varidolu. Příští rok vyzkouším klíckování, letos už to nestihnu.

    Má někdo zkušenosti s Gabonem? Jaký je účinek ve srovnání s kyselinou mravenčí?

    TWORBO: Něco na tom možná bude. Sousedovi letos uhynula všechna včelstva (6), léčí jen jednou formidolem. Přes léto jsem s těma jeho včelama dost bojoval a ten letošní úhyn mu připisuju na vrub.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam