TALVI: souhlasím
Vysoká škola má mnoho různých rolí - s různou vahou
* sloužit coby místo pro přípravu těch, kteří budou daný obor prohlubovat. - již zmiňovaní veřejní pracovníci. -- Zde účelovost opravdu není na místě.
* sloužit pro udržování možnosti v oboru pokračovat (jinými slovy, výchova dalších pedagogů v oboru) -- To je principiálně pochopitelná, sebezáchovná funkce. Zde by možná otázka regulace na místě byla, ale vzhledem k mizivému počtu takových jedinců je vesměs zbytečná
Nicméně, ruku na srdce, drtivá většina studentů na "větších" oborech do těchto dvou kategorií nespadá. Bylo by ale chybou posuzovat je ve zcela jiné kategorii. Osobnostní růst excelentních špiček v oboru vesměs vyžaduje široké zázemí těch ne-až-tak talentovaných zástupců akademické obce.
Ale to nic nemění na tom, že takových, kteří se předchozích dvou kategorií ani nedotknou a prostě si "projdou školou" a nezbyde po nich nic, nežli slovy klasika "prázdný měch vína" je monumentální množství.
GAARQ: Myslím, že hrubě zjednodušuješ.
Je mnoho oborů, kde je vysoká škola holou nezbytností kvůli znalostem a umu zde získaném (medicína, veterina, architektura, chemie atd) - a srovnávat to s obory jako Informatika, kde drtivá většina pracovníků získá své znalosti praxí a prací, popř. přímým školením - a až na specifické pozice vyžadující dobré znalosti jim toho vysoká škola (krom sociálních sítí) moc nedá.