• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GREATDRAKEŠkolné na VŠ - diskuze o existenci a dopadech možných i historických u nás a ve světě
    Vzhledem k tomu, že fenomén školného na vysokých školách na naši společnost udeřil zcela naplno, rozbíhá se debata na toto téma napříč mnoha kluby i na nyxu. Považuji za dobrý nápad tomuto dát své místo pro centralizaci zdrojů, odkazů a debat. Jak nad aktuálním návrhem tak nad systémy v okolních státech.



    Pokud máte již hotový názor: "školné na vysokých školách je dobro/zlo/kretenismus/božské/zásadní/nezajímavé" - pak je to pro vás asi dobře, ale z hlediska diskuze nezajímavé. Vystříhejte se tedy prosím prostého shromažďování argumentů na podporu již předem připraveného názoru, to opravdu není cílem, protože negativních i pozitivních věcí se dá, s trochou snahy, nalézt mnoho.

    Stejně tak, je kontraproduktivní argumentovat "já zažil to a to a proto to vnímám negativně" - tomu se asi nelze moc vyhnout, ale uvědomte si prosím, že školné je něco, co se dotkne obrovského množství lidí ve velmi různých životních situacích a vaše zkušenost patrně vůbec není obecně aplikovatelná.

    Prosím všechny diskutující, aby si přečetli obsah tohoto odkazu, včetně pdf souborů na konci stránky: http://www.msmt.cz/pro-novinare/financni-pomoc-studentum-navrhy-jsou-na-stole

    Německá wiki o školném s krátkým popiskem pro mnoho států a v celku užitečnými odkazy
    http://de.wikipedia.org/wiki/Studiengeb%C3%BChr

    Dále jsou vítány studie z jiných států, kde již školné na vysokých školách zavedli, školné dlouho mají či jej zvažovali.
    Zde je souhrn z roku 2007 o školném v některých evropských státech. Pokud seženete novější, sem s tím prosím.
    http://www.euroskop.cz/607/sekce/skolne-v-eu/

    Listina základních práv a svobod (Článek 33, bod 2):
    Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.

    [SERVER ERROR]
    rozbalit záhlaví
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    RUDOLF: Tak ještě jednou a pomalu - To, cos linkoval je návrh ministerstva financí - který se triviálně dá nahlédnout jako něco, co procentuelně českému školství docela nadržuje.

    Není zdaleka jasné kde a jak vůbec celkově to krácení rozpočtu ministerstva školství dopadne a jak bude distribuováno. A také není jasné, zda vůbec nastane. Viz nedávná prohlášení jistých vládních politických exponentů.

    slova "stát dal jasně najevo" patří do agitky, nebo kázání, jako racionální zhodnocení je to velmi špatné, protože to v podstatě vůbec není pravda. Stát nedal najevo ale lautr nic. Krom toho, že se bude šetřit a že ministerstvo financí má "jakousi" představu jak.
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    GREATDRAKE: VŠ budou mít méně přostředků než teď. Ty peníze směřují mimo univerizty. Tj. rozpočet se univerzit dotkne.. a né jenom jich: Akademie věd - 128,7 milionu korun

    problém současných univenrzit je podfinancování a rozpočtová politika (alespoň uk).. stát dal jasně najevo že mu o vysoké školy nejde.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    RUDOLF: tento cimrmanovský úkrok stranou je zajímavý, jaký však má vztah k původně odkazovanému článku?
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    GREATDRAKE: thanks for math bit of research, but we are talking about universities.
    http://domaci.ihned.cz/c1-45148300-stat-prida-mladym-ucitelum-pet-tisic-chce-za-to-petilety-uvazek

    Univerzity nebudou zdarma

    Vysoké školy naopak v příštích letech na platy učitelů peníze navíc od státu nezískají. Svým doktorům, docentům a profesorům budou moci přidat až ve školním roce 2013/2014, kdy začnou studenti veřejných vysokých škol platit odložené školné. Vláda požaduje, aby studenti platili až deset tisíc korun za semestr.

    Fakt, že základní a střední školy získají od státu peníze navíc a vysoké školy nikoli, jen potvrzuje, že hlavní prioritou nového ministra školství Josefa Dobeše univerzity nejsou. "Vysoké školy jsou až třešničkou na dortu," řekl HN Dobeš.

    Vysoké školy budou přitom díky zavedení školného od akademického roku 2013/2014 dostávat každý rok navíc 1,2 miliardy. Platit školné totiž budou pouze noví studenti, jichž začíná každoročně studovat zhruba 60 tisíc. V akademickém roce 2018/2019 by se pak měly příjmy ze školného zastavit zhruba na šesti miliardách za rok. Studenti sice budou moci platit školné až po skončení studia, ale stát začne peníze za školné dávat univerzitám ihned. Studenti budou potom splácet školné státu.

    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    RUDOLF:
    let me do simple math...

    školství dostane 2,1 miliardy navíc z rezortu obrany, ale na škrtech ztratí 3 miliardy.
    Tzn. co se týče absolutních čísel bude v šetření na 4. místě.
    V celkových číslech tedy bude škrtat něco kolem 0,9 miliardy z 125 mld rozpočtu.
    To je cca 0,72% z rozpočtu

    Pro srovnání obrana:

    pracuje s 48 mld rozpočtem, ze kterého o 2,+ mld přijde kvůli učitelům, a ještě 150 mil na škrtech. Přijde tedy o cca 5% z rozpočtu

    Zemědělství má 39,5 mld - a přijde o 1,3 mld. přijde o 3,29 %
    finance přijdou o 0,4 mld z 17mld rozpočtu - přijde o cca 6%
    vnitro 61,2 mld rozpočet 1,243 mld škrt - přijde o 2,03%
    průmysl a obchod 18 mld, škrty 0,214 - přijde o 1,18 %
    zahraničních věci 6,4 mld rozpočet , 0,156 mld škrty - přijde o 2,4 %

    životní prostředí 17,7mld rozpočtu , 0,1 mld škrty -přijde o 0,5%
    místní rozvoj 8,1 mld rozpočet - 0,078 mld škrty - přijde o 0,96%
    doprava 71 mld rozpočtu, 1,5111 mld škrty -přijde o 1%
    kultura 8,3mld rozpočtu 0,1298 mld škrty - přijde o 1,5%
    zdravotnictví 7,87 mld rozpočtu, 0,1774 mld škrty -přijde o 2,25%
    spravedlnost 22mld rozpočtu, 0,501 mld škrty - přijde o 2,27%

    Krom životního prostředí a krom bumbrlíčka jménem práce a sociální věci, kde jsou vesměs mandatorní položky se škrty dotknou všech více.

    Školství na tom dopadá velmi, velmi dobře - a tedy ANO, školství je prioritou.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    BOBR: Myslím, že dlouholetá jasná a zřetelná podpora technických oborů, snaha o navázání na dobré strojírenské tradice a silný dopad technologických firem na hdp ČR je velmi těžké přehlédnout.

    České vlády se stabilně staví za vizi ČR jako země profitující ze silných průmyslových firem, se vzdělaným zázemím v příslušném oboru za posledních 15 let velmi viditelně.

    Nedovedu si představit, že by to podpora technických oborů na VŠ neměla kopírovat. Je možné s tímto nesouhlasit. Ale přehlédnout a nechápat považuji za absurdní.

    BOBR
    BOBR --- ---
    KUBZ:

    Zdravím Kubz,
    máte nejspíše pravdu. Ohledně zavádění školného, resp. reformy vzdělavání a vědy, po česku moc nechápu ten důraz na technické obory a cílenou likvidaci humanitních oborů (například metodika hodnocení vědy dává mnohem víc bodů za nejasně definovaný funkční prototyp či software než za knihu). Proč, to se pokusím ukázat níže.

    Bílá kniha (dále BKTV) uvádí, že je málo absolventů technik, plánované prohlášení vlády přímo jmenuje technické obory jako strategické, podle ex-ministryně Kopicové průmysl strádá nedostatkem pracovních sil. Dokument, o který explicite opírá svá tvrzení BKTV, se jmenuje Strategické potřeby průmyslu v letech 2008-2011 (http://www.spcr.cz/cz/dokumenty/snemy/vh_071030/strategie_sp_08_11.pdf) a jeho autorem je Svaz průmyslu a dopravy. Jedná se o devíti stránkovou deklaraci, kde se v bodech - bez metody a analýz - mluví o tom, co je třeba. Je to prostě vyjádření přání občanského sdružení, nic víc, nic míň.

    Autoři BKTV ale podivným způsobem přehlédli jiný dokument, resp. jiné - tentokrát opravdové - výzkumy. Od roku 2002 totiž existují velmi solidní data o zaměstnatelnosti absolventů podle univerzit a fakult (http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi%20VS%202009%20Zprava%20Jan10.pdf). Tato studie jasně ukazuje, že trh jeví o některé technické obory spíše nezájem.

    Tabulka míry nezaměstnanosti absolventů ukazuje, že tato je u UK 1,1%, u FFUK 2%, zatímco ČVUT má míru 2,8%, tamní fakulta strojní 5,1 %, architekti 3,7 %. TU Liberec (znalci vědí, že jejich lidé sedí v různých orgánech ovlivňujících reformy) má tuto míru 3,9 %.

    Jasně je i to, že o studium technických oborů nemají velký zájem ani uchazeči , neboť právě jejich malý počet stojí za tím, že tam často nejsou ani přijímačky, ale hlavně situace, kdy VŠ dostávají peníze hlavně podle počtu studentů (tzv. normativ) technikám nakloněna není. Demografický vývoj může způsobit "vymření" některých pracovišť.

    Shrnuto, na trhu práce absolventi technik nijak výrazně neabsentují, uchazeči o tyto obory enormní zájem nemají. Vláda přesto nekriticky přijímá přání Svazu průmyslu a dopravy. Odtud myšlenky na umělé a direktivní snižování školného u technik, zatímco humanitním oborů se nakáže mít školné vyšší. Tento způsob reformy není ani strategický, ani ideologický (neoliberální) - je to podlehnutí tlakům podnikatelské lobby.
    KUBZ
    KUBZ --- ---
    BOBR: Chapu.
    Dokazu si predstavit, ze urcite obory byly drive povazovane za "pavedy" a tak byly podfinancovane. Naopak technicke obory jsou (citi se) podfinancovane az ted.
    BOBR
    BOBR --- ---
    KUBZ: Tak žádná tvrdá data pro to tvrzení nemám, vycházím ale z toho, v jakém stavu jsou například budovy a jak zanedbaný byl rozvoj a vybavení. To všechno se muselo dohánět po 1989 a ještě k tomu zvyšovat počty studentů.
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    Neonormalizace vzdělání aneb Jak nezačít přemýšlet jako klient. Blog - Jakub Homolka (blog.respekt.cz)
    http://jakubhomolka.blog.respekt.cz/c/147070/Neonormalizace-vzdelani-aneb-Jak-nezacit-premyslet-jako-klient.html
    KUBZ
    KUBZ --- ---
    BOBR: diky, da se nejakym zdrojem podporit tvrzeni "... VŠ sektor byl dlouhodobě podfinancován již před rokem 1989."?
    Me jeden kmet na VUT v Br. tvrdil, ze dostavali o 80% vic v osmdesatych letech, a to bez zapocitani inflace.
    BOBR
    BOBR --- ---
    Oprava:

    Zdravím,
    jak to vidím já http://sladek.blog.respekt.cz/c/146874/Skolne-nesmi-i-nadale-byt-bianco-sekem.html .

    Nejsem a priori proti školnému, jen mi nepřijde dobré zavádět je za každou cenu.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    BOBR: prosím oprav ten link tak, aby na konci nebyla tečka a dalo se na něj kliknout bez nutnosti opravy url. Děkuji
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    BOBR: díky, takoývch článků je třeba.
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    Vzdělání není zboží! » Blog Archive » Papírový automat Vilém překládal na Hradě koaliční smlouvu
    http://vzdelaninenizbozi.cz/papirovy-automat-vilem-prekladal-na-hrade-koalicni-smlouvu
    TAURUS
    TAURUS --- ---
    BINARY_PARANOIC: Tak třeba dálkové studium na FIT ČVUT má být taky jeden den v týdnu, shodou okolností v sobotu. Zvládnout se to dá, ale předpokládá se určitá praxe a rozsáhlé samostudium. Proto by mělo jít o kombinované studium, a nikoli denní, jak to bylo na té škole, která teď bude kontrolovaná.
    IVANA_ANAVI
    IVANA_ANAVI --- ---
    Tak já přispěju svou troškou do mlýna ohledně soukromek...

    Osobně si myslím, že tady prostě nejsou lidé zvyklí si vážit vzdělávání a nepožadují nápravu v neduhách, ačkoliv by mohli. Je možné, že v dnešní době se již něco změnilo, ale když jsem nastupovala do první třídy na základku, rodiče se rozhodli pro školu ve spádové oblasti a uvažovali akorát o alternativě, která stála pět metrů vedle (to jsem se dozvěděla poté, co můj otec prohlásil, že moje škola nebyla kvalitní a já se ho zeptala, proč jsem tam tedy nastoupila) - před pár lety jsem byla na jedné politické konferenci a tam jsem se dozvěděla, že dnes už se naštěstí požadavky rodičů změnily, ale před cca 15 lety negativní trend existoval. Podobně na mé bývalé střední - 6 let jsme měli neaprobovanou učitelku a jediný rodič, který si šel stěžovat (ačkoliv ostatním to také vadilo), byla neteř ředitelky. Nevím, jak to chodí na vysokých, jak moc jsou studenti zvyklí bojovat za svá práva, ale pokud někdo vyroste v prostředí, které ho neučí si žádat vyší kvalitu, tak se po ní prostě pídit nebude, samozřejmě až na pár výjimek.

    A pak taky domnělá přímá úměra mezi nízkou selektivitou vysokých škol a mortalitou - nevím, jestli existují statistiky všech škol (viděla jsem jen několik), ale pokud by na soukromkách panoval stejný trend, nedivila bych se taky tomu, že mnoho studentů nejeví zájem o výuku, když jí po čase zanechají. Spousta mých blízkých si podala přihlášky na školy bez přijímaček, aby měli nějak posichrovaný rok, než se někam napříště dostanou - takový krok mi přijde postavený na hlavu, ale bohužel ho praktikuje čím dál víc lidí. A je vyšší procento soukromých škol bez přijímaček než veřejných a státních.

    No a teď obecně: Myslím si, že, co se týče studentské podpory, by se mělo přistoupit ke studentovi jako k dospělému člověku nezávislému na rodině a poskytnout mu tak přiměřenou péči. Třeba v Británii si studenti mohou vzít půjčku na bydlení, která se jim přičítá ke splátkám za školné, a skutečně se odstěhovat od rodiny a vídat se s ní jen párkrát do roka - tady spousta lidí z finančních důvodů vezme zavděk regionální školou. Přitom celoroční bydlení na koleji vyjde z hlediska nájmu levněji než to přes pracovní týden a ještě je nutno odečíst jízdenky... Proč tady nikdo nechce podporovat samostatnost mladých lidí?!
    BINARY_PARANOIC
    BINARY_PARANOIC --- ---
    GREATDRAKE: ale nebavíme se přeci o tom, zda škola něco porušuje nebo ne (což nijak nesnižuje závažnost takové otázky), ale o úrovni vzdělání této vysoké školy a o motivaci studentů. A jestliže dobrovolně chodí do školy jen jeden den v týdnu (?!), pak asi moc motivace nemají a nevěřím, že úroveň výuky bude nějaká extra. To se prostě za 1 den v týdnu nedá moc zvládnout ani kdyby se rozkrájeli (většinou jsem spíše zažil, že se to rozumně nedá stihnout ani při standardní podobě studia). Tedy ačkoliv bychom ze způsobu financování školy mohli usuzovat, že to bude špičkový vzdělávací ústav (dostatek peněz) s velmi motivovanými studenty (páč si to platí i když mají možnost jít na státní neplacené vysoké školy), realita tomu vpravdě neodpovídá. Zatímco např. my neplatíme a jenom nadáváme, že musíme dycky v 23.30 opustit budovu (mimochodem teď také píšu ze školy :)). Tedy ve výsledku mi nezbývá, než považovat souvislost mezi placením školného a vyšší motivací studentů / vyšší úrovní vzdělávání jako neprokázanou a pouze smyšlenou. Neříkám, že musí studentova spoluúčast na financování školy nutně snížit kvalitu výuky (sic!) ani že to v některých případech nemůže naopak prospět. Ale říkám, že argument pro zavedení školného ve smyslu „školné (paušálně) zvýší motivovanost studentů“ (a variace jako že student si bude uvědomovat hodnotu výuky a požadovat vyšší úroveň vzdělání) tak nemůže v žádném případě obstát. A pokud se zde bavíme pouze o motivaci studenta vůbec na VŠ jít, tedy ve smyslu školného jako regulátoru přeplněnosti VŠ, pak ano, školné může v tomto být dalším aspektem. Ale nemělo by tímto aspektem být spíše přísnější přijímací řízení než ekonomická kondice uchazeče a jeho rodiny? Ale tím se dostáváme do historie této diskuze, což jistě není přínostné :)

    Tím vším tedy poukazuji na holý fakt, že spoluúčast studenta na financování školy v žádném případě automaticky neimplikuje zvýšení motivace studenta či úrovně školy – konkrétní příklady soukromých vysokých škol u nás i státních vysokých škol se školným (viz nejen mé dřívější příspěvky) to dostatečně dosvědčují. Naopak jsem zde ještě nezaznamenal důkaz o opaku. Pokud zde někdo doložil konkrétní příklad školy, kde zavedení školného zvýšilo úroveň vzdělávání či motivaci studentů (potažmo požadavky studentů na zlepšení kvality výuky), tak se dotyčnému omlouvám a poprosím o nakopnutí.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    BINARY_PARANOIC:
    A nezlob se na mě, ale nevím o vysokoškolském oboru, který by se dal dostatečně zvládnout za jeden den v týdnu.

    Poslední 3 roky studia algebry na MFF jsem taktéž byl ve škole max 1 den v týdnu, sedět na koleji a učit se bylo daleko prospěšnější. :))

    Ale vážně... to, že žáci nemají povinnost být na vysoké škole účastni přednášek je _normální_, tady opravdu ona škola nic neporušuje.

    Na delší odpověď žel nyní nemám čas...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam