OVERDRIVE: Tvl, ja si te musim unbooknot dokud nedoctu hyperion, ted si mi zkazil cteni, chybi spoiler alert, jsem zrovna u toho kdyz Sol veze nekolikatydenni Rachel na hyperion ...

„Sol to místo znal. Věděl, že najde oltář a na něm Ráchel - dvacetiletou bezvědomou Ráchel - a pak přijde hlas a bude jej žádat.
Sol se zastavil na nízkém balkoně a hleděl na známou scénu. Jeho dcera, žena, které se Sarai mávali na rozloučenou, když odjížděla na postgraduální výzkum na Hyperio-nu, leží nahá na širokém kamenném bloku. Nade vším se vznáší dvě rudé bulvy - Štírovy oči. Na oltáři je položen dlouhý, zahnutý nůž z přiostřené kosti. Pak se ozývá hlas:
„Sole! Vezmi svou dceru, svou jedinou dceru, Ráchel, kterou miluješ, a běž na svět, zvaný Hyperion, a obětuj ji tam v ohni na jednom z míst, o nichž ti povím. “

„Sol potrhával pažemi ve vzteku a žalu. Zaťal prsty do vlasů a vykřikl do tmy to, co nahlas volal už předtím:
„Nebudou už žádná obětování, ani dětí, ani dospělých. Čas poslušnosti a vykupování skončil. Buď nám pomoz jako přítel, nebo odejdi!"
V předešlých snech se po jeho slovech ozvaly zvuky větru a osamění, hrozivých kroků, vzdalujících se po schodech. Ale tentokrát sen trval dál, oltář se otřásl a náhle byl prázdný. Zůstal na něm jen kostěnný nůž. Dvojice rudých zří-
270
Dan Simmons
telnic vysoko nahoře stále plála, ohněm naplněné rubíny o velikosti planet.
„Sole, poslouchej, " ozval se hlas, který tentokrát jakoby nepřicházel z velké výšky, ale šeptal mu do“

„ucha, „budoucnost lidstva závisí na tvé volbě. Dokážeš obětovat Ráchel z lásky, když ne z oddanosti?"
Když se Sol pídil po slovech, slyšel už v mysli odpověď. Nebudou další obětiny. Ne dnes. Už nikdy. Lidstvo pro svou lásku k bohům už vytrpělo dost, dost vytrpělo při hledání Boha. Myslel na spoustu staletí, po něž jeho lid, Židé, vyjednávali s Bohem, stěžovali si, láteřili, oplakávali nespravedlnosti, ale vždy - vždy - se vrátili k oddanosti, ať už stála cokoliv. Generace umíraly v pecích nenávisti. Budoucí generace budou vyděšeny studeným ohněm radiace a znovuobnovenou nenávistí.
Tentokrát ne. Už nikdy.
„Řekni ano, tati."
Sol sebou škubl. Někdo se dotkl jeho ruky. Vedle něj stála jeho dcera Ráchel, ani kojenec, ani dospělá, ale osmiletá dívka, kterou poznal dvakrát v rozpětí“

„mnoha let -když stárla a potom když se vracela časem ve spárech Mer-linovy nemoci - Ráchel se světlehnědými vlasy, spletenými do jednoduchého copu, v trošku velkých džínách na hraní a teniskách.
Sol ji vzal za ruku a stiskl tak silně, jak jen mohl, aniž by jí ublížil. Cítil, jak mu stisk vrací. Tohle není iluze, není to závěrečná krutost Štíra. Tohle je jeho dcera.
„Řekni ano, tati."
Sol obrátil Abrahámův problém oddanosti v Boží zlomyslnost. Oddanost už nemůže být svrchovaným principem vztahu mezi lidstvem a jeho božstvem. Ale když dítě, zvolené za oběť, prosí o poslušnost Božímu vrtochu?
Sol poklekl vedle dcery na jedno koleno a otevřel náruč. „Ráchel.“

Citace z knihy
Pad Hyperionu

Mmchodem byl to fehr urbex, meli tam 7 rotwaileru, ja zas mel harajici barzojku, takze jsme meli stesti. Nikde zadny hlidac - clovek, jen ty psy obludy, zdrhli jsme pres 27 kolejnicovych paru pryc, a ja nechal psa za sebou, ze dojde (a nesrazi ji vlak).
Dnes uz tam nejsou stavby budov, ty jsou uz rok zbourane, ale laguny se budou sanovat aspon 10 let. Pali se to kdesi v Cechach. Uplne jsem po tom nepatral, ale byl jsem demonstrovat proti demonstraci proti rozsireni lokalni spalovny odpadu. Odhadem stovky tisic tun neresitelneho odpadu. I kdyz by z jaderky byla 1/4 objemu radioaktivni, zas je to neresitelne. Financne, ne fyzikalne/prakticky.
To je problem.
Samo eko-fasos radi nepocitaj nakazeny vzduch jako vysledek uhelnych, a plaze s polovodicovym odpadem, jako vysledek slunecnich.
Kazdopadne zadnou cistou vyrobu jsem jeste nevidel, makam mj pro Svedske Ocelarny, ktere jsou mega-eko i proto, ze Accelor Mitral (nebo kdo to dnes vlastni) pali uhli v Ostrave, zejo.
Jadro neni vyjimkou, ale uhli tady po lidech nezustane, usadi se do stromu a ledovcu. Tvrde zareni ma uloziste, ktere resi, jak oznamit budoucim generacim za 1000+ let, ze jeste 65k-200k let tady neni dobry tezit, pokud nepotrebujes matro pro studenou fuzi.
Zadna radioaktivni cast elektrarny ze Zeme nezmizela, tak jako zadny kelimek od jogurtu, a ani nezmizi. Fyzikalne to jde, ekonomicky = ani nahodou

OVERDRIVE: Cetl si to cely ?

25 let a porad to neni ani brownfield

Shit, asi se to neuploadlo, melay tady byt fotky ropnych-arzenovych jezyrek, mam je v telefonu asi 20k fotek z5... :(

Ostravske Ostramo, rozebrano na “brownfield”, ale vodu z tohohle do kanad fakt nechces, rtut, ropa, arzen (ale je to postupne sanovane, ne ze ne, jen si to za svou existenci nevydelalo ani 10% toho, co stoji sanace):

SPECZ: Tomu clanku chybi zdroje, furt je tam “existuje rada prikladu”, kdyz jsem koukal na nejaky dokumenty o decomission (nerikam, ze ne eko-faso zabarveny) vyznelo to tak, ze jsme rozebrali cca 3 elektrarny tak, ze je z toho brownfield, Dog Isle, nejaka v Sev.Deutschlandu a rozebira se 1 Francie. S tim, ze ani jedna neni na “zelenou louku”... sis slo o to, ze za celou zivotnost si ta elektrarna nevydela na decomission, a nemci za ten brown field dali asi rocni rozpocet Cr, rozsekany do 10+ let, nez ze by to “neslo”

OVERDRIVE: http://www.osel.cz/11052-kolik-stoji-likvidace-vyslouzile-jaderne-elektrarny.html

Aha tak ne, je to polske vydani... pekne, dodava to te opulentni barevnosti i hruzostrasnost, ktera puvodni obalce, na ktere Stir pozoruje lid v Mori Trav, tak nejak chybi.
Ale Stir je straslivy, Krucifom zas dokaze cloveka donutit ukrizovat sebe sama na aktivnim teslovniku,... uz mlcim, kdo necet/zrovna cte, ma se na co tesit, a timhle pridavam k vizualizaci knih moznost hruzy

Co kdyz by tohle byl vazne Stir, az budu epub opravovat (je v nem neuveritelne mnozstvi chyb), pouziju tuhle (asi imaginarni) obalku jako ilustraci

„Ve tmě svého pokoje jsem vyvolal Mozartovu sonátu a vzal si tři trisecobarbitaly. Nejspíš mě srazí do zfetované-ho, bezesného spánku, kde mě nenajde duch mrtvého Johna Keatse ani jeho ještě přízračnéjší souputníci. Znamenalo by to zklamat Meinu Gladstonovou, ale toho jsem se nebál.
Myslel jsem na Swiftova námořníka Gullivera a na jeho znechucení lidstvem po návratu ze země inteligentních koní - Hvajninimů - znechucení z vlastního druhu, jež dorostlo bodu, kdy spí ve stájích s koňmi, jen aby si
jejich pachem a přítomností dodával jistoty.
Poslední myšlenkou před usnutím bylo Říct Meině Gladstonové do pekla s válkou a do pekla s celou Sítí.
A do pekla se sny.“

Citace z knihy
Pad Hyperionu
D Simmons

Myslim, ze Cyril Bouda ilustroval i tuhle povidku (v knize ... a jine pribehy) kterou, podobne jako Dunu, si naproti tomu pamatuju do zvlastniho detailu. Mam OScara Wilda velmi rad. Nasel jsem kdysi rukopis sveho taty (vlastne rukou opravovany strojopis, kdy povidku prekladal, zrejme pro potrebu cviceni v anglictine, mozna i pro samizdat, coz ale asi ne, pac adaptace s Bartoskou v roli strasidla bude jeste z pred 1989, takze Wilde rudejm nackum nevadil)

„Až zlatovláska jako květ
k modlitbám pohne hříšný ret,
až suchá mandloň rozkvete,
zalita slzou dítěte,
pak přijde doba šťastných chvil
a klidný bude Canterville.“



Wilde, Oscar - Cantervillske st - Cantervillske strasidlo.epub | Ulož.to
https://uloz.to/file/EpyRN5hS18rl/wilde-oscar-cantervillske-st-cantervillske-strasidlo-epub

Nikdy jsem opravdu necet tuhle knihu, podobne jako Alenka nebo Carodej ze zeme Oz ci Don Qujote je to dost klasicke dilo, aby stalo za zajem. Vubec si z doby, kdy me matka jeste nemlatila a dokonce mi i cetla, nepamatuju, ze by tam treba byla zeme inteligentnich koni, jejiz navsteva Gullivera dovedla k tomu, ze byl znechuceny lidmi, matne si pamatuji jen zemi malickych lidi.

Ilustrace Cyril Bouda, jehoz ryt se tady asi pred mesicem libil Sanche


Gulliverovy cesty - Swift, Jonathan.epub | Ulož.to
https://uloz.to/file/PFLQrG5DqI41/gulliverovy-cesty-swift-jonathan-epub

Zrovna dobry cas na hrani, Cisco kvuli covid-19 uvolnilo Webex


Cisco: Avoid coronavirus, stay home, use Webex | Ars Technica
https://arstechnica.com/...03/cisco-pitches-in-to-coronavirus-relief-efforts-by-offering-free-webex/

Proc nemam rad hrani na vojaky a valku?
Temer pokazde, kdy kricim ze spani se mi o valce zdava, nikdy jsem ve valce nebyl, ale presto mivam sny o tom, jak se schovavam ve vybombardovanych panelacich, zdalo se mi i o tom, jak se mi nepodarilo nekomu pomoct, vsechny je nekdo nebo neco zabilo, nakonec jsem zustal s zenou, kterou jsem musel opustit v kopci, kdyz si zlomila nohu, a vedel jsem, ze umre na zizen a na mraz. Nevidim nikdy vojaky, strida se zaber jakoby z venku a nekdy je to zas vlastnima ocima. Vzdy je tam ten prvek nasili, ohrozeni, strachu. Krcit se pod parapetem v zimou vychladlem rozstrilenem panelaku, protoze odnaproti strili odstrelovac, nebo tahnout temer mrtvou zenu k vrtulniku, kdy z dalsiho litaj trhaviny... nikdy jsem valku nevidel, dokonce ani moc nekoukam na valecne filmy a nehraju valecne hry, obcas se zucastnuji nejakych airosft bojuvek, ale kdyz bych si hral na vojaky, nehral bych si na hrdinstvi, ale na bahno v zakopech, na ten strach pod rozstrilenym parapetem, na civilistu, ktery nema tydny co jist a vyvrtnuty kotnik znamena smrt v mrazu. A ja neumim hrat horrory, proste neumim predat zbytecnost, nasili a marnost toho utrpeni, a nic jineho ve valce nevnimam

Videli jste Valcik s Bashirem?

I Bombed Bierut-With English Subtitle
http://www.youtube.com/watch?v=EmBvRfZKDwM