Jasné :) Je to 99 receptů a za každým receptem je i nějaký cvik s kuchyňským náčiním, aby člověk ty kalorie ze sebe taky trochu dostal.
A recepty tu jsou, dokonce na jahodové, višňové, malinové, meruňkové, melounové, hruškové, pomerančové a citronové.
Zrovna višňový recept je ale poněkud odbytý:
1 kg višní, 1,5 kg cukru, 150 ml vody
Višně přebereme, omyjeme ve studené vodě a odpeckujeme. Do hrnce vsypeme cukr, přidáme vodu, zamícháme a přivedeme do varu. Do vařícího sirupu dáme višně a vaříme, až je "vareňje" hotovo.

Podle jahodového receptu: Že je vareňje hotové poznáme, jestliže kápneme sirup na misku a kapka se nerozteče, nýbrž si uchová tvar. Kromě toho ovoce nevystupuje na povrch, ale je rovnoměrně rozloženo v sirupu a je průzračné (to bude asi platit jen pro ty jahody, pro višně ne). U jahod se píše i o tom odstání. Jsou-li zahradní jahody velmi šťavnaté, dáme je před zavařováním na mísu, zasypeme polovinou cukru připraveného k zavařování a necháme 5-6 hodin stát na chladném místě. Potom vyluhovanou šťávu slejeme, přidáme do ní zbylý cukr a uvaříme sirup, aniž přidáme vodu.

MIST: Pokud si to dobře pamatuji, tak to višňové se dělalo v poměru 1:1 višně cukr. Višně se v hlubokém plechu zasypaly polovinou cukru a nechaly se několik hodin "prosladit". Pak se zbytek cukru svařil se sklenkou vody na sirup a do horkého sirupu se vmíchaly višně i s puštěnou šťávou a celé se to chvilku převařilo. Ale upozorňuji, že postup tahám z dětské paměti, kdy jsem jednou sledovala tetu jak to dělá. Pokud bude někdo chtít opravdu recept, tak zkusím od tety vyzjistit.

Jam z jablek na ruský způsob velmi dobrý.

1 kg jablek - 1 kg cukru - ocet - 5–6 sklenic vody - vanilka - citronová kůra

Jablka se oloupají, jádra vykrojí, nakrájejí se na tenké řízky jako na závin a nechají se ve vodě s málo octem, aby nezčernala. Okrájené slupky a jádra se dají do hrnku 1/2 hodiny vařiti s 5–6 sklenicemi vody; když se povařily, voda se z nich sleje do většího hrnku a přidá se do ní odvážený cukr, kousek vanilky a citronové kůry. Jestliže se voda vyvaří, přileje se jí trochu, aby jí byly 4 čtvrtlitrové sklenice, a nechá se s cukrem svařiti. Do vařícího cukru se dají rozkrájená jablka a nechají se tak dlouho vařiti, až jsou průhledná jako skleněná. Nato se pak sundají s ohně a plní se hned do lahviček.
Jamu tohoto se užívá jako každého jiného k čaji na houstičky.
K úpravě jeho se hodí jablka tuhá (renety), ne moučná, letní.
(Dobrá česká kuchyně. Předpisy chutných domácích pokrmů našim hospodyňkám podává Marie Haškovcová. 1939.)

Sice píše na houstičky, ale to asi jen proto, že se u nás jam do čaje nedává. Jako jablečné varenje to vypadá i chutná, recept odpovídá – a v čaji je perfektní. Taky ho dávám do ovesné kaše a do jogurtu. A z housky stéká. :)

MIST: V tomhle byly celé višně i s peckou. ;)

RANDOM_NIGHT: recept prosím, nebo nějaký všeobecný postup. Dělávali jsme to z višní, ale tam to bylo dáno tím, že moc neželírují a tečou.

MIST: No v tomhle jsou. Prostě v čaji plavou tenké plátky jablek, je to moc dobré.

SHADOWALKER: Jj, varenje, mňam. Taková řídká zavařenina. Letos jsem vařila z jablek. :)

V Rusku měli něco, co bych úplně nenazvala marmeládou, ale po čem jsem se jako dítě mohla utlouct. Dělala to moje teta. Vareně se tomu říkalo, bylo to z višní, konzistence mezi hustým kompotem a řidší marmeládou a dávalo se to do čaje. Pokaždé když z Ruska dorazila zásoba, vzrostla moje spotřeba čaje exponenciálně.

MIST: V Rusku se čaj běžně sladí marmeládou...