ROBIN_SNNS: ale ne, okraje vesmiru tvori cerne diry a proto se nam zda, ze se vesmir "rozpina" .. no a za temi cernymi dirami ziji trpaslici a elfove a vesmirni lide a taky vsichni bohove.

SEJDA: Hele a není náhodou celý vesmír jen projevem vnitřku jedné super super obří černé díry? XD Alespoň by to vysvětlovalo proč nevidíš konec vesmíru...

Dosel jsem k zaveru, ze si vesmir predstavuju jako vzalenost z jednoho konce na druhy, tedy jako rozpinajici se rekneme kouli. Prostor za poslednim atomem hmoty je uz pro me nekonecny. Kde nic neni, ani CERN nebere. Jo matematici budou asi zit dele, protoze jim nekonecno netrha zily:) coz je fajn. Diky a zase nekdy cau.

GILHAD: ale pokud ma 10Ohmovy odpor nekonecnou plochu, tak muze uchladit nekonecne velky proud. spis by me zajimalo, jestli je teda vesmir konecny, protoze jinak nebude kde brat nekonecne elektronu na ten proud. I kdyz by vlastne stacil jeden elektron, ktery projde tim odporem v nulovem case! :)

ERGOSUM: no ale s infra kamerou by to šlo ne?

HNILOB: "Já do těch černých děr fakt nevidím. "
Tohle tesat.

SIRIEN: to jsi ale špatně pochopil, to není filozof o matematiku zajímající se, ale člověk který studuje teorii množin, matematickou logiku a analytickou filozofii. Tyhle obory jsou na pomezí matematiky a filozofie. Goedel byl také spíš logik neý matematik a jeho výsledky taky měly dost výrazný vliv na další formování matematiky. Ono ne každý filozof je jen takový ten snílek co by kdbyby - podívej se třeba co je potřeba k přijímačkám na obor logika na Filozofické Fakultě: https://logic.ff.cuni.cz/apply/bachelor/

A ten článek přece není o jeho úvahách, ale o tom jaké směry se v tom problému (doplnění axiomů ZFC) objevily a jaké mají výhody/nevýhody. Ne že by jeden byl ten jediný správný. Jinak je to samozřejmě populárně-naučný článek.

Obecně matematika = teorie množin + logika, ale existují různé teorie množin a také různé logiky, aniž by některé byly vyloženě lepší než jiné. A každá dvojice teorie množin+logika dává trochu jinou matematickou teorii.

"Hele, Schrödingerová."
"Hmm, kočka! Představ si ji v nějaké super pozici."
"Takových holek jsou kvanta."
"To je relativní."

HOWKING: Ten závěr je hovadina. Plete dohromady limity a definiční obor funkce. Dělení nulou není definováno prostě proto, že nedává smysl. Nula nemá inverzní číslo.

OTAVA: na paty mu slape ringo cech

HOWKING: navic samozrejme -6/-6=1, -6/5=-1.2,...,-6/-0.25=24,... a ti delitele zjevne jdou k nule (jen z obou stran ..)

nejvíce se ke komplexní nule blíží Upír Krejčí.

0 je portál mezi kladnými a zápornými čísly

Dividing by zero?
https://www.youtube.com/watch?v=J2z5uzqxJNU

PHOBOS99: no nevim. Já sem laik, ale hned co sem viděl, že se článek neodkazuje k názorům matematika, ale jen zase nějakého "filozofa" o matematiku se zajímajícího...

CHOROBA: Jenom se to docela blbe chladi, ale ty efekty urcite stoji za to :)

PJT: ale proud odporem 10ohmu preci muze byt nekonecny. Tedy nekonecny, kdyz mas desetinasobnenekonecne napeti.

ALCATOR: To mi připomíná historku jak kolega zkoušel studenta z teorie pohonů. Když se student pořád nemohl dopočíst protože udělal botu a vycházela mu ve jmenovateli nula, na neustálé dotazy zda si opravdu myslí že proud odporem 10 Ohm může být nekonečný odpověděl: "Já jsem zvyklej to počítat na kalkulačce". "Dobrá, tak si ji vyndejte." Po naťukání zíral na hlášku Err. "Tak co si o tom myslíte? "Asi jsem to špatně zadal." Opět Err. "Asi mám vybitou baterku, nepujčil byste mi jinou?" Kolega se začal skvěle bavit, tak mu půjčil svojí. Opět Err. "Asi máte taky špatnou baterku!" "Tak to se omlouvám, tak přijďte příště s nabitou kalkulačkou...." odvětil s úsměvem kolega...

V matematice, hlavně v teorii množin a matematické logice, se vedou spory o to jak by to s nekonečnem mělo být. Část matematiků by chtěla dále pokračovat v podstatě v tom co dělal Cantor a pracovat s aktuálním nekonečnem. Jsou ale i snahy to odbourat a mít jen potenciální nekonečno a dokonce i nemít žádné. Není to totiž objektivní otázka, ale jde o výběr axiomů teorie množin, kde různé sady axiomů pak vedou k různým matematikám. Dokonce jsou lidé, kteří nechtějí mít jednu matematiku, ale prostě jich paralelně zkoumat několik.

Většina věcí které známe my (předpokládám běžné VŠ vzdělání max někde na PhD úrovni) používá nekonečno spíše jako symbol a zjednodušení zápisu a často by to šlo udělat i bez něj. Takže matematika bez nekonečna by byla prakticky stejná jak ji známe, jen jinak zapsaná.