KURE: no, ale ono je to tak. U spousty věcí existujou nějaké základní parametry, které je potřeba dodržet, protože fyziku nebo biologii neobchčiješ.
A s jazykem je to nakonec stejné. To, že někdo absolvuje základku a umí vyjmenovaná slova, shodu podmětu s přísudkem a poznat ve větě přívlastek, pořád neznamená, že umí dobře napsat nějaký text. Stylistika je trochu něco víc než umět ta školská pravidla - ona stylistika má svoje pravidla taky, prostě budu psát jinak žádost na městský úřad a to, jak dědeček vypráví. U dědečka nevadí nekonečná souvětí, vsuvky, opakování..., u žádosti by to působilo poněkud divně, i když by to neubralo na srozumitelnosti, věcné správnosti a formálnostem, které jsou zapotřebí.
Ale já nejsem lingvista, já jsem jenom námezdný pisálek, takže sice umím donutit slova, aby dělaly, co po nich chci, ale ten přívlastek úplně vždycky nepoznám a vyjmenovaná slova jsem neuměla nikdy.