CHOROBA: Srážka komára s antikomárem odpovídá kinetické energii Škody Fabia jedoucí rychlostí 64 000 km/h, což je skoro o 60% více, než je úniková rychlost z povrchu Země. Touto rychlostí bychom ujeli délku úseku dálnice, který bychom si za cenu jedné Škody Fabia mohli pořídit, za jednu desetitisícinu sekundy. Za tuto dobu uletí komár vzdálenost odpovídající přibližně polovině průměru jeho sosáku.

MHO: mozna se jedna o plne nalozenyho, tj. nacucanyho komara

dokazete nekdo prepocitat komary na skody felicie?

QWWERTY: Dlužno podotknout, že se jedná spíše o menšího nebo unaveného komára.
Standardní normokomár (m=2mg, v= 0.5 m/s) má kinetickou energii 2.5e-7 J. Tedy 1.5 TeV.

A to zanedbáváme potenciální energii a vůbec neuvažujeme o energii v případě srážky s antikomárem.

[ ZCR @ Vědci objevili ... Sláva zítřku! ]
částice o energii 1 TeV zhruba odpovídá jednomu komáru v letu. 6,3 PeV se rovná 6 300 TeV, takže rekordní antineutrino neslo energii hejna 6 300 komárů. Anebo energii jednoho výrazně hypersonického komára, který by letěl rychlostí Mach 8,2.

Už se na ni těším 3 dni doufám že nebudu zklamanej :o)

Teď na Č24 představoval moderátor večerní Hyde Park s profesorkou extragalaktické astronomie a podařil se mu humorný přebrept. "studium gamma záplesků" :)

Otázka:
Mohou za nevěru geny mužské či ženské?

Odpověd:
Povazuji toto téma za potencionalně nebezpečné, protože to není v impaktovaných časopisech, ale v časopisech, které lidi čtou.

Marek Vácha

sorry, jestli stary, nahodou jsem objevil a pak si vzpomnel, ze je tu tahle diskuze, do ktere moc casto nenahlizim.

za 1 miliardu let od současnosti [sic!!!] bude Slunce zářit tak silně, že v atmosféře Země začne klesat obsah oxidu uhličitého. Jeho molekuly absorbují tolik tepla, že se rozpadnou.
:: OSEL.CZ :: - Pozemská atmosféra si udrží kyslík možná už jen 1 miliardu let
https://www.osel.cz/11630-pozemska-atmosfera-si-udrzi-kyslik-mozna-uz-jen-1-miliardu-let.html
(obdobně i na webu ČT, protože to nablábolili v New Scientistu a odtud to teď všichni kopírují. Samozřejmě žádný podobný nesmysl není ani v abstractu na Nature, natožpak preprintu na Phys.org; jasnou kauzalitu neudávají, ale zřejmě se má zvýšit subdukce v uhličitano-křemičitanovém cyklu)

KAMAHL: Citační kroužky. Ty ocituješ tuhle doktorku, ona zase později tebe.

ARCHIMEDES: Možná jste to zpracovali tak pěkně, že to prostě lidi citují kvůli tomu. Na to žehrají někteří kolegové, kteří ač jsou zakladateli stěžejní měřící metody v oboru, mají zlomek citací co jiné navazující články (nutno říct světoznámých profesorů), které metodu aplikovaly na specifický pod-případ, ale to jim umožnilo sepsat mnohem polopatičtější kuchařku (a ještě prý s chybami) :-) Mnohdy hraje roli čitelnost a srozumitelnost. A pak, jak jsi říkal, to prostě jede setrvačností.

ARCHIMEDES: dříve nebo později někdo na VŠE objeví kolo, a bude z toho nobelovka

KAMAHL: To se stává i jinde.
Před deseti lety jsem jednomu studentovi nabídl mikroprojekt, když jsme si chtěli ověřit funkčnost zpracování dat z kontaktních úhlů za použití více kapalin (kápneš na povrch, změříš úhel okraje kapky k povrchu, dostaneš v ideální případě povrchovou energii). Student byl šikovný (na doktorátu počítá černé díry), naměřil pár modelových případů a porovnal několik různých teorií zpracování, která se hodí pro který případ (stáří těch teorií bylo tou dobou 23-60 let, žádné novinky). Mělo to hlavu a patu, tak jsme z toho sepsali malý článek na studentskou konferenci (sborník mírně recenzovaný, volně dostupný).
Pár let nic (jak se dá čekat), ale pak tu práci někdo náhodou objevil a od té doby se to v nějakých kruzích zařadilo mezi takové ty "standardní" odkazy, co se opisují z publikace do publikace (impaktované), a když jsem dnes koukal do Google Scholar, pro tenhle neimpaktovaný, v podstatě nepříliš objevný článek hlásí 143 citací (a stále přibývají), což je skoro 2x tolik, než má podle stejné metriky můj nejúspěšnější spoluautorský článek impaktovaný :D
Tolik asi ke skutečné hodnotě scientometrie...

ZCR: funguje, jen když studenti nejsou čuňata a neprasí na záznam ;) pobryndané ruličky byly běžné, že jsme tuto metodu vůbec nepoužívali.

KAERO: no to já bych podlepování naopak nedoporučoval, protože nejsi schopný zajistit homogenní nanesení lepidla.
Jinak srandičky srandičky, ale ono se to takhle fakt dělalo, a vážení s přesností na desetiny mg je rutinní záležitost

ZCR: za ucelem snizeni nejistoty vazeni bych doporucil nepouzivat lehky papir plotteru, ale minimalne podlepit kladivkovou ctvrtkou. ti technologicky vyspelejsi samozrejme muzou peak vyfrezovat do oceli, to se pak da vazit i beznou kuchynskou vahou.

GAARQ: imho je úplně nejlepší pík vystřihnout a zvážit, stará dobrá analogová metoda...

Já bych ještě pochopil, že někdo "objeví Ameriku", to mi přijde něčím jako úplně lidská chyba. Jakš takš bych i pochopil, že to projde review procesem (občas se stejná chyba může holt stát dvakrát za sebou). Ale fascinuje mě ten počet citací, to je pro mě něco těžko pochopitelnýho.