LYCO: Na to praktikum typicky nejsou potřeba nějaké dodatečné znalosti (drtivou většinu znají z přednášky, která tomu praktiku předchází), občas je tam něco navíc a je to pokryto studijním textem, kde jsou zavedeny základní vztahy, je tam nějaký obrázek atd. (cca 2-10 stran). Studijní text si student přečte a promyslí, většinu z toho opravdu zná (nebo by znát měl), takže to není 100 % nových informací. A pokud něčemu nerozumí, je na zařátku praktika prostor se zeptat vyučujících. (On je ale prostor se ptát i po praktiku i kdykoliv jindy.)
Jako ukázku přikládám text k úloze měření viskozity.
Zadání té úlohy je potom např. takovéto:
1) Změřte dynamickou viskozitu destilované vody při pokojové teplotě metodou výtoku kapaliny kapilárou z Mariotteovy láhve.
2) Určete teplotní závislost kinematické viskozity destilované vody v oboru teplot od 20 °C do 60 °C pomocí Ubbelohdeova viskozimetru.
3) Sestrojte graf teplotní závislosti kinematické viskozity. Určete aktivační energii děje.
... takže dvě poměrně přímočará měření, data vynesou do grafu a nafitují modelovou funkcí, kterou znají z teorie (studijního textu), vyhodnotí jeden parametr a vše správně okomentují a odiskutují. Tohle opravdu není práce na 2 dny, spíše na 2 hodiny. Pochopitelně, první nebo druhý protokol člověk patlá déle, dvacátý už sype za zlomek času.
Tohle mi přijde zcela srovnatelné s ostatními předměty. Ve druhém semestru mají fyzici:

Elektřina a magnetismus 8 kreditů 4/2 Z+Zk
Praktikum I - Mechanika a molekulová fyzika 5 kreditů 0/3 KZ
Matematická analýza II 9 kreditů 4/3 Z+Zk
Lineární algebra II 5 kreditů 2/2 Z+Zk
Tělesná výchova II 1 kredit 0/2 Z
Anglický jazyk 1 kredit 0/2 Z
... a poskládat 5 kreditů z předmětů o programování a případně si zapisují také nějaké výběrové (nepovinné) předměty.
24 hodin čistého času týdně, k tomu srovnatelný čas věnovaný studiu ještě doma, holt podobně jako full-time job. Je to oproti jiným školám poměřně hodně, ale taky se jedná o spíše náročnější školu, prostě ne úplně typově škola pro MAKROUSEK, kam by si lidi chodili "pro titul".
Pokud srovnáváme praktikum např. s lingebrou, obojí za 5 kreditů, tak lingebra má vyšší hodinovou dotaci (4 vs 3, 13 týdnů výuky vs 9 úloh v praktiku), je potřeba se učit na zápočet a na zkoušku, nějak fungovat na cvičeních, učit se průběžně, případně dělat domácí úkoly, jsou-li zadány atd. V praktikách je podobný čas holt nutno započítat na vypracování protokolu. Imho to vychází v součtu časově dost podobně jako u jiných předmětů. A dovolím si tvrdit, že znalosti získané v tom praktiku jsou opravdu potřeba (jak zpracovat data - bez toho se prostě fyzik neobejde).

• txt_112.pdf

OMNIHASH: Sigh. Tohle je takový evergreen, ale není to tak.
Ta úloha typicky obashuje změření několika jednoduchých závislostí, málokdy je to nějaké složitější vyhodnocování. Takže časové náklady jsou imho:
- přečtení studijního textu (odborně to obvykle znají z přednášek, jde si spíše o doplnění či připomenutí) a příprava na měření (rozmyslet si, co budu dělat) ... cca 1 hodina
- vlastní měření, kdy s exp. setupem je vyučující seznámí, vlastní měření typicky rovnou píší do počítače a na konci měření mají obvykle už příslušné grafy ... 4 vyučovací hodiny tj. 3 hodiny
- sepsání protokolu ... ano, tohle může zvlášť ze začátku zabrat více času, nicméně často si to přinesou významně předzpracované už z měření, takže jde obvykle spíše o čas na sepsání teoretického úvodu, diskuse, nějakou finální kontrolu atd. Po nabrání zkušeností tohle nemůže zabrat víc než 2 hodiny. Pokud samozřejmě student netuší, jak nafitovat lineární závislost nebo jak spočítat standardní odchylku, tak se to protáhne... (Pozn.: mají k tomu absolvovaný dvouhodinový předmět v předchozím semestru, dále mohou konzultovat s vyučujícími v praktiku.)
Celkově to tedy fakt nevyjde na 2 dny týdně. Ale tyhle přepálené časové rámce někteří studenti rádi sdělují svým senátorům ze SKASu, jako že jim protokol zabral desítky hodin a podobně, pak se to řeší s proděkanem, který je odborností myslím počítačový lingvistik, takže to je pak celé takový pěkný vědecký vtip.

Ta neoblíbenost praktik imho pochází ze zaměření, se kterým studenti na fakultu nastupují. Ono obecně je trochu potíž vysvětlit studentům, kteří právě nastoupili nebo jsou v prvních dvou třech semestrech, že ve fyzice existuje taky něco jiného než teoretická fyzika a astronomie, a že to "něco" tvoří asi tak 95 % fyziky. Prostě tak přijdou přednastavení, a když se je nepovede včas přesvědčit, tak ty zmíněné obory tedy i absolvují (diplomka na fázové transformace v černé díře je vlastně celkem fajn zábava, no offense), akorát pak teda většina skončí v institucích typu ČNB, McKinsey, ...

GUMBA: takze to chce nejaky TACR na zmenu gymnazialnich osnov. Kdo ho napise? Vyborne, GUMBA se hlasi :)