OTAVA: pravomoci Evropského parlamentu postupně rostou - a teď se mezi ně dostalo schvalování členů Evropské komise a možnost vyslovení nedůvěry. To je základní krok k demokratické dělbě moci... a podle mě by se mělo zajít ještě dál: pokud jsou evropské normy pro členské státy v konečném důsledku dříve či později závazné, tak by měl mít Evropský parlament i zákonodárnou (či spíše "normodárnou") iniciativu a Evropská komise by měla více plnit roli "federální vlády" (např. v zahraniční politice, kde prostě velmoci typu USA, Čína, Rusko potřebují nějakou silnou protiváhu, na kterou si netroufnou)
Fakticky.. já sám nepatřím úplně mezi příznivce vysokých daní a státem řízené ekonomiky, ale je naivní předpokládat ekonomická nerovnost se nepromítne i do nerovnosti v právech občanů a jejich politickém vlivu. To ale znamená, že kdo tlačí na minimalizaci státu, rozpočtů, apod. pro toho se demokracie taky stává pouze vnější fasádou, protože fakticky ve veřejném prostoru se pak neodehrává vůbec nic podstatného. Pro mě má veřejný prostor některé podstatně odlišné rysy od soukromého, potřebujeme oboje (a to možná i v poměru, který mi v rámci Pirátské strany posouvá spíš napravo) - každopádně stav, kdy veřejný sektor má nulovou ekonomickou moc (tedy veřejné rozpočty neexistují), podle mě nejde nazvat tak úplně demokracií (jo, jistě... politika není jen o penězích, pořád můžeme hlasovat o tom, co si navzájem zakážeme, lze si představit různá nepeněžní plnění občanských povinností... ale fakticky, když nechceme používat násilí, tak ekonomická moc a ostatní formy moci do sebe dost plynule přecházejí... takže jsem na stará kolena spíš normální liberál, než libertarián či anarchista... a třeba v EU vidím jakousi záruku základních práv, které na čistě národní úrovni může zfanatizovaný dav celkem lehce zrušit...)
(samozřejmě můžou existovat různé hybridy - třeba transparentně hospodařící korporace - faktem je, že i korporace je sama o sobě hybridem mezi soukromým a veřejným sektorem, protože v nějaké formě garantuje dočasným majitelům akcií anonymitu, chrání je před možnou ztrátou - hrozí jim pouze propad ceny akcií, nikoliv např. úhrada dluhů či škod, které korporace případně nadělá - takže veřejná regulace korporací je skutečně daleko logičtější krok, než regulace nějakého striktně soukromého sektoru, nesoucího plnou odpovědnost... tohle ale asi nepochopí "podnikatel", který funguje spíš jako zaměstnanec, dává faktury celý rok jedinému subjektu a fakticky prodává svojí práci a knowhow, bez větší odpovědnosti)