NJAL: Upřímně řečeno, od přijetí Lisabonské smlouvy jsem neslyšel z žádných relevantních míst opakované námitky ohledně způsobu jejího přijímání, s výjimkou tohoto klubu a diskusí na Neviditelném psu. Proto mi připadá legrační to vytahovat. Ano, ponaučení posílené i brexitovým referendem je vcelku jasné a už jsem ho tu psal - komplexní mezinárodní smlouvy do referend nepatří.

Pokud jde o obsah LS, věř mi, já vím, co v ní bylo. Proto jsem se tě tak ptal, které prvky z ní tě vedly ke konstatování, že zatímco před ní to bylo snesitelné, po ní je to hrůza. Chápu to tedy dobře tak, že pro tebe byl kamenem úrazu přepočet hlasů členských států v kvalifikované většině na fixní počet a nikoli navázání na počet obyvatel dané země? A dále, jak zmiňuješ, která z těch oblastí, v nichž se po LS nově ustoupilo z jednomyslného hlasování, je pro tebe ta zásadní, že to změnilo tvůj náhled na kvalitu EU?

Že nebudu komentovat "direktivně řízený superstát" ani CME, to dozajista pochopíš, viď?

NJAL: Duvod, proc se zmenilo vazeni hlasu pri hlasovani kvalifikovanou vetsinou byl problem vahy statu jako CR (stredne velkych), ne Polska, a taky problem tzv. blokacni mensiny. Podle Nice by k prijeti navrhu stacilo, aby se domluvili 3 ze 4 nejvetsich statu EU (tedy Francie, Nemecko, Italie, UK, dnes jen prvni tri hypoteticky). Stredni staty netreba brat v uvahu. A naopak k blokaci navrhu stacil pouze jeden z nich. Takze i kdyby to vsichni chteli a Francie ne, neni nic. Podle Lisabonu bylo stanoveno pravidlo 60 % statu reprezentujicich alespon 60 % populace. Tim padem neni mozne, aby navrh na silu prosadili tri nejvetsi staty a ani neni mozne, aby to jeden z nich blokoval. Minimalni blokacni mensina je ted tusim 4 staty a ne 1 jako za Nice.

Samozrejme ta reforma byla nutna i z jinych duvodu, treba proto, ze dohadovat se mezi 14 je podstatne snazsi nez mezi 24. Nebo ten EP, kterej proste neni nafukovaci a dle Nice by rostl a rostl. Nebo to, ze dlouhodobe nebylo zohledneni, ze Nizocemi ma vyrazne vic obyvatel nez Belgie, ale ma stejne hlasu/poslancu atd. Nektera pravidla byla formalizovana jako treba jak vystoupit (slavny clanek 50 a 51).

To, ze se nektere veci presunuli do hlasovani kvalifikovanou vetsinou je politicke rozhodnuti a pro nas spis vyhoda (viz vyse). Ono se beztak na silu nic neprijima, ale nebyt blokovan hovadama jako Orban nebo PiS je imho vyhoda. Nebo bys chtel, aby mel Babis veto na vsechno? CR je beztak jendim z nejkonformnejsich clenu, takze to je ciste akademicka debata. Hlasujem s naprostum stredem a proti nejsme temer nikdy. Vlastni evropskou politiku kvuli nasim debilnim anti-EU vladam nemame a nedelame a po techhle volbach se to bohuzel opet nezmeni. Jinak nejvetsi kverulanti jsou Nizozemci, Finove, Rakusaci a Svedove. Paradoxne to ani nebyli Britove.

Ja bych naopak rekl, ze je mozna cas na nejakou novou smlouvu, ktera by vyresila nektere veci, co podle Lisabonu nejdou. Treba tu armadu (at tak ci onak), zahranicni politiku (rozpustit nebo sjednotit) apod. Zahlid jsem konecne seriozni hlasy volajici po sjednoceni dani v nejake podobe, coz by bylo super, treba tech neprimych. Kdyz se podivam jak ceske vlady pouzivaji pravomoce, na ktere nejsou pravidla z EU, tak to at to radsi odevzdaji komplet cele, protoze to je fakt peklo.

BANSHEE: je ti jasné, že když jsi to teď probudil, tak si s tím budeš muset hrát, dokud to zase nezaleze? :)

Jinak práva mám, tak sem budu průběžně házet zajímavé materiály, co by mohly přispět ke kultivaci místní diskuse.

Začněme univerzálním základem vhodným do každé domácnosti:
The ABC of EU law - Publications Office of the EU
https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/5d4f8cde-de25-11e7-a506-01aa75ed71a1

Jedná se o jednoduchou a srozumitelnou publikaci, která obsahuje vše důležité bez zbytečných detailů, ale osvětlí základní mechanismy a principy fungování EU. Pro diskutéry dole mimo jiné vysvětlí, co to vlastně ta EU je, včetně osvětlení okolností fiaska federalistických pokusů jménem Ústava pro Evropu.

Přikládám v českém a anglickém jazyce pro pohodlí čtenářů všech přesvědčení.

• NA0716024CSN.cs.pdf
• NA0716024ENN.en.pdf

NJAL: Já bych se s dovolením přidal k dotazu, protože tohle mi na rozdíl od způsobu schvalování evropské ústavy/LS připadá poněkud důležitější - můžeš mi říct jednu dvě věci, které přinesla Lisabonská smlouva a jež v tvých očích způsobily to, že se z "celkem únosné verze" EU stal "špatný vtip"?

NJAL: Prirovnavat EU k nacistickemu Nemecku nebo breznevovksemu Sovetskemu svazu je skutecne zpusob, jak byt konstruktivni. A moc tomu ani nepomaha sireni bludu jako ze EK je "nikym nevolena" nebo ze EP "nema zakonodarnou moc". Jeste chybi, ze nam EU vzala rum a pomazankove maslo...

Za Brexit muze 50 let trvajici medialni a vladni anti-EU kampan. Ktera nadale pokracuje, akorat po zpretrhani vsech vazeb uz si leckdo zacina uvedomovat, ze za jeho posranej zivot EU nejspis tak uplne nemuze a dost mozna ani nikdy nemohla. Ale to je jejich boj.

Co se Ustavy/Lisabonske smlouvy tyce, tak to bylo dost spatne zvladnute, to snad nikdo nepopira? Kazdopadne to slysim snad poprve za poslednich 10 let, takze uplne nemuzu souhlasit s tim, ze se to bude "periodicky vracet". Protoze faktem zustava, ze po vychodnim rozsireni bylo potreba fungovani reformovat. Zastropovat pocet europoslancu, vyresit slozeni EK, COREPERu, nastavit jasna pravidla vazeneho hlasovani vzhledem k novym statum atd.

Prohlasit "predlisabonska verze" byla docela unosna je fakt komicky. Co o tom vis? Evidentne nic. Scvhvalne me zajima, co bylo tak super pred Lisabonskou smlouvou a co tak hroznyho po ni. Ale to je jak ptat se na vyhody Brexitu.

sem uz nechodim, ale na nyxu jsem :)

BANSHEE: Kasumi na nyx chodí, Retal též.

NJAL: Unie má slabých míst spoustu, nicméně poukazovat zrovna na ta slavná "opakovaná" referenda a "podstrčení" Lisabonské smlouvy je poměrně legrační. Historicky je vývoj EHS a následně EU docela racionální reálpolitika, občas šmrncnutá idealismem a občas cynismem. Výsledkem je Unie nejmenšího společného jmenovatele - na můj vkus spíš ušmudlaná a nedostatečná, ale světe div se, ono to pořád funguje.

Možná bude nepochopení v tom, že já jako zastánce EU neočekávám vzdušné zámky - na rozdíl od řady jejích kritiků, kteří se nesmíří s ničím menším než s naprostou neposkvrněností. Giscard d'Estaigne si tehdy vysnil, že tu tzv. Ústavu pro Evropu schválí vlna nadšených plebiscitů (a on si vystaví pomník). Ve výsledku se ukázalo, že na velká a komplikovaná gesta není nikdo úplně zvědavý a že bude zkrátka rozumnější pokračovat stejně upachtěně jako předchozích padesát let. Že i patnáct let poté bojují (přiznejme si, že ti prostší) kritici EU tuhle zapomenutou bitvu, je trochu úsměvné.