ZUZKAOU: ano, první učitelka mu pravidelně psala do žk-nedává pozor, prosím domluvte mu. Té druhé už jsem rovnou řekla, ať mu to tam nepíše, že je to zbytečné, že já mu domluvit můžu, ale co dělá ve škole, to neovlivním. Jo, a ta první mi dávala kontakt na nějakého léčitele, že by nám mohl pomoct..
Od žádné úči jsem neslyšela nic pozitivního, až ten učitel si všiml, že má syn občas bystré postřehy, když ho něco zajímá...

MORKANT: jo, klíče si taky poutám, tím není co ztratit :)

VYHULENY_UFO: tvl, to je jak kdyby mi řezník vyprávěl, že jak je nejlepší bejt vegan :)

CYBERWOLF: Já se dostal do stavu, kdy chodím prakticky vždycky v kapsáčích a s batohem. Cokoliv mám mít sebou, je buď trvale v nich, nebo to tam dám okamžitě, jak si vzpomenu. A klíče ještě k tomu na řetězu :)))
Cokoliv nesmím zapomenout, píšu si na papír, kter je už asi 10 let stále na stejném místě. Už se do něj většinou nezapomenu kouknout...

VALENTINA: To jenom znamená, že učitel neví o co jde, nebo to nechce řešit. Někdo, kdo chápe co je ADHD, tohle neřekne. Taky jsem to slýchal celé dětství...

VYHULENY_UFO: Hele podle mě je dobře, že děti nekouří, nechlastají a nefetují.

KOLLUCHA: Vtipné je, že naše máma je hrozně přesvědčená, že bratr je hyperaktivní kvůli porodu (kleštěma mu poněkud zplacatili hlavu - vlastně se dost čekalo, že bude postižený, nakonec nadpůměrně inteligentní, fyzicky naprosto v pořádku - jen prostě lehká mozková dysfunkce, jak se tomu říkalo :-)), ale že dcéra je to schytala v bledě modrém, tomu nevěří dodnes. Patrně proto, že žákovskou mi nedodepisovali jak byl rok dlouhý a na otázky "co bylo ve škole" jsem odpovídala "nic". Si to někdo umí zařídit! :-D

Fakt se ještě někdo necháte vyprovokovat od Ufa na podobné hlášky? :-D

VYHULENY_UFO: Hele ok, já taky nemám ráda lidi, ale ADHD je nemoc a ten člověk by ho měl, i kdyby jeho rodiče byli andělé. Stejně tak dyslexii a další poruchy učení.

KOLLUCHA: Notebook ne-e. Ať tam programy a nastavení omezíš sebevíc, pořád je spousta věcí, co se na něm dá dělat. Odvádí to pozornost a rozptyluje, je to další věc náročná na sebeovládání. Spolužáci trpí, protože cokoli má obrazovku, je chtěné. Navíc způsob zacházení průměrného žáka druhého stupně k aktovce není kompatibilní s elektronikou :-D O tom, kdo si zrovna rozbil mobil, slyším prakticky denně, a to nejsou tak náchylné...

Šikovný psychiatr asi musí být terno. Na blint ale už se mi nikam nechce a dosavadní zkušenosti jsou spíš bídné. Třeba to nebylo špatné... ale taky to nebylo k ničemu.

VYHULENY_UFO: jasně a proto má jedno moje dítě vyznamenání a je bezproblémové a o druhém se tu radím:)

díky všem za tuto debatu. Kdybyste měli konkrétní nápad, kam s ním zajít v Praze, tak klidně do pošty, jinak budu hledat sama.

VYHULENY_UFO: Hé? No asi to bylo bez problémů neasi.

VALENTINA: Tak ale to je právě ono, to dokazuje, že učitelé nechápou, o co jde. Já bych trvala na tom, že se dovzdělají ohledně poruch učení. Kluk za to nemůže a je její práce, aby s tebou vymyslela něco funkčního. Ne "maminko domluvte mu".

SARGO: Jasně, vždycky jsou to chlapečci. Proto jsem dostala diagnozu až ve 40... :-))

VYHULENY_UFO: ADHD tu vždycky bylo, jen se to jinak jmenovalo. už můj manžel měl svého času osvícenou učitelku, která mu dávala na diktát víc času a dávala mu často místo toho doplňovačky.

not this shit again...

VYHULENY_UFO: že je něco problém neznamená že to nejde. Jenom že je to problém.

VALENTINA: Zaprvé psycholog a terapie. Existují lidi, kteří jsou placení za to, že budou se synem pracovat a pomůžou mu líp sebe sama poznat a zvládat. Mohou ho naučit různé dovednosti a dát mu psychologické nástroje, které mu budou sloužit celý život. Zadruhé léky. Já jsem si dala léky poprvé ve čtyřiceti, ale pomohlo mi to šíleně strašně neuvěřitelně moc. Chce to akorát šikovného psychiatra, který nedá pokoj, dokud ve spolupráci s vámi nenajde ideální lék a ideální dávkování. V praxi se nejlíp osvědčila kombinace obého.

Další věc je to, že je nutné klukovi říct, že to není jeho vina. Je super, že ho nemlátíš. Ale lidi s ADHD prostě potřebují slyšet pochvalu víc než jiní, protože je pro ně všechno mnohem těžší a navíc pochvala způsobí vylučování dopaminu, kterého máme my s ADHD nedostatek :-) On je prostě takový a bude fajn, když bude vědět, že ho máte rádi takového, jaký je.

A nakonec, hodila bych řeč s učitelkou. Nevím, jak je to tady, ale na Západě je celkem běžné, že podobné věci berou ve škole v potaz. Mnohdy pomůže jen malé přizpůsobení. Některé děti mají dovoleno se kdykoli při vyučování zvednout, jiným pomáhá psaní testů v klidu v kabinetu. Cokoli, co vás mohlo napadnout. Jestli má problémy se psaním a čtením, možná by pomohlo testování ústně namísto písemně.

Škola je pro lidi s ADHD vážný problém a je to samozřejmě na úkor celého života. Tak je super, že máš o to starost*

MORKANT: Říkám si, zda by nepomohlo mít při vyučování tablet nebo notebook a psát si poznámky elektronicky. Jinak ta kopírka je samozřejmě #1 nápad :-)

VALENTINA: Hehe jako kdybys mluvila o mně. Zvlášť s tím splachováním jsem měla jeden čas problém :-))) Ale musím říct, že na tyhle problémy mi obrovsky pomohla ta Strattera.

TRISSIE: Pravda, u výraznějších případů to může hrát roli. Ale třeba ten náš je opravdu spíš o nervech, než opatřeních - leda by si to doma mleli do prášků na uklidnění :-D Nebo jsou nějaké příplatky podle počtu diagnóz bez ohledu na reálné náklady? :-)) Každopádně jsi mě tím přivedla na myšlenku zeptat se, jestli by nechtěli opapírovat mladšího syna. Chodí jim do školy psycholožka dělat s chlapečky (... vždycky jsou to chlapečci :-D) něco, čemu říkám "doučování z jemné motoriky" - tam už by se jim možná něco hodilo.

VALENTINA: To chápu :-( "Poraďte mi co a já to s radostí a velkou péčí udělám." Vypracovala jsem si obrannou reakci spočívající v tom, že zahrnuji učitelky soucitem a obdivem (hrát vskutku nemusím ani jedno), nejčastěji končí vzájemná komunikace tak, že si vzájemně přejeme pevné nervy. :-))