KOLLUCHA: no jo, tak ale to se neni cemu divit. u mri je obecne obrovskej problem kvuli cekacim lhutam, dyt na ni cekaj mesice i ti, pro ktery je to zivotne dulezity. to bych nemela doktorum za zly, fakt ne. nemuzou na ni posilat kazdyho pacienta, kterej si rekne, kdyz oni nemaj pocit, ze je to pedpodminecne nutny. u nas je tohle vecnej boj, treba klinicky studie, kde je mri na zdravejch dobrovolnicich, nebo je tech vysetreni jen zbytecne moc, se automaticky vyrazujou. a to si pis, ze kazdej ma jinej nazor na to, co je to zbytecne moc, takze nekdy skoro tece krev. :)

POZITRON: Podle mě v tom není rozdíl. Akorát teda třeba zubař většinou nezachází s tak citlivými údaji a zpravidla mu stačí pohled do karty. Životní příběh slyšet nepotřebuje, tam pomůže spíš rentgen :-))

Ale třeba když jsem měla výhřez/protruzi ploténky v zádech, tak trvalo skoro rok, než mi to někdo diagnostikoval. V podstatě jsem všechny ty doktory na kolenou prosila, ať mě pošlou na rezonanci a nechtěl nikdo, až nakonec neurolog to udělal. A praktička se mě potom s úšklebkem zeptala - no tak ale tam se zjistilo, že vám nic není, ne? - Všichni si mysleli, že mám akorát housera a jsem hysterka. Kdyby mě aspoň někdo z nich poslouchal, tak by věděl, že housera jsem měla předtím xkrát, vím, jak to vypadá a že tohle je něco jiného.

PALEONTOLOG: Jinak teda čísla se mi zdají lehce off. Děti s ADHD mají větší pravděpodobnost, že budou mít depresi, ne menší. A těch max 5% se mi taky zdá dost málo, zvlášť v téhle době. Třeba dle CHADD má nějakou poruchu nálady 10-30% dětí s ADHD a někteří uvádějí, že až 70% lidí s ADHD bude aspoň jednou v životě ošetřeno pro depresi. Bohužel tam neuváději, z jaké konkrétní studie (studií) čerpají.
Depression - CHADD
https://chadd.org/about-adhd/depression/

A pak tady máme pěknou studii z pubmedu. Hned na začátku se praví, že zatímco "normální" děti a adolescenti mají depku z 3-5%, Angold v roce 99 zjistil, že mladí s ADHD mají 5,5x vyšší pravděpodobnost výskytu deprese, nebo dokonce 12-50%. Čím je člověk starší, tím je to horší, protože negativní efekty a dopady na život dítěte se postupně kumulují, až mohou eventuálně způsobit vznik deprese; mohou vést také ke vzniku sebevražedných sklonů. Navíc holčičky měly horší průběh deprese než "normální" děti, delší epizody, více tendencí k sebevraždě a více návštěv v nemocnici. Děti s oběma onemocněními dohromady měly taky větší pravděpodobnost, že se jim po léčbě příznaky deprese vrátí.
A Review of Co-Morbid Depression in Pediatric ADHD: Etiologies, Phenomenology, and Treatment
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2699665/

(Omlouvám se za czenglish, nějak mi to dnes nemyslí.)

PALEONTOLOG: Jasně, že ne. Většina nemocí se vzájemně nevylučuje, naopak, ty komorbidity jsou poměrně běžné. My to máme ještě v pohodě. Lidi s Downovým syndromem mívají taky často ADHD nebo třeba autismus, a spoustu dalších věcí. Downův syndrom s autismem má třeba Špidlův syn, takže ze Špidly se kromě poměrně známého úspěšného politika stal taky advokát pro duševní zdraví :-)

KOLLUCHA: No to je u zdravejch 5% s depresí a děti s ADHD 4%. šlo mi to, že se ty nemoci patrně nevylučujou. Narozdíl od amputovaných dolních končetin a vod v kolenech k tomu :-)

POZITRON: Mně to taky divné nepřijde. Vzhledem k množství pacientů by to byl nadlidský výkon, pamatovat si všechny. Ale v pořádku to podle mě není. Mně to normálně zas tak strašně nevadí. Akorát když toho má člověk v anamnéze víc, tak je pak těžké se do těch 10 minut vejít, když musí při každé návštěvě odříkat svůj životní příběh.

Tenhle konkrétní doktor není příliš dostupný na telefonu a mně opakovaně došly léky. Takže jsem mu během toho půl roku volala neúspěšně skoro každý den. A když jsem k němu konečně šla - poté, co návštěvu opakovaně odložil - tak si mě nepamatoval. To si pak člověk přijde jako blázen. Naštěstí je to psychiatr.

IOM_NUKSO: Promiň, ale jestli máš pocit, že by na tebe neměl reagovat nikdo kromě jí, tak... pošta? :-o

PALEONTOLOG: Jj to má pěkné jméno: komorbidita. Lidi s ADHD mívají často úzkosti a deprese. Minimálně k tomu mají sklony. Taky mívají často poruchu opozičního vzdoru a poruchy spánku. A mega dalších věcí.

KOLLUCHA: tak to se neboj, naopak bych rekla, ze lekarum obecne ulpi jen naprosty minimum pacientu a neprijde mi na tom nic divnyho.

A takový to o neomylnosti nekterejch lékařů, no to si nechám pro sebe :-D

Btw nevím jak u dospělých s adhd, ale u školáků je výskyt úzkosti 30%, deprese pak 4% (Goetz, Uhlíková, 2009). Nechci tim atakovat srneckova psychiatra, ani hájit srneckovo podezření, ale ty skupiny depresnich a adhd postižených se zjevně překrývají!
https://www.google.com/...j-sNX0kczlAhXKa1AKHXUsAZw4ChAWMAl6BAgBEAE&usg=AOvVaw15bBxBDjpLRgxj08IJbaCU

IOM_NUKSO: ...eh...nepoznal z normalnich navstev, mam na mysli. Z testu uz doufam, ze jejich schopnosti jsou lepsi.

KOLLUCHA: jasne, ale ja reagovala ted na zuzku a na to, ze "by to psychiatr poznal". No nepoznal imho a uz vubec ne tohle.

KOLLUCHA: Mno ona zuzkaou ho jistě zná z klubu deprese, případně jinýho. Nejsem jako odborník, ale jeho projev mi připadá takovej dost specifickej

ZUZKAOU: Já tu diagnostiku chápu tak, že některé nemoci je dobré podrobit hlubšímu pohledu a udělat nějaké testy a podobně. A tam přichází na řadu ten psycholog, protože je školený, jak tyhle testy dávat a vyhodnocovat.

ZUZKAOU: Nechci se zastávat Srnecká, ale skutečně nikdy žádný lékař neudělal špatnou diagnózu?