POZITRON: ale jistě, máti běhala dva roky po doktorech navíc, skončila na uzavřeným oddělení bohunický psychiatrie, protože ji prostě standardně nepoznali parkinsonovu chorobu a velmi, ale velmi špatně ji léčily antidepresivy. Její bezútěšném nekontrolovatelného stav, kterej dostal mýho fotra k mozkový mrtvici a hemipareze, přešel jediným přezkoumáním hladin dopaminu a nasazením antiparkinsonik. Dva roky života, to je 1/30 jejího života, tvoje hádám tak 1/15.
Nemáš pravdu, lékařům nelze slepě věřit, sorry jako. Ani instalaterum, ani geologům ani strojarum, pravnikum, nikomu nelze slepě věřit, všichni jsme jen lidi.