TILIO: ADHD dite je neposedne, mluvi bez ptani mimo tema, nevsimne si, ze jsme zrovna otevreli ucebnici, nejlip se uci v pohybu, nedava veci na rychlost, nepotrebuje ritualy a pokud ma dusledne a laskave hranice zaroven, funguje velmi dobre, NADANY jde po smyslu, neutahnes ho na vareny nudli, v tom, co ho zajima, jde do hloubky (13lete dite se znalosti Japonštiny vcetne pisma - samouk) a ty zajmy jsou jiny. Casto je frustruje, ze ve skole nemaji moznost jit do hloubky nebo nemaji dost casu, tak to radsi nedelaji vubec nebo to osidej co to jde. Nekdy jsou taky v cekacim modu a kdyz vi, ze by to nestihli, nedelaji, jen cekaji na konec. Nebo to udelaji sup sup a pak uz je nedonutis. Radi pomahaji tvorit ukoly, testiky, pracovni listy, rebusy - malokdo z ucitelu je ale necha. OBA zapominaji. OBA jsou emocne pozadu. Socialne casto trochu mimo. Nadany kdyz se bude nudit, bude skodit. Hledat zabavu. Rusit. ADHD dite na to vetsinou nema cas - to uz si rovnou maluje, nebo hraje, nebo nekam kouka. ASPER. jsem potkala nejmene, tam nebyl zadny ocni kontakt. U vyse zminenych je omezeny, ale je. Pripadne zirali, fakt zirali. Ritualy, kyvave pohyby, vsechno braly ty deti uplne doslova. Zacleneni do kolektivu nula. Ale ne vzdy. Jeden chlapec fungoval velmi dobre i mezi detmi, v hodinach doplnoval/opravoval ucitelky, ale jinak idelani zak, peclivy, vzorny, pozorny. Vse doslova zapsane, vse presne podle pokynu. A drtiva vetsina ze vsech zminenych byla velmi citliva. Jeden ADHD klucik nedaval septani treba. Jinym vadily pachy. Snadna unavitelnost u vsech. ADHD byvaji velmi nemotnorni, maji derave ruce. Nedavaji vice pokynu za sebou. A ADHD dite cumi skrz. Neumi se “vratit zpet”. Ztrati se a blouma. Nadane zase to, co ho nezajima, udela halabala, aby se nereklo a pak nekde vysvihne pojednani o Palackem nebo namaluje obraz, ze z nej kazdej sedne na prdel. Casto velmi problemove deti. (Ale nemusely by byt - ucitelky je posazuji dozadu, asistentky jsou na ne zle nebo delaji praci za ne. Vylucujou je z tridnich akci. Nechvali za nic, jen vypichuji chyby. A tak dal.) Ty deti jsou taky casto inteligentnejsi nez vetsina asistentek a umi obcas i slusne manipulovat a zneuzivat/vyuzivat svyho postaveni. A vsichni tri v ruzne mire nedavaji cokoliv, co je nefer. Haji ostatni. Sami ale casto delaji nefer veci. Vetsinou nelzou, ale pali ostrejma. Rikaji naplno svy nazory, nefiltrujou. Kdyz lzou, tak maj duvod - aspon to tak zatim vzdy bylo. Obrana, obrana nekoho, strach. A vedi, co dospeli chteji slyset. A vsichni, od prvnaku - to je hodne smutny - umi maskovat. Aspici mene a specificky. Ovsem neuveritelne dobre. (Mladsi asi taky, ale ty jsem mela jen na krouzcich.)

PAKOBYLKA_: Moje ironická superschopnost je excelentní sluch v kombinaci s misofonií a APD – takže sice slyším fakt všechno, ale spousta zvuků mi spouští fight or flight reflex a hodně špatně rozumím mluvenýmu slovu, když kolem není absolutní ticho. Až s pandemií a maskama jsem si začal uvědomovat, že velkou část komunikace odezírám lidem z úst.

I aspergeri a nadane deti (i dospeli) maji priznaky/projevy, ktery se daji zamenit za adhd. Ja si deti opatrne testuju. Jsem ve skole fakt jedna z mala (bohuzel, kurva bohuzel), ktera pozna a umi s tim pracovat, ale nemuzu kazdyho posilat do poradny. Ono plno deti fici na TikToku a jsou “jen” vycukané. Dalsi kupa decek do nocnich hodin cumi na YT nebo hrajou. (Rodice neresi/nevedi/zapiraji/nefunguji/pari taky.) Aspik, nadany a adhd bez komorbidit maji jine projevy a da se to pomerne slusne vypozorovat. Akorat to malokdo vi a umi. (Nevytahuju se, desne me to frustruje, protoze ucitelek, ktery nemaj u deti co pohledavat, jsou plny skoly.)

Trochu tím reaguju na předchozí post, že přibývá lidí s ADHD. Ono, žijeme ve společnosti která je přesycená vjemy. Neustále nás něco někde bombarduje. Stovky televizních kanálů, internet (zejména sociální sítě), ale i rychlá online komunikace, všude přítomný hluk a vizuální smog, důraz na výkon. Je možné, že tohle dohromady souvisí.

Teď jsem se potkal s pojmem hypersensitivní. Podle knihy, kterou na to téma čtu, mohou být některé příznaky hypersensitivity podobné ADHD. Hypersensitivita ovlivňuje to jak nás vyčerpávají vjemy. Zejména tedy třeba interakce s lidmi apod. Jsou lidi kteří po expozici většího množství vjemů kolabují, ale většina hypersensitivních lidí se prostě jen cítí unaveně a zapomíná, nemyslí jim to, mají problém se soustředí, zmatkují, snadno se na ně přenáší emoce jiných lidí a atmosféra prostředí atd. Hypersensitivita se snad nepovažuje za poruchu i když nemalou mírou zasahuje člověku do života a lze ji vnímat i jak potíž. Je to vlastnost, která měla v minulosti zásadní výhody. V moderní společnosti to může komplikovat život. Hypersensitivitu má prý cca 20% populace.

nemam pocit ze to kdy se muj mozek rozhodne usnout a vzbudit mam nak pod kontrolou.
muj mozek povazuje zjevne za nutne kazde usinani prolozit aspon 90m totalnim terorem co vsechno sme posrali a co jsme zapomneli ze mame udelat a jak ta fronta je tak dlouha ze se nikdy nedostaneme k nicemu za co bychom se mohli mit radi.

PAKOBYLKA_: Jo, přesně. Hlavně to pozdní spaní je problém. Pak je to jako začarovaný kruh. Ráno jsem unavená

AXTHEB: No jo, je to těžký. Před osmou jsem si dal na klín noťas, že promyslím zítřejší cestu, kde zaparkuju a tak. Ok, to jsem vyřešil asi tak za 15 minut. Teď koukám, že je skoro deset a já jenom projíždím zprávy a hledám, co jsem ještě nečet a jestli náhodou něco zajímavého. Balím (noťas) teď! :)

PECA:Hele, mně se stává. že do toho skrolování zapadnu, v duchu si říkám pomoc, pomoc a nejde přestat.

PECA: telefon v noci na nabijecce ve vedlejsi mistnosti

Ja som včera prišla vyčerpaná do penny a zistila som, že to tam celé reorganizovali a chytila som menší záchvat paniky. Chodila som tam ako idiot a narážala do ľudí lebo som nevedela spracovať, či mám najprv hľadať jogurt alebo lučinu. Ako zalagovaná postava v hre. Do toho to ich šílené rádio a nasraná pani čo vybaľuje tovar a prekážam jej.
Ako tá prepracovanosť to celé hrozne zhoršuje.

PECA: Ja se to ucim pres limity, ktery se snazim neignorovat. A ventilovat pretlak sportem a uklidem. Ale nejde to tak, jak bych si prala.

PAKOBYLKA_: Znám (endless scrolling). Je dobré, jakmile si to uvědomíš, ten mobil odložit. Brutálně to vysává energii - oslabuje volní mechanismy. Prý "levný" dopamin.
Zvykám si, jde to ztuha. No, večer to je horší, držím se toho, že v posteli jen spánek, sex a knihu, nikdy nic jiného. Telefon do letadla, spustit monitor spánku a dobrou noc.

Nejhorší je, že nemám problém si dát mobil stranou. Ale potom potřebuji (chci) něco rychle ověřit (kalendář, napsat zprávu někomu...), ale jak ten telefon vezmu, kouknu na displej, něco mě vykolejí a jsem v hajzlu. Za chvíli to zjistím, a už nevím, co jsem vlastně původně chtěl. Takže odložím telefon, snažím se pracovat, vzpomenu si, vezmu telefon... Fokinlaif.
Většinou to napodruhé či napotřetí zvládnu vyřešit správně. Je potřeba si to opakovat a soustředit se na to. :)

KOIRA: Taky to mivam, kdyz je veci vic najednou a citim se zahlcene. Misto cteni si pustim nejakej film, kterej znam zpameti a scroluju a hraju na telefonu. A spat jdu nesmyslne pozde, ac jsem unavena a sotva drzim oci.

Mne teda stačí, že mám teraz novú prácu, ktorá ma fakt baví a som vlastne v hyperaktívnom stave 10 hodín v kuse. Nútim sa jesť, keď som na home office, ale moc mi to nejde. Zhubla som 5kg za posledných pár mesiacov. Má to následok, že mimo tieto hodiny som totálne mimo, strácam veci, zasa sa mi vracajú problémy s nedochvíľnosťou. Nie som schopná sa za hodinu vychystať, keby ma niekto normálny videl, jak zmatene behám po byte… snáď si to sadne, je to fakt hrozné, nebaví ma to.

LWEEK: Nevyspani bylo peklo pekel a kdyz mlade marodi a ja s nim bdim, jsem pak velmi marna. Velmi. Klad je naopak v tom, ze jsem se naucila seberegulovat a poznavat trigger situace a veci a rikat si o cas o samote na dobiti.

TRISSIE: Já jsem si myslela, že to je tak napsané celé schválně:)

ZUZKAOU: je... takřka poetické, že v názvu programu na opravy překlepů máš překlep :-)
(ale odkaz ukládám, samozřejmě)

Opravdilo je fakt šikonvější než automatické opravy v chrome či MS office.

5ze 4 dysgrafiků doporučuje!

Opravidlo
https://opravidlo.cz/

LWEEK: Po porodu jsem myslela, že se zabiju. Jak píše Majka, nevyspání je strašný. Pak si člověk zvykne. Nekdy jsem se chovala jako blázen, ale jinak si myslím, že pod tlakem jsem megaschopná, rychlá a výkonná. Umím dobře plánovat blízkou budoucnost (plán dne a jeho realizace na minuty přesně), s dlouhodobou to je mnohem horší.
Moje dítě je ale supervnímavé a inteligentní, takže spoustu věcí chápe, tudíž jdu cestou upřímnosti, že holt taková jsem a on zas ví, že se s maminkou málokdy nudí, že ho mám ráda, ale že věci prostě neprobíhají často úplně standardně.