ALONSY: Ja teda uz mam horici termin, takze jedu, ale mela jsem tendenci to znova odlozit. A pomohla mi kolegyne v podobne situaci (obe dopisujeme diplomku). A vidina klidneho leta. Takze jsem napr. dnes vstala v 6:22, po snidani usedla k pc a mam nastaveny soustredeni s 5minutovymi pauzami ve 27minutovem intervalu. Mezi tim telefon na letadlo. A jsem na sebe primerene prisna. Ne kruta, ale ani prilis laskava. A proste musim, tak pisu.

ALONSY: u me celkem funguje delat tolik aktivit, prace, veci, ze mam pocit, ze ty terminy skutecne tlaci, takze jsem schopny ty veci realizovat fakt efektivne a je to skvely den, pracovat pod tlakem proste umime a dokonce bych rekl, ze me to bavi, kdyz to neni moc. horsi jsou dny, kdy tomu tak neni, to mam takovy ten stav "nic moc nedelam = jsem k nicemu", takze to take neni uplna vyhra. .) zaroven si ale po tech narocnych dnech dokazu uzit neco normalniho, at uz hrani her, cteni, koukani na serial nebo film.. ale musi to byt zaslouzene, jinak to muj mozek neprijima a mam pocit, ze bych mel neco delat z todo listu.

ALONSY: bohužel na mě taky platí jen hořící termíny a podobný tlak. Když jsem si chtěla udělat webovky, které tak trochu potřebuji, ale ne zas tak nutně, tak jsem to pořád jen odsouvala. Ale když jsem zjistila, že kamarádka je v obdobné situaci, tak mě napadlo toho využít a domluvit se, že si vždycky v domluvený den večer napíšeme, co jsme zvládly udělat a jaký další kroky plánujeme dál. To bylo super! Párkrát jsem se dokopala něco udělat těsně před naším kontaktem, jen abych ji nemusela říct, že jsem to zazdila :D

ALONSY: může zafungvat nakouskovat si tu práci na malinkaté kroky, co nejmenší to jde. Vybrat si ten první a zkusit ho udělat. Ne víc. Jen ten jeden. Slíbit si za to nějakou dměnu, kteru si dáš až ten jeden první kousek zvládneš. No a další den dašlší kousek. Až zvládneš tři dny za sebou jeden kousek, tak přidat na dva kousky denně. A pokaždé se za to odměnit. Případně k tomu přidat trik s budíkem - tedy ten kousek bude tak max na 20-30 minut práce a ty si na těch 30 minut nastavíš budíka a vypneš všechno co by tě mohlo rušit. Pokud i tak budeš dělat něco jiéh, tak žádná tragédie, to se stává, nemá smysl se pak několik hodin mučit výčitkama. Prostě po zazvonění budíku se zdvihneš a jdeš dělat něco jiného a znovu t zkusíš nejdřív za dalších 30 minut.

Klíčem je netýrat sebe samu, protože to vede jen k dalšímu vyhýbání se nepříjemnému, namísto toho aby se člověk změnil v úderníka.

ALONSY: Co nějaká terapie?

VON_GILOTINE: Rozvrh hodin, jako ve škole. Teď máš hodinu na práci A, pak hodinu na práci B, pak hodinu na oběd, pak hodinu na Nyx a porno, pak zas hodinu na práci A a tak podobně. Během těch pracovních bloků máš vypnutý telefon, pokud to při práci je možné i offline počítač.

Experiment s timeboxingem měl naprosto dokonalé výsledky.
Během těch dvou dnů jsem udělala v cca 12 hodinách práce, se kterou bych se párala týdne nebo možná dva.
Prostě pecka. Efektivita mých snů.
Tak proč v tom sakra nejde pokračovat!
Dneska už jsem sice nějaký maličkosti udělala, ale vypnout internet a pustit se do „bloku práce" je hraničně děsivý.

Opravdu moc jsem doufala, že teda ok, středa až pátek budu míň produktivní, ale pondělky a úterky budu odpočatá a timeboxing pojede a budu mít namakáno.
No. Tak ne.

Doktorka mi odepsala a máme domluvený call na začátek dubna.
Mezitím jsem se vrátila aspoň k Brintellixu, protože mě začaly přepadat stavy, který by nebylo dobrý nechat rozjet.

KIA: mám to s prací. Zadrhely mi nevadí, ale lidi to umí znechutit, že se do toho doslova nutim....

DA_NIELA: Neboj, neudělala bych to. Jen mě to překvapilo. Mám mezi kamarády i ty, co se zaobírají zkamenelinami (ne tedy jejich vyloženě vykopavanim) a mám k tomu po jejich vykladech dost respekt. Stejně jako k archeologickým nalezištím.

VITEX: To jsou rady na presdrzku, takovy drancovani paleontologickejch lokalit.
Muzes jit taky vykrast banku, treba, kdyby ses nudil :)

VITEX: Teda, o tomhle jsem fakt nevěděla, že tu existuje :O

KIA: Zaměstnat hlavu říkáš ? A kladivo s sebou nosíš ? https://www.alik.cz/a/mista-kde-v-cechach-a-na-morave-najdete-trilobity

No to pokud je neco co se mi nedari svetu predat.. ze to neni moji vinou uplne nybrz ze muj mozek stavi konstantne z viny prehrady a bariery ktere mi brani v cemkoliv co mam rad nebo by mi snad pomohlo

KIA: Dobre je netlacit na pilu. Pokud se chces hejbat, bez kolem Berounky, kde jsi jeste nebyla. Pokud te to prestane bavit vyber si jinou reku. Kdyby bylo nejhur, tak boty co ti po turistice zbydou muzes vyuzit i pote :) Drzim palce

KIA: říkám si, jestli fixovat se na to, aby člověk pokračoval, není špatný přístup. Pokud se člověk něco naučí, osvojí si nějakou dovednost, udělá něco pro tělo, nebo jen třeba pro radost, není to promarněný čas. Koloběžka se konec konců dá zase prodat.

ECLECTICA: Mě zas když mi něco fakt nějak nejde. :(

VON_GILOTINE: Čím víc peněz do toho investuju např do vybavení (koloběžka např.), tím větší výčitky hlavně vůči manželovi. Protože to byly rodinný zdroje žejo. A on mi říká, klidně začni jiný koníček, POKUD u toho vydržíš.. A já přitom vidím tu historii s failama a je to fakt jako spirála, no

KIA: vždycky mě demotivuje, když něco začnu zvládat bez úsilí.
Dneska mě ale třeba po lehké krizi po úspěšné zvladnutém semestru nakopla analytická chemie :D

KIA: ano. Uz jsem vsechny konicky vycerpal, ted zkousim drogy ale uz i to me prestava bavit.

Ahoj, jen jsem se chtěla zeptat.. Taky máte tak hroznej problém vydržet u nějakýho koníčku? Jakože, na začátku to nadchne, ale jakmile se objeví jakákoliv překážka, pochybnost, stačí i pauza...cokoliv.. Tak že vás to přestane z minuty na minutu bavit či tak?
Občas se mi stane, že ten koníček po nějaký době zrecykluju, např. focení.. Ale u sportů mám fakt děsnej problém. A to bych se i ráda hýbala a všechno. Jen mě nic nebaví tak dlouho. A moje blbá fyzička k tomu nepomáhá.

Pokud to znáte, nemáte nějaký fígl? Ráda bych něco měla na dýl, když už do toho vrazím čas a většinou finance. :/
Dík!:)