Body shaming je kapitola sama o sobě (been there). Ale jak tedy zpracovat hlavu, aby to neřešila, když jediný, co tě drží, jsou léky?! Já prášky nepotrebuju pouze v případě nulovyho stresu, což se rovná životě na samotě u lesa s hromadou zvířat kolem. Leč na živobytí to není.
Vysadila jsem tolikrát a pokaždé se stav po několika měsících zhoršil, to není něco, co se dá urvat vůli, imho.
Nicméně ty terapie, relax, joga, malba pomáhají, to zase ano. Ale bez stabilizátoru si dovedu představit max. Invalidní důchod, což, upřímně, nechci.