Ahoj, ještě k jinýmu tématu. Hrozně mě chytlo za srdce jak tu psal DRABICZ
DRABICZ o tom negativním vlivu na vztah.
Jsem teď v druhým tréninku od ADDCA a ještě tomu všemu úplně nerozumím, a taky zatím nemám ty správný slova v češtině, ale přijde mi důležitý tu aspoň pro inspiraci nasdílet svoje nedávný zjištění:
Už delší dobu se propadám do negativního self-talku ohledně práce. Cokoli, co řekne šéf nebo kolegové beru jako potvrzení, že mě nesnáší, "jdou po mě", chtějí se mě zbavit.
Ale! Zároveň už vím, že lidi s ADHD tíhnou k tomu vidět hlavně negativní věci a že se dokážou propadnout do strašně negativní myšlenkový spirály.
A vím, že bych se v těhle případech měla na chvilku zastavit, několikrát se zhluboka nadechnout a zeptat se sama sebe, jak mi tyhle myšlenky pomáhají k tomu, čeho chci dosáhnout. A pokud nepomáhají (chodit na meetingy s tím, že tě ostatní nenávidí, není asi moc užitečnej mindset...), tak se zamyslet, na co se můžu soustředit místo toho?
A s tím teď hodně a docela úspěšně experimentuju. Jak asi tušíte, ostatní mají svých starostí dost a na žádným blacklistu zřejmě nejsem. Taky když přijdu na meeting vybavená vzpomínkou na něco, co se mi v minulosti podařilo, je ta atmosféra úplně jiná, než když tam přijdu předem zničená z toho, co všechno negativního na mě ostatní vidí.
A něco podobnýho se mi kdysi stalo i ve vztahu.
Ten důležitej bod je: když se cítíme špatně, mrknout se na to, jestli nám to, na co se teď soustředíme, dobře slouží. A pokud ne, znovu a znovu zkoušet se zaměřit na něco, co nám může být užitečnější. (A neříkám, že to jde hned a že to je lehký).