KAERI: já taky, já taky! :-))) Nerada vařím, nemám fantazii co a jak vařit. Každý můj chlap než aby to jedl, naučil se to sám:-))) synuž taky, ale zatím ne pravidelně, na to je moc líný. Ale ještě pár šunkofleků, boloňských špaget, rizot a buřtgulášů, který prý umím, ale nic nového prý nechtějí riskovat, a zoufalství ho přemůže:-))

WOLFGAR: Pár hacků, které zabírají mně:
ohledně úklidu: malý cíle. Takže přijdu do kuchyně, je to tam jak po výbuchu, dám si za cíl uklidit třeba deset věcí. Pak jdu dělat něco jiného, klidně třeba i související - uklidit pět věcí v jiné místnosti. A zase se vrátit. A prostě si říct, že cíl není uklizená kuchyně, ale těch deset věcí. Někdy pomáhá uklízet večer s audioknihou (pokud zvládáš obojí, některé knihy a některé činnosti na to nejsou vhodné).

Ohledně vaření: Bratře. Nesnáším vaření. Velice, silně a moc nesnáším vaření. O něco méně ho nesnáším, když můžu dělat z předpřipraveného. Mrazák je můj velký kamarád (kéž by byl ještě větší). Čas od času, když mám lepší chvilku, nakoupím maso, nějakou zeleninu a tak, napidlám to na kousky (zeleninu třeba i u filmu, youtube videí a tak) rozdělím do sáčků a ty nastrkám do mrazáku. Jednou za čas udělám spoustu vývaru, rozleju do malých krabiček od takových těch pomazánek z LIDLu a opět strčím do mrazáku. Když vařím ve větším množství, oddělím pár krabiček hotového jídla do mrazáku. Pak když je horší den, tak nakrájím cibuli, hodím na pánev, hodím na to nakostičkované maso, jdu dělat něco jiného a jen si dám na troubu minutku, abych se nezapomněla a občas s tím zamíchám. Pak přihodím zeleninu a vývar, na zahuštění třeba lněné semínko a je z toho něco jako omáčka. K tomu těstoviny (dát vodu, odejít dělat něco zajímavějšího, hodit těstoviny, minutka). Na rýži máme rýžovar - hodit do něj vodu a rýži a jít dělat něco zajímavějšího.

Nebo polívka: na kousku másla cibule, z mrazáku zelenina a vývar, osolit, vykašlat se na to a pak namixovat nebo ne a sníst.

A ultimátní záchrana, když mám hlad a nepremávám, je miska ovesných vloček, do toho rozinky, zalít mlékem a nazdar. Zasytí to, celkem to utiší choutky na sladké a příprava trvá pod minutu.

Ale je to boj, ne že ne.

U me jakakoli snaha jist lepe vzdycky padne na kombinaci casove a financni narocnosti. Potrebuju neco instantniho co zvladnu hodit do kupy do minuty a potrebuju si to dovolit. Nejake uz hotove krabicky by byly idealni, ale tam je to zas nerealne kvuli cene. Snazil jsem se jet v beznem provozu na jidlech co zaberou treba 20 minut a to uz bylo dlouhodobe neudrzitelne. Musel bych varit pro nekoho, jakmile mam delat neco pro sebe tak se to fakt musi vlezt do te minuty jinak to je max na dva tydny a pak sklouznu zpatky k instantnim nudlim a nejlevnejsi mrazene pizze.
Je to docela zabavne protoze jinak jsem poloprofi kuchar, varim na festakach, taborech, srazech a podobne. Na ohni dokazu vysvihnout skvely jidlo pro 50 lidi ale pravidelne dat dvacet minut tomu uvarit si kazdej den neco pro sebe? Nope, bez sance. Ted mam navic doma takovej bordel, ze se tu ani varit neda. Vzdycky se mi dari drzet nejakou dobu takovy ten normalni chaos, ne uplne uklizeno ale ne squat level a pak se neco stane, treba jsem nekolikrat za sebou nemocny a zvrtne se to do stadia kdy uz si s tim nedokazu poradit. Chtel bych udelat takovy to ok kazdej den budu uklizet tricet minut a za par tydnu se tim prokousu ale nedokazu zacit, ten task i rozdelenej se zda tak nezdolnej, ze nedokazu zacit...

Zdá se, že to dělá ten inulin; jsou i nějaké studie o tom, že neurodivergentní lidé mívají v mikrobiomu méně bifidobakterií a laktobacilů, tudíž se jim tvoří méně butyrátu a propionátu, a inulin tyhle bakterie živí a jeho užívání prý zmírňuje autistické projevy.
Zatím jsem narazila na dva problémy. Za prvé inulin může způsobovat plynatost, údajně by mohlo pomoci brát ho navíckrát, případně s psylliem. U sledovaného subjektu se to ale po pěti dnech značně lepší, takže to snad přejde. Druhý problém je současně v určitém ohledu výhoda. Když se nenajím, nastoupí rapidní propad. Ale jakmile jsem si uvědomila, co ho asi způsobilo, a najedla se, téměř okamžitě jsem byla zase v pohodě.

Je to fakt neuvěřitelná změna. K ideálu mám pořád daleko, ale toho zlepšení si na mně všímá i muž.

1KA: Jsem si říkala, jestli máš nějaký smart tělísko 😅

BOD: jj, na treku se živím převážně kombinaci ořechů, ovoce, slaných ořechů a lovečákem. Napytlikovat jidlonje o nejmenší, mívám jidlo v 7, 10, 12, 15, 18, 21 hodin. Zvyklá jsem si na to a tělísko už hlásí propad. Nicméně, když jsem v akutním stresu, jde vše do háje a lemtam kafe. Nicméně, učila jsem se pravidelnost s budíkem na každý jidlo a k tomu přidat i vodu.

TMA: Aneb: slanina/proteiňák selhává na plánování úplně stejně jako najíst se včas.

Ke stravování jsem zatím zjistil jen to, že rychlé cukry mi nedělají dobře na soustředění, ale že jsou pořád lepší, než se vyhladovět a způsobit si bolení hlavy.

Obejít se bez nich (cukrů) znamená vzpomenout si na jídlo dlouho předtím, než mám hlad a na toto vzpomenutí včas zareagovat. Jistě vidíte ten háček, který se v tom skrývá.

BOD & ECLECTICA: Jak jsem se již zmínila, tak se stravuji podle Jíme Jinak, kde mají jídelníčky vypracované do naprosté perfekce. Sama jsem si naordinovala daleko víc proteinu, než oni doporučují, tedy více než 1/3 talíře. V posledních měsících jsem propadla Bryanu Johnsonovi z Blueprint (respektive jsem si k jeho jídelníčku přidala některé ze zásad z Jíme Jinak) a to mi velmi vyhovuje. Holt s tím cukrem mi to někdy ujede a dám si po obědě kousek hořké čokolády nebo někdy dokonce veganský zákusek. Zkrátka k perfekci a úplně bez sladkého jsem to zatím nedotáhla. Průmyslově zpracovaným potravinám se vyhýbám jako čert kříži. Pana Hráška znám, ochutnala jsem a chápu, že někdy není čas vařit čočku, tak si člověk z nouze hodí nudličky na pánev a určitě ho to jednou za čas nezabije. BOD, souhlas s genetikou. Co jsem vypozorovala já, od té doby, co jsem posedlost drogami a chlastem vyměnila za posedlost stravou, že i krevní skupina hraje roli. Pro některé lidi (krevní skupina A+) je jednodušší být vegany či vegetariány, pro některé je jednoduší být paleo nebo keto (krevní skupina 0). Ale je to jen má teorie, vědecky podložené to nemám. Dobře, že se nehejtíš, nic dobrého by to nepřineslo. Doporučuji před snědením masa tomu zvířeti (v duchu) poděkovat za jeho život, který Tebe nasytí. Pro někoho ezo žvást, ale funguje (pokud to člověk myslí upřímně).

ad sraz: bydlím v Brně, tam bych přijít mohl

v Praze bydlí ségra, u které můžu v případě pražského srazu přespat

právě zkouším challengovat svoji motorickou ADHD: myslel jsem, že nezvládnu dotykový mobil se svou koordinací pohybů, že musím mít tlačítkový: ale teď jsem koupil zkusmo dotykový přehrávač hudby s Androidem a ono to docela jde: jde jen o písničky a nemám to připojené k netu, přesto se ne"uťapávám" a ovládat to jde

(poznámka: to uvozovkování "ne" v předchozím odstavci je můj výmysl, přijde mi to tak logičtější, protože to sloveso má být v uvozovkách, zatímco to "ne" není ve změněném významu, ale ve významu skutečného záporu, proto podle mého soukromého pravopisu by v uvozovkách být nemělo - nevím, jestli to souvisí s ADHD, ale možná vám to přijde zajímavé: lidi zas můžou dráždit ty uvozovky vprostřed slova)

To sem měl tuhle nedavno neklidné prsty a ťuknul sem za jízdy do dveří výtahu tak nešťastně, že jsem zůstal stát půl hodiny mezi patry s nefunkčním ovládáním v kabině.

Nakonec stačilo jenom zvenčí zatlačit a výtah přivolat, ale to mi poradil až technik. já mu nejprve volal a on že dorazí co nejdřív, ale že stojí v zácpě na baranďáku a dostane se ke mě až za hodinu, o čtvrt hodiny později si uvědomil v kterém jsem domě a poradil, ale takhle si vyhradit čas na filosofii bych nikomu neradil ...

VALKYRA: nevím jak keto, ale minimálně low carb jde provozovat i na vegan stravě. Sama jsem teď hodně přidala bílkoviny (třikrát sláva nudličkám Pan hrášek, veganskému mletému apod.), na radikální snížení karbohydrátů si ale netroufám, protože mi před pár dny diagnostikovali telogenní efluvium (naštěstí s dobrou prognózou) a vím, že u LC může docházet k padání vlasů, což teď tak úplně nepotřebuju :)

MAR_TINA: Na ty psychický účinky toho stačí mnohem míň než kolik berou sportovci, teď nevím dávku, ale bral jsem třeba 1-2g/den

VALKYRA: Byl jsem 10let+ vegan a další roky vegetarián, snažil jsem se jíst zdravě, cvičit a pořád jsem byl nemocný, zdravotní problémy az na půdu, dlouho to pro mě byla přijatelná cena za mé hodnoty, ale pak jsm byl čím dál míň funkční, nezvládal se soustředit, pracovat, zvládnout běžný den a ve finále jsem byl víc po nemocnicích než doma. Ty intenzivní ADHD projevy (a stres) s tím byli celou dobu hodně provázané. Asi v tom hraje roli genetika z čeho kdo můžeme být dlouhodobě happy. Eticky to je pro mě pořád téma, ale zkouším se nehejtit.