KROPUCHA: nedochvilnost je z meho pohledu projevem neucty k druhe strane a protoze vim, ze s tim mam sama problem, tak delam vsechno proto, aby se mi to nedelo.
vzdy dopredu planuji byt vsude s dostatecnou rezervou, ale realne si pak samozrejme nekde davam nakonec zbesily sprint, klidne i s detma a stejne prijdu na posledni chvili. ale dopredu pocitam cas tak, abych tam byla driv, ne na cas. tak moc mi na tom zalezi, ze prakticky pozde nechodim, opravdu v minimu pripadu a samozrejme se za to omluvim a nasypu si popel na hlavu.
nejvetsi problem jsou zdrzeni, ktera se objevi na posledni chvili, typicky tesne pred odchodem nemuzu najit klice nebo mobil, i kdyz jsem si byla jeste pred vterinou jista, ze jsem si je pripravila nekam, aby se presne toto nestalo. stane. proto si temer vzdy (kdyz to situace dovoli) davam, jak pisu, dostatecnou rezervu pro tyto pripady i za cenu, ze pak nekde pul hodiny stepuju, coz se take stava.
sama u druhych nedochvilnost nesnasim, zvlast kdyz se ta druha strana ani neomluvi. treba jedna kamaradka, se kterou se ted mimo jine kvuli nespolehlivosti nebavim, me pravidelne nechala nekde cekat treba pul hodiny, i vic, s detma, ac jsme mely sraz napr. 100 m od jejich panelaku, kdyz ja jsem tam jela z vedlejsi mestske casti mhd, ale proste jsem tam byla vcas. a ani se neomluvila. delala to pravidelne.
nebavime se doufam o 5 minutach. :)