ISMAEL - pokus o shrnutí;)
Lidé žijící na Zemi se dělí na dvě skupiny. Kořistníky (Takers) a Udržovatele (Leavers).
Kořistníci, to jsme my, západní civilizace, ale také naprostá většina Asie a dnes už i Afriky, Jižní Ameriky, atd.
Udržovatelé byly civilizace, které žily v harmonii se svým prostředím. I když se někdy usadili, rozvinuli zemědělství, města, řemesla, uměni, atd, hledali řešení slučitelná se zájmy života, klidně pomalu a dlouhodobě. Nelpěli na svých strukturách a nepovažovali je za nadřazené všemu. Klidně je dokázali měnit a opuštět. My o těchto civilizacích dnes moc nevíme, a o tom, že to jde i takhle, se moc nemluví. Pořádně o tom něco ví pár odborníků.
Dnes těchto lidí zbývá velice málo. Jsou to většinou přílušníci přírodních národů, jako byli Indiáni nebo Aboridžinci, kteří si uchovali vědomí své kultury a cesty a stále žijí se Zemí a pro Zemi. Jsou na vymření.
Kořistníci jsou lidé, kteří uvěřili, že jim patří svět. Že mají právo rozhodovat, kdo na tomto světě bude žít a zemře. Že je jejich právem a povinností dostat přírodu pod svou plnou kontrolu. Že tu všechno je pro ně, pro jejich využití, a mají právo to zužitkovat jakýmkoli způsobem, i když pro nikoho jiného nic nezbyde. Že jsou nadřazeni všem ostatním formám života a stojí nad veškerými zákony soužití mezi druhy.
Existují přirozené zákony soužití druhů, které zaručují pokračování evoluce a života na planetě:
Každý druh si bere to, co skutečně potřebuje, to ostatní nechává být pro ostatní tvory
Každý druh si má právo bránit své teritorium a svou potravu, ale nikdy systematicky nevybíjí své konkurenty
Zvířata a ostatní tvorové tyto zákony dodržují automaticky. Člověk má volbu.
Udržovatelé zákony také dodržovali, protože je to rozumné a logické.
Když Kořistníci uvěřili, že jsou „pány tvorstva“, přestali zákony dodržovat. Začali se snažit produkovat víc a víc, nekontrolovaně se množit a vytlačovat své konkurenty (zvířata, rostliny i lidi-Udržovatele) z jejich teritorií, brát jim místo, potravu a další zdroje. Začali vybíjet a ničit predátory, Udržovatele a v podstatě cokoliv, co jim „překáželo“.
K tomuto zešílení člověka došlo ve starověké Mezopotámii před cca 10.000 lety a my se o něm učíme jako o začátku naší civilizace.
(pozn. Conti, a pokud vím, už tam nastala první ekologická katastrofa, když to přehnali s megalomanskými zavlažovacími systémy a země jim vyschla)
Pokud by se nějaký zvířecí druh přestal chovat podle zákonů, zničí sám sebe.
Pokud se podle zákonů přestane chovat inteligentní druh, jakým je člověk, zničí nakonec sám sebe, předtím ale zničí veškerý ostatní život.
Naše civilizace je od začátku odsouzena k sebezničení, je jako létající stroj, který nedodržuje zákony aerodynamiky, jeho „pilot“ se s ním nechal shodit z vysoké skály, řítí se volným pádem a věří, že letí. A po celá tisíciletí si to mohl namlouvat, protože byl ještě daleko od země. Ale teď už je dopad na dohled.
Kořistníci věří, že člověk musí neustále tvrdě pracovat na dosažení té dokonalé kontroly.
Udržovatelé důvěřují vesmíru. Pracují jen tolik, aby měli, co potřebují, a v klidu se věnují radosti ze života, rozvíjení svého ducha a zkoumání světa.
Čím větší kontrolu mají Kořistníci nad přírodou, tím větších průserů jsou schopni.
Kořistníci věří, že jejich problémy vyřeší víc kontroly, ale není tomu tak. Je tomu přesně naopak. Se svým nedokonalým chápáním světa Kořistníci jen uvádí věci do čím dál většího chaosu (pozn. Conti: když si hrají např. s geny, atomem nebo počasím....).
Jedinou cestou je přestat být Kořistníky. Přestat si namlouvat, že nám všechno patří a všemu rozumíme. Přestat si namlouvat, že máme právo ubližovat zemi, vodě, rostlinám a zvířatům, ve jménu svého „prospěchu“. Uvědomit si, že všechny tyto entity potřebujeme ke svému přežití a jejich zdraví je naše zdraví. Přestat si namlouvat, že se smíme nekontrolovaně množit a ždímat další a další zdroje planety, které tu jsou pro všechny. Přijmout své místo v řádu života a dát nejvyšší prioritu nápravě škod, jak jen bude možná.
Jen tak může člověk přežít. Jen tak může pokračovat evoluce a existence života. Tak může pokračovat navěky, a člověk v ní bude mít budoucnost, bude se vyvíjet, poznávat sám sebe, dosahovat skutečného chápání vesmíru, rozvíjet nové schopnosti.
Kořistníci jsou jediná civilizace, kde si lidé myslí, že nevědí, jak žít, a neustále hledají pokyny u nějakých proroků a v dalších vnějších zdrojích.
Udržovatelé vidí, jak žít, z přirozených zákonů světa kolem sebe. Uvědomují si hlavní principy, jako je právě nutnost uchovat svět zdravý, aby mohl dávat život i dalším generacím, a respektovat všechny ostatní živé tvory. Těmi se řídí. Neřeší nesmysly, jako jestli někdo smí nebo nesmí užívat nějakou drogu nebo ukončit své těhotenství. Takové věci jsou osobní záležitostí jednotlivce. Udržovatelé respektují různost, mezi jednotlivci, kmeny, rasami a národy. Nemyslí si, že by znali jeden správný soubor přesných pravidel, jak se má žít, a svůj způsob života nikomu nevnucují. Řídí se základními zákony, a ve všem ostatním nechávají jednotlivcům i skupinám svobodu.
Kořistníci se potřebují podívat sami do sebe a do reality kolem sebe, podívat se na své zkušenosti, a zjistit, že ve skutečnosti je jasné, jak je třeba žít. A žít tak.
V současnosti civilizace Kořistníků kolektivně zavírá oči před vidinou vymření v toxické pustině. Panuje nevyslovená představa, že to možná je nevyhnutelná cena, která bude zaplacena za „pokrok“ člověka. A nebo že se snad podaří konec odvrátit, když bude včas dosaženo totální kontroly nad přírodou. Obojí je nesmysl.
Samotný strach ze smrti lidi nemotivuje. Je potřeba nová vize, která nahradí představy o „pokroku“, „růstu“ a „kontrole“.
Vize zdravé civilizace, která respektuje přírodu a žije s ní v harmonii. A respektuje také jednotlivce. Kde má člověk prostor rozvíjet se, hrát si a žít. Nemusí pořád pracovat na výrobě zbytečných věcí a tvorbě zbytečných systémů kontroly. Věnuje se tomu, co je skutečně důležité, a proto může mít skutečně dobrý pocit ze života.
Taková civilizace neznamená návrat do minulosti. Znamená najít tady a teď způsob, jak žít v souladu s přírodními zákony. Znamená přestat sami v sobě věřit představám Kořistníků a stát se Udržovateli.