CONTINUITY: Vnimam dezintepretaci na obou stranach. Napriklad po mem vylevu na tema adorace divochu, kteri udajne ziji v souladu s prirodou, aniz bych jakkoliv vyzdvihoval nasi kulturu, ty se zeptas, zda povazuji nasi kulturu za rozumnou. I tve dalsi reakce naznacuji ze tu nekdo chvalil takers, pritom ja to tu ctu spise jako kritiku ideje, ze existuji cisti givers, kteri jsou givery ne z nutnosti, ale vedome.

Ze je nase spolecnost nemocna, o tom se vubec nepru.

CONTINUITY: ok, mně už taky uniká smysl debaty.

ANNA: Moc se omlouvám, nechce se mi diskutovat. Jsem nemocná a jsem unavená a nevidím smysl.
Za sebe bych se ráda vrátila k tomu, moc to s diskutováním v tomto klubu nepřehánět.
(nikomu jinému v tom nebráním ;)

Ty texty jsou k dispozici, můžeš si je číst a vyvozovat z toho, co budeš chtít, a prodiskutovat to s někým, kdo bude chtít :)

CONTINUITY: který základní představy naší kultury tu byly zpochybněný?

Tak poznámky na konci druhýho dílu jsou moc dobrý :o) Chlapík volí fakt zajímavý příklady a obrazy.

druhej díl začíná jako čtivá knížka ;), jsem zvědavá, co z toho bude ;)

ENKIE: Není to povídání o přírodních kulturách. Je to celé o naší kultuře. A nenabízí to vůbec žádný návrat zpět v čase.

Všechno, co se tu objevuje, jsou ty pořád stejné reakce, které se objeví, jakmile někdo zpochybní některé základní představy naší kultury.
Nebaví me to a nevidím v tom smysl.

Smysl má hledat řešení.
A taky má smysl pochopit, co se děje-stalo.
Přečtení téhle knížky je podle mě dobrý krok k tomu.

Diskutovat o tom takhle povrchně, a rozpitvávat to, na základě našeho kulturního naprogramování, podle kterého je prostě nepřijatelné zpochybnit některé věci, mi přijde naprosto neproduktivní.

ANNA: Když není založen na seznámení s tím, co kritizuje.

CONTINUITY: co je podle tebe špatnýho na kritickym přístupu? ten přece není to zlo.

Tu knihu jsem necetl, ale vzhledem k tomu, ze je z ni nadsena Continuity, tipnul bych si, ze jsou v ni nejaka zcela abstraktni, nerealisticka reseni zalozena na jakesi vseobecne lasce, ktera neberou v potaz otazku, proc vubec soucasna situace vlastne nastala, a problem nemoznosti vratit zpet vyvoj, ted kdyz uz mame tak velkou populaci a cely ten technologicko-vedecky system, na kterem ta populace je zcela zavisla. Tahle povidani o prirozenych kulturach nas mohou nejak poucit ohledne hodnot a historie a prirozenosti, ale nelze je pojimat jako nejaky sablony, podle kterych bychom meli vratit vyvoj zpet v case.

Na tehle kulturach me osobne zaujaly nejvic dve veci. Zaprve to byla neskutecne mlada spolecenstvi. Lide po ctyricitce uz byli staresinami, vetsina lidi umirala okolo te tricitky, a to na ruzne urazy z lovu a ze vzajemneho boje mezi spolecenstvimi prevazne. Prenosne choroby sice moc nebyly, ale i male poraneni mohlo skoncit nejakou smrtelnou infekci, lide se zlomeninami byvali ponechani napospas osudu, protoze se o ne ta komunita nemohla starat atd. Ty komunity zily v souladu s prirodou, ale to byla spis znouzectnoct - jakmile mohly, rychle ten prirodni stav existence opustily v zajmu nejakych zakladnich jistot. S tim souvisi i to, ze vetsina zen mela dite nekdy v patnacti, a prvni sex nejspis nekdy po vypuknuti puberty. Proto taky jsou zeny pred dvacitkou zdaleka nejpritazlivejsi ciste fyzicky pro normalniho muze, ktery tyhle pocity nevytesnil do nejake trapne paprdske symbolicke kultury. Tohle zustalo zachovano temer az do konce stredoveku.

Dalsi veci bylo, ze ty kultury zily casto ve vesmiru bez symbolu a prozivaly vsechno intuitivne, vnejsi svet byl pro ne jen reflexi nejakych vesmirnych a prirodnich sil a pozdeji bohu atp. Proto se ho ani nesnazily upravovat vyrazne pro svoje potreby. Tahle duchovni jednota s vesmirem byla i duvodem, proc tyhle komunity mely ve zvyky opoustet starnouci a zranene cleny ve volne prirode, nechat je ritualne zemrit napospas prirodnim silam. Vsichni zucastneni to brali s klidem a samozrejme. O nejake svobobe jednotlivce a soukromi zde nelze hovorit ani nahodou, ta spolecenstvi byla dost autoritarska, ale ti clenove to nejspis nevnimalni, protoze byli zcela integrovani do toho prostredi a nevnimali sebe jako jednotlivce. No jako tohle bych radeji do dnesni masove civilizace neprenasel. Moderni clovek ma uz jiny mozek o neco, a taky vyrazne jinou psychologii diky tomu okolnimu prostredi, jehoz vyvoj nelze od vyvoje lidi oddelovat. Je to cele spis o tom, ziskat nejaky intuitivni vhled do historickeho vyvoje a do podminek nutnych pro vyvazeny rozvoj zivota jako celku, abychom mohli nejak ovlivnovat budoucnost kolektivne prostrednictvim sdilenych hodnot..

pauzička na jiné téma:
ještě jeden minidokumentík od Adama Curtise :)
YouTube - Adam Curtis - Paranoia [Newswipe S2E4]
http://www.youtube.com/watch?v=87WqBDgc7wY

no, už ať to je přeložené :))

YMLADRIS: prosííííím, nerozvíjejte filosofické debaty o tom textu bez jeho četby....;)

takers nerovná se civilizace

v textu je mnoho zmínek o civilizacích, které uměly ovlivňovat své okolí docela dost, a přesto jejich paradigma nebylo takerské

a myslím, že to je jedna docela podstatná věc, o kterou jde.

Je možná civilizace, která ovlivňuje své okolí, chápe přírodu, využívá jejích zákonů, poskytuje svým členům různé druhy pohodlí, přitom ale respektuje ostatní živé tvory, respektuje rovnováhu života, a chová se tak, aby ji uchovala pro mnoho budoucích generací.

Podle mě jedině taková civilizace o sobě může prohlásit, že je rozumná.
Taková civilizace vytvoří prostor pro opravdový pokrok lidského ducha, protože pro něj nabídne klid a čas (místo boje o přežití a katastrof).
Může klidně dosáhnout obrovského pokroku ve vědě.
Ale bude jí užívat s rozmyslem, ne hlava nehlava podle představ kdekoho, kdo chce peníze a moc.....
Bude kontrolovat svou populaci.
Bude se chovat ohleduplně k Zemi, vodě, vzduchu, zvířatům, rostlinám, protože to je základní předpoklad vlastního přežití, samozřejmost, rozumní a inteligentní tvorové se tak prostě chovají.

Dávat rovnítko mezi bezohlednou civilizaci - a technickou civilizaci, pokročilou civilizaci, nebo vůbec civilizaci, mi přijde smutné.
Spíš to, co se děje teď, je podle mě necivilizované.
Se slovem civilizace bych si ráda spojovala inteligentní chování. To mi přijde daleko důležitější, než kolik má ta civilizace nablýskaných nástrojů.

ANNA: Leavers nerovná se technicky nerozvinuté společnosti.
Společnost takers byla přece celá tisíciletí taky technicky nerozvinutá. Není to o přítomnosti prostředků, je to o životní filosofii.
Mnoho technicky nerozvinutých společností se chová nebo chovalo naprosto takersky.

Podle mě ten termín leavers označuje ty, kdo žijí v natolik přímém kontaktu se svým prostředím a vesmírem, že si uvědomují, že ho nemohou jen tak ničit. Nevnímají přírodu jako nepřítele, ale jako harmonický systém vztahů, jehož jsou součástí. Přání zanechat svým dětem a pravnukům zdravý a plodný svět je vědomou součástí jejich kultury.

Tohle rozhodně platilo o přinejmenším některých kmenech amerických indiánů, a o Aboridžincích. A pravděpodobně o dalších národech, dnes zapomenutých nebo vyhlazených.
V dnešní době to takhle mají pravděpodobně už jen jednotlivci a izolované skupiny, protože většina těch národů ztratila kulturní základnu a stali se z nich vykořenění chudí na okraji západní civilizace.

Pokud vím, někteří o uchování svého způsobu života, a proti tomu, co vnímali jako destruktivní šílenství bíleho člověka, dost bojovali, ale neměli šanci, měli proti sobě dost velkou přesilu, a taky samozřejmě průměrný člověk mezi nimi nebyl připraven na různá pokušení civilizace a neuvědomoval si, jaká za ně bude cena. Rozhodně bych jejich vybití a násilné zbavení kultury neoznačovala jako nějaké vítězství nebo projev "síly" civilizace takerů.