YMLADRIS: Přijde mi, že mluvíme každá trochu o něčem jiným.
Teď koukám na díl 15 z 18, kde se řeší vedlejší účinky běžných psychiatrických léků ze základních tříd antipsychotika, antidepresiva, léky na ADHD, léky na úzkost. Mluví tam jeden za druhým doktoři, regulátoři, atd, zkrátka ti, co už nemůžou, nechtějí, dál na tomhle spolupracovat, a ty informace jsou DRSNÝ. A rozhodně to neslyším poprvé, tyhle informace jsou v podstatě známý, že léky těžce ublíží velmi mnoha lidem.
V předchozích dílech bylo o soudních procesech, mnoha soudních procesech, nedávných i dávnějších, kdy to prasklo a prostě už to ututlat nešlo, že nějakej lék nefunguje nebo je nebezpečnej (obvykle obojí), a že informace okolo něj jsou zfalšovaný. Třeba některé z těch megatun psychiatrických léků, co se v US, a čím dál víc i u nás, cpou do dětí, vyvolávají sebevražedné sklony.
V těch procesech pacienti často vyhrají, dostanou milióny odškodného, něco se zakáže, atd.. Někdy se nějakej lék stáhne, obvykle když mu končí patent, a nahradí se novým. Ale mainstreamová média o tom neinformují, jak by mohla, když farmaceutická inzerce tvoří zásadní část jejich příjmu.
V tomhletom vidím problém, že lidé jsou dezinformováni, že věci vůbec nejsou tak, jak je reklama prezentuje, a jak je prezentuje zdravotnickej distribuční systém. Ano, přibývá lidí, kteří to vědí, to je dobře. Ale pořád je mraky těch, kteří nemají tušení, a hluboce věří různým těm marketingovým věcem a ztotožňují se s nimi.