ANNA:
Já třeba moc nechápu, jak někdo dojde k životní filosofii, že si všichni musí vše vybojovat jako jednotlivci na úkor druhých.
protoze to tak mezi lidmi kteri neziji v komunite funguje? protoze pokud clovek neciti k cloveku nejaky zavazek, tak nema zajem mu pomahat? lidi si lezou na nervy, lidi maji radi svoje soukromi, lidi ve skupinach strategizuji jeden proti druhemu nebo proti celym skupinam (zname ze ZS, vzdy u toho musi byt nejaka ucitelka ktera detem rekne jake chovani je vuci nekomu pekne a jake je osklive)... vsak se staci podivat jak mlady kolektiv reaguje na dite ktere se jenom trochu lisi - vysmech, sikana, nakonec nutnost zmenit skolu. takhle to mezi lidmi funguje, kdyz jde o hry, jsou vsichni relativne homogenni celek, kdyz jde o vlastni zajmy, vsichni najednou hraji sami za sebe. za takovych okolnosti mi prijde logicke, ze zacnu bojovat za svoje vlastni zajmy (a treba proti zajmum jinych) a ne za zajmy nejake skupiny, se kterou se nejen ze neztotoznuju, ale jejiz zajem je v primem rozporu s mym zajmem. ze se budu zastavat systemu, ktery cloveka od ostatnich lidi osvobodi a nebudu vyhledavat system, ktery mi na jednu stranu slibi harmonii ve spolecnosti, ale na druhou stranu me identifikuje jakozto hlavniho narusitele spolecenske rovnovahy a da mi to poradne sezrat (on necura s nami, na nej!).