ANNA: Podle me ale neni zadny "celek" - ie. neexistuje zadna spolecnost - je to jen iluze - to slovo nic neznamena - existuji jen jednotlivci a skupiny lidi. I treba v paru dvou lidi je to spolecenstvi jen takova pekna iluze pro zjednoduseni veci, a v prostredi, kde jsou tech lidi miliony, uz je to naprosta iluze - je to jen termin pro zakryti nedostatku informaci a nemoznosti predvidani vseho a nechuti premyslet.
Ja podporuju *autenticke* pokusy o ruzne rovnostarske komunity, proc ne, at se lide realizuji jak chteji v zivote, nejsme vsichni stejni. Problem ale nastane, kdyz tem slabym v ramci cele "spolecnosti" nejaky politicky grazlik nakeca, ze maji v zivote na neco narok a nemusi si vse oni sami jako jednotlivci vybojovat na ukor druhych.
Ta socialisticka mafie se pak na vlne nespokojenosti z nenaplnenych tuzeb siri vsude, proroste i tim rovnostarskym a "anarchistickym" hnutim, a vytvari jenom vic a vic centralizovane moci, moralni spinu, korupci a smrt vsech a vseho. Pak prijde nejaky Hitler v reakci na tuhle falesnou solidaritu prostrednictvim statu, a zneuzije situaci k vytvoreni narodniho socialismu, ktery zadupe i posledni zbytky zivota. To je ten straslivy dusledek neviry v sebe sama jako jednotlivce a prijeti toho kolektivismu a socialismu, nebo i kapitalismu a jakyhokoliv jinyho -ismu.
Ja si naopak myslim, ze skutecnou transformaci a potlacenim toho hnusu ve svete kolem nas by bylo prijeti nerovnosti, moci, smrti a nasili jako zakladu zivota a veskereho vyvoje, a prijmuti vlastni nedokonalosti a slabosti v reakci na nevyhnutelne vlastni neuspechy v boji o skutecny zivot a vlastni seberealizaci.