• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISTRANSFORMACE - síť života: o všem, co pomáhá léčení a probuzení člověka,společnosti,Země
    PAULMUADDIB
    PAULMUADDIB --- ---
    DARJEEL: Já bych to ekonomické hledisko nezavrhoval - ono pokud je správně pochopeno a uchopeno, dává jednu z nejlepších odpovědí, co činit. Bohužel tato hlediska jsou silně narušena, sám nemám jasno, zda vinit stát že prasí trh, nebo trh, že prasí stát :-).
    PAULMUADDIB
    PAULMUADDIB --- ---
    JUNIPETRUS: To je klasická poučka z ekonomie o přebytku spotřebitele a přebytku výrobce - pokud je 10% lidí ochotno zaplatit více za zvláštnější produkt, nabídne se jim za tu vyšší cenu a prodejce tak nezíská 100x 2 koruny za obyčejný rohlík (který by si bez alternativy koupili i ti "fajnovější"), ale 10x 4 koruny + 90 x 2 koruny. Proto jsou studentské a důchodcovské slevy do muzeí, aby vůbec přišli a tak. Nejlépe to funguje u individuální ceny v dražbě - tam se prodá přesně za to maximum, co je někdo ochoten nabídnout.
    KAREN
    KAREN --- ---
    CONTINUITY: ja bych se tim poctem neridila az tak striktne. rozhodne to taky uznavam/vyznavam, ale mam za to, ze i vetsi pocet kvalitnich ingredienci v dobry kombinaci je ok) treba v indicky kuchyni by se ti do tech 5 ingredienci mnohdy veslo jen koreni)) [aha ted jsem to docetla az nahoru, podobne viz Darjeel a Pizi]
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    PIZI: mnam, indicky vypalovaky jsou skvely. tejden jsem bydlel na byte s indama a voni furt varili od rana do vecera ty jejich vypalovaky. intenzivni poindicteni, super vec :D
    PIZI
    PIZI --- ---
    DARJEEL: Indická strava je také hooodně vyrazná samé koření. Asi tam byli otupělí a chtěli zážítky už dávno před naší moderní civilizací.
    WANAH
    WANAH --- ---
    DARJEEL: Nenutí ale sám si ,kteří tak činí lidi šmahem odsoudil btw.

    To o tom venkovském zenu beru jenom jako sarkastickou poznámku.
    JUNIPETRUS
    JUNIPETRUS --- ---
    DARJEEL: aha, takze to pouzivas v nejakem svem novem Darjelovskem smyslu.
    Proc k nam radsi nemluvis cesky?
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    JUNIPETRUS: že tonoucí se stébla chytá ,)
    KERRAY
    KERRAY --- ---
    DARJEEL: někdo by megapekárnám a cukrovarům říct "hrnečku, dost!" :)
    JUNIPETRUS
    JUNIPETRUS --- ---
    DARJEEL: a to znamena vlastnimi slovy co?
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    YMLADRIS: jj, to rozhodně, tady to "škodění" je spíše byprodukt než co jinýho "neviditelné ruky trhu", důsledek upřednostnění ekonomických hledisek před jinými, je to záležitost poptávky a nabídky. A fatální to není, nakonec nikdo mě nenutí kupovat pečivo, který je oproti jiným zdrojům karbohydrátů brutálně drahý :o) ale zase jak říká můj moc dobrý kamarád "chleba je kopr" (čímž myslí, že prostě když máš chleba, tak na něj švihneš máslo nebo něco a je jídlo na světě, s rýži se člověk musí jebat a trvá to :)

    JUNIPETRUS: diskurz samozřejmě používám ve smylu jako ho definoval Fuko.
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    CONTINUITY: jj, patenty na pravdu nebrat a takovým patentovačům je nejlépe se obloukem vyhnout.
    Jj, ta ayurvéda koukám, se Tě hodně drží, ta je fajn... já se teď zase pro změnu vrhám na tcm a čínskou moudrost tohohle směru, tak jsem zvědavý, co číňani nabízí v kontextu dietetiky, myslím, že to bude podobně zajímavé.

    Mě právě před nějakým časem zaujalo to, jak neuvěřitelně roste koncentrace/koncentrovanost některých bazálních "prvků" stravy v potravě (třeba sladký výrobek jehož složení je ze 3/4 cukr, mazec). Příjde mi, že to jde ruku v ruce s jakousi naší zápaďáckou otupělostí a letargií, postupným oploštěním emočního prožívání apod. Jakobychom zoufale potřebovali něco cítít a tak to solíme a sladíme co se dá, pořád se to šponuje a nevím teda, kam to dojde. Když teď náhodou narazím na nějakou sladkost z obchodu, tak se nestačím divit, jakou intezitou to zahltí mé chuťové pohárky a jak rychle jde na tuto intenzitu navyknout mít jí jako normu... velmi podobné je to se solí. Jj, průser je imho tuna soli respektive cukru ve slaných respektive sladkých výrobcích a pečivo jako základní zdroj karbohydrátů (a nedávno jsem se bavil s jednou paní mistrovou kungfu a říkala, že brambory jsou taky nahovno) a potom přebytek nějakého typu potraviny ve stravě (spousta lidí jí pořád dokola maso/sýry/maso/sýry, občas vajíčko - btw. mega rozdíl mezi smaženým a vařeným vajíčkem!!), absence bohatšího výběru zdroje bílkovin a taky, což je třeba hodně můj problém, zbytečně velké porce jídla. Imho se stačí "pořádně nažrat" jen jednou za čas.

    Ty Mitchellovy pravidla semi moc líbí, jednoduchý, úderný a výstižný. S těma ingrediencema bych brzdil, ale autor to myslel asi tak, že v rámci jednoho typu potraviny by nemělo být více ingrediencí... ale vyjímky existují taková maková buchta "hrnkovka" může obsahovat dva nebo tři typy mouky, sladidlo, prdopeč, tuk a už seš na víc než pěti a to jsme ještě nezačali s náplní.... no ale jak píšu, asi tuším, jak to autor myslel a je to dobré, moc dobré...

    a ano, mostly plants...

    Ještě jedna věc mě dostává, ale spíš tak psychedelicky nebo jak to říct. To jsou moderní megapekárny a cukrovary, který v podstatě (z magického či psychedelického hlediska - možná by jsme taky mohli říct schizofrenního :) vytváří jakýsi portál, který imrvére, nonstop, zpracovává jeden druh potraviny, nikdy se nezastaví a jenom chrlí a chrlí, dost dystopická vize pro mě. U pekáren je ještě bonus "věčného návratu" nespotřebovaného pečiva zpět do oběhu a tak pořád dokola. V podstatě každý pecen chleba obsahuje klidně 5 let starý zlomek dřívějšího pečiva... ble :o)
    JUNIPETRUS
    JUNIPETRUS --- ---
    PIZI: imho nejvic kupujou lidi stejne zakladni rohlik za 1kc nebo 1,90kc v supermarket. (prestoze nabizeji dalsich x druhu peciva)
    Jednak klasicky rohlik maji radi a jednak kupujou podle toho co je nejlevnejsi.
    PIZI
    PIZI --- ---
    Oni lidi jeden typ rohliku koupit muzou, ale jakmile prijde na trh nekdo kdo jim nabidne vice typu, tak zacnou kupovat ty a ostatni vyrobci tak musi taky. Valka ve zbrojeni. Otevreni pandoriny skrinky. Uz je problem to nacpat zpet.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    DARJEEL: jeste bych doplnila k tem 25 slozkovym vyrobkum uvahu: To je dan za tu nasi slavnou moznost volby a hypertrofovany individualismus. Myslim ze pekar nema v principu zakerny zajem lidem nicit zdravi, ale zjistil, ze lidi nemuzou proste koupit jeden typ rohliku a tu buchtu, ktera je upecena dneska, a vybrat si ze dvou chlebu. Ne, lidi pozaduji vyber z 18 druhu peciv a 34 druhu buchet, denne, nejlepe 24x7. Levne! Cili prumyslova vyroba na to reaguje vyvojem vyrobku, ktere se dochuti, nastavi, obarvi, prodlouzi trvanlivost, atd atd, aby to na regalech vydrzelo aspon par dni opticky v poradku...

    Fatalni problem to ale myslim neni; kdyz lidi budou dostatecne poptavat maloslozkove veci, tak to trh zase nabidne. Sympaticky je boom domacich pekaren a tak.
    JUNIPETRUS
    JUNIPETRUS --- ---
    DARJEEL: no Bhagavadgíta je fajn, ale celý brahmanismus té doby stojí na obětí, respektive jakési obsedantní introjekci opakované tvoření vesmíru, které musí být udržované neustálými oběťmi... a tak ty verše jsou vlastně na světlo světa vytlačeny strachem ze zániku (což jim neubírá na hodnotě), nicméně odhaluje jejich diskurzivní povahu...
    co ma co bhagavadgita spolecneho s brahminismem "te" doby?. Do jake doby patri bhagavadgita, ty experte?
    Vesmir je opakovene tvoren a zase zanika, to je proste fakt, zadna introjekce, lepsi nez bezradne "buddhisticke" "vesmir nema pocatku ani konce" a zaroven rikat, ze vse je pojimive.
    A co se tyce obeti, bhagavadgita spis pojednava o mysterium obeti. Co to vlastne je musi pochopit ctenar.
    Je zajimave, jak treba obetovani je prostoupene i s buddhismem. Skoro kazdy buddhista, kazdy chram ma nejakou tu sosku, nebo obrazek buddhy, nekde na oltari, prednim si kladni, obetuji Buddhovi kvetiny a ruzne predmety, po nejake prednesu nebo ceremonii nabizeji(obetuji) zasluhy z teho cinnosti ostatnim bytostem, v tibetskem buddhismu je zase idealem boddhisatva pak obetuje vstup do nirvany, a misto toho se rodi znovu a znovu aby pomahal bytostem

    A zaujalo me "nicméně odhaluje jejich diskurzivní povahu...". Rekl si to tak, tato diskurzivni povaha je nejakym zavaznym nedostatkem bhag.
    Abych rekl pravdu, nevim co si pod tim pojmem predstavit a co si tim vlastne chtel rict.

    Wiki rika: "Diskurz nebo také diskurs (z fr. discours, rozprava, přednáška, od lat. dis-currere, pobíhat sem a tam, rozebírat v řeči) znamená v běžné řeči rozpravu, pojednání nebo výklad o určitém tématu,[1] a to buď ve formě dialogu několika mluvčích, nebo monologu.

    Speciální významy dostalo slovo diskurz po roce 1960 díky „teoriím diskurzu“
    Michela Foucaulta a dalších.
    Diskurz v moderní filosofii

    Při soustavném studiu starých textů si francouzský filosof Michel Foucault všiml, jak se liší jejich jazyk a jak se tento jazykový rozdíl projevuje i v tom, o čem se v různých dobách hovoří a o čem se nehovoří, případně co se o věcech dá a nedá říci. Každý jazykový projev vykazuje znaky svého kulturního prostředí a doby, jež se do jazyka promítají a zároveň působí jako odosobněná struktura řeči ovlivňující a omezující autora. Podobnou zkušenost zmínil už dříve Martin Heidegger a nazval ji těžko přeložitelným slovem „Geschick“, jakýsi „pokyn bytí“, který určuje náš pohled na skutečnost.

    V moderní (zejména francouzské) filosofii a ve společenských vědách se dnes pojem diskurz často používá v tomto odlišném smyslu. Podle Foucaulta jde (zjednodušeně řečeno) o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje. „Diskurz je tedy to, co tvoří pozadí každé promluvy, která jej nutně „opakuje“, pohybuje se v prostoru jím vymezeném; je to zároveň to, co nám umožňuje mluvit, respektive co naše mluvení legitimizuje, a zároveň to, co nám týmž pohybem něco říct znemožňuje.“[2] I když se Foucaultova úvaha odehrává ve filosofické a nikoli lingvistické rovině, je do jisté míry obdobou jazykového relativismu amerických antropologů Sapira a Whorfa – přesvědčení o nepřeložitelné specifičnosti různých jazyků, které samy do značné míry určují, o čem a jak se v každém z nich dá hovořit.

    Ještě jinak chápou termín diskurz Karl-Otto Apel a Jürgen Habermas v rámci své „diskurzivní etiky“; jde podle nich o "formu komunikace oproštěnou od kontextů zkušenosti a jednání, diskuzi, v níž nejsou omezeni její účastníci tématy ani příspěvky, není v ní nátlak, jsou vyloučeny všechny motivy krom kooperativního hledání pravdy. Na základě těchto pravidel pak může být přijata rozumnou vůlí nějaká norma."[3]
    "
    CONTINUITY
    CONTINUITY --- ---
    CONTINUITY: to počítání ingrediencí docela praktikuju a IMHO to sedí ;)
    bohužel tak odpadne i ledasjaký produkt z bioobchodu, ale žádná škoda, ty, které jsou spatlané stylem pejsek a kočička vařili dort, bývají zároveň nejdražší a chuťově nic moc ;)
    CONTINUITY
    CONTINUITY --- ---
    DARJEEL: Totální souhlas :)

    po pravdě, nejsem si jistá, v čem s Kuatem vlastně nesouhlasíme, jestli v něčem ;), a nepřijde mi to důležité, přijde mi že to není nic podstatného

    Nezastávám žádný konkrétní "výživový názor", např. makrobiotický nebo veganský, nebo naopak masařský ;) Asi nejblíž mi je ájurvéda, protože ta říká, že každý člověk potřebuje něco jiného, a definuje principy, které mu mohou pomoci vyjasnit si, co to je. Zároveň se ale taky nemůžou brát úplně doslova :), musí se vždycky aplikovat na konkrétního člověka, prostředí a podmínky.
    Je mi naopak docela podezřelé, kdykoliv narazím na člověka nebo na systém, který tvrdí, že ví co je zdravé pro úplně všechny. To okamžitě beru s rezervou ;-D, protože si myslím, že pro všechny stejně to prostě nejde ;)

    Jediné, co se podle mě dá definovat obecně, je myslím přesně to, co vyjmenovávš ty, a to věci, které k jídlu prostě nejsou, nebo není dobrý nápad jíst je často a pravidelně. Což jsou pro mně ty průmyslové sračkosměsi (ať už se tomu říká "cukrovinka" nebo "polotovar"), věci obsahující všelijaké neurotoxické a jinak toxické přísady, maso a mléko plné chemikálií, antibiotik a stresových hormonů ......nebo třeba bílý cukr a bílá mouka, které se dají zvládnout občas, v buchtě od babičky nebo v pečivu, když fakt není co jiného sníst, ale jako základ stravy dělají opravdu paseku....

    Napadá mě k tomu, co nám říkali na semináři ájurvédského vaření. Pan Tim Mitchell nám vyprávěl o jednom autorovi, co nastudoval mraky různých informací a teorií o výživě a vydestiloval z nich, co mu přišlo jako základ:

    "Eat food. Not too much. Mostly plants."
    Jezte jídlo. Ne moc. Hlavně rostliny.

    a pak k tomu patří řada vtipných definicí, co je a není "food" ;)
    Například:
    "pokud to má víc než 5 ingrediencí, není to jídlo"
    "pokud jste to koupili na stejném místě jako benzín, není to jídlo"
    "pokud to přišlo okénkem vašeho auta, není to jídlo"

    atd ;)
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    KUATO: jestli se můžu ještě vrátit k debatě o "normálním" a nenormální jídle... :)

    Příjde mi, že je to otázka míry, v čem spolu s conti nesouhlasíte. Já experimentoval s makrobiotikou, veganstvím, vegetariánstvím apod. a teďka maso jím (zvlášť když je kosa) a dělá mi fakt dobře. Jím teda hlavně ryby, ale i tak si dám občas něco "silnějšího" a je to moc fajn... a tofu (kterého jsem dřív jedl spoustu) si dám jednou za čas výjmečně.
    Mám dojem, že když se člověk oseká o extrémy stravování (takový ty croasany s activií, salám s rohlíkem každý den na snídaní, komerční supersladký věci apod.), který jsou ze své podstaty naprosto nevyvážený, tak je to dobrý základ, na kterém se dá stavět celý harmonický řád. Takový vajíčko se špenátem a knedlíkem, pořádný hovězí vývar nebo dančí gulášek, vždyť to jsou dobroty, které člověka zahřejí na těle i na duši. Naopak, při návštěvě makrobiotické restaurace (nebo když jsem tam dřív vypomáhal), jsem potkával mnohem víc nezdravých lidí, kteří si těmito dietami kompenzovali nějakou potřebu sebemrskačství případně sytili pocit elitářství... což mi příjde mnohem nezdravější než to, že jsem měl včera na oběd kuřecí plátek s bramborovou kaší ,)
    Problematický je přebytek mléčných produktů, přebytek salámů nebo obecně masa, přebytek cukru apod. vždyť nejde o samotnou potravinu, ale o množství a častost užití...
    Jasně, je dobré se vyvarovat glutamátkových neurokoktejů a průmyslových sraček co obsahují místo 4 složek 25 (jak je třeba časté u penam chleba), ale jinak mi česká kuchyně ve své podstatě příjde super... však když se člověk koukne na různé staré děduly a bábiny na vesnici (i ve městě), tak uvidí zdravý harmonický zen naších krajin.

    KUATO: no Bhagavadgíta je fajn, ale celý brahmanismus té doby stojí na obětí, respektive jakési obsedantní introjekci opakované tvoření vesmíru, které musí být udržované neustálými oběťmi... a tak ty verše jsou vlastně na světlo světa vytlačeny strachem ze zániku (což jim neubírá na hodnotě), nicméně odhaluje jejich diskurzivní povahu...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam