YMLADRIS: Já jsem měl naspořeno na 3 měsíce vyžití (s podporou to vyšlo na půlroku, ale tu bych sem netahal, abychom se drželi idei nesociálního státu) a beztak mi to nepomohlo :)
Možná je problém v tom, že nedokážu intuitivně zacházet se svými zdroji.
Př.: Jsem bez práce. Disponuji určitými prostředky. Mám si udělat ten a ten kurz, u něhož není jisté, jestli mi stejně pomůže? Budu mít nějaké vědomosti navíc, ale budu zcela bez prostředků. A pokud se můj ksicht někomu nebude líbit, tak mám stejně smůlu. Ty předpokládáš, že inteligentnější lidé se chovají racionálněji, než ti méně inteligentnější, ale není tomu tak. Zvolení člověka na nějakou pozici se často řídí zcela nevědomě - sice s ním bude firma za půl roku nespokojena, ale v té chvíli to byl ten pravý kandidát, protože to „pocity řekly“.
ses chytrej a milej, verim ze trh prace pro tebe je
V první firmě, kde jsem byl zaměstnán a kde se se mnou po zkušební době rozloučili (ale za to jsem si mohl sám několika svými pozdními příchody o 10 minut, kdy tam vždycky beztak ještě všichni seděli) jsem se dozvěděl od zprostředkovatelky z personální agentury, že je to mj. i proto, že si myslí, že jim tam hackuju systém! Tak ať mi nikdo neříká, že schopnosti a inteligence jsou cesta vzhůru, když něco takového můžou plácnout. Sice to byl asi zástupný důvod a problém byly fakt ty pozdní příchody (což uznávám a v pozdějších zaměstnáních už jsem v tomhle byl svědomitější), ale už i to, že někdo něco takového vypustil do prostoru ukazuje, že člověka ovlivňuje mnoho dalších faktorů. Jako zkušená tripařka, která si mohla odkrýt mechanismy své mysli bys to mohla vědět sama. K čemu je ti inteligence, když trpíš paranoiou?
Asi mám holt blbej ksicht, na druhou stranu je pravda, že jsem se vždy hlásil na pozice, které mi vůbec nesedí. Dělal jsem to proto, že jsem si chtěl předem vydělat na studium, ne se kvůli němu zadlužit. Ale bez kvalifikace najdeš vždycky jen blbě placené práce.
Nakonec jsem vzdal možnost, že bych si mohl dovolit studovat co chci a sáhl jsem alespoň po kombinovaném studiu, abych měl alespoň nějaké VŠ vzdělání. U toho se dá v pohodě pracovat.
Jinak jak tu píše
INK_FLO, tak třeba naše rodina měla (v době, když byla máma dlouhodobě nemocná) po zaplacení nájmu atd. (přičemž jsme byli neustále buzerováni, ať neplýtváme vodou, zhasínáme po sobě atd., takže nechci slyšet další přoblblej rejp, že jsme mohli ušetřit na energiích apod. blablabla) na jídlo 2000 Kč pro 5 členů rodiny. To bylo tak okolo roku 1999. A skutečně jsme se za 2000 Kč najedli. Akorát na nějaké další úspory už nezbývalo. Otec s matkou nechodili do hospody, nechodili jsme do kina, nikam. Prostě jsme si to nemohli dovolit. Do školy jsem denně jezdil na kole (v dešti i v zimě), abych ušetřil za autobus.
A dále tu
INK_FLO: Tak trochu jsem z té rodinné výchovy vyrostl, skutečně jsem začal být více hedonističtější a po psychické stránce mi to určitě taky prospělo - tím, že jsem byl mezi lidmi, už nejsem tak upjatý, působím vyrovnaněji atd. Je tohle taky špatná investice? A u mě je ten hedonismus v porovnání s ostatními obrážejících např. každou psytrancovou akci ještě dost asketický ;)
Naštěstí mi nikdy moc nejel alkohol, cigarety mi jsou odporné, takže v tomhle jsem nikdy neplýtval :) Tu cenu za určitou socializaci jsem si rád zaplatil a stojím si za ní.
YMLADRIS: Nebylo tvé fetování taky plýtváním peněz (kromě hub, které jsou zadarmo)? Nebo si taky myslíš, že to byla investice do poznání sebe sama a toho, jak vlastně funguješ? :)
Teď jsem si při tomhle vybavil, jak mi
INK_FLO loni na Babionu povídal, že my dva jsme takoví zahořklí lvi. Ačkoliv bychom měli být králi džungle, tak jsme obtěžkáni kamenem z rodiny. (Snad to nebylo moc osobní :)
YMLADRIS: Tohle je možná extrém, ale zase říkat „Seš chytrej.“ je taky úplně k ničemu. Protože se pak člověk úplně odvykne se učit, jelikož mu všechno jde celkem snadno. Ve škole se nudí, ostatní ho jen brzdí, nechápe, proč se má učit až v 6. třídě něco, co už umí ve druhé. Pak začne období, kdy už by trochu zapřáhnout měl (řekněme 7. třída) a pro takového člověka je to najednou problém, protože nebyl zvyklý si namáhat hlavu. Protože ji nepotřeboval namáhat. Vždycky tiše závidím kamarádům, kteří měli v rodině více intelektuálních stimulů - nemuseli řešit, že se ve škole učí triviálnosti a mohli svou inteligenci dále rozvíjet i mimo školu. Když ale máte otce s výučákem a matku zřejmě se základním vzděláním (vlastně jsem dodnes pořádně nepochopil, co vlastně po škole dělala), tak je to pro intelektuálněji založeného člověka fakt „výhra“.
A když si najednou člověk uvědomí, že je na čase se učit a do toho si rodiče denně řeší své problémy neustálým řevem, nezrale manipulují své děti jeden proti druhému, tak to najednou člověk začne vzdávat a udělá takovou chybu jako že si dá přihlášku na učňák, protože v tom prostředí se učit nedá. K tomu je navíc neustále pod kontrolou, snaží se zajistit si klid vykonáváním i těch nejnesmyslnějších úkonů jako důkladně vyčistit umyvadlo, aby okolo něj nebylo několik kapek nebo nedejbože jeden vlas.
Všichni ti „trojkaři“ ze základky mají výhodu v tom, že si nikdy nemysleli, že jsou chytří, proto si zvykli se neustále učit a nakonec mě o několik mil předběhli. Raději bych proto v jednom kuse slyšel, že jsem kus hovna, možná bych se dostatečně nasral a rozhodl se, že jim ukážu, že žádné hovno nejsem.
Třeba si jen vyžírám karmu za to, že jsem se děckám v 1. třídě smál, že neumí číst. Kdo ví :)