F0N: No jo, no, chtěl bych mít tvoje sebevědomí.)
Ale abych parafrázoval své oblíbené přísloví: koho nepoučí gnozeologie, toho poučí ontologie,)
Lidsky řečeno yes, i think it matters.
Matrix je vnímán jako "filozofický film" (stejně jako Ghost in the Shell I, podle mě z tohoto pohledu jasně nejlepší). Mohl bych ti vyprávět, v čem je filozofický, ale vizuální umělecká metafora kódu to věru není, nebo je pouze na té nejzjevnější úrovni.
Pokud ti počítačová vizualizace, a neurálně-hormonální pocity jí vyvolané,) , připadá jako validní zdroj pochopení a směřování, nebudu ti to brát, ale o matrixu se mluví jako o "filmu s poselstvím" či jak to chceš říct, z poněkud jiných důvodů.
Ty se odehrávají na úrovni analytické filozofie, složitých racionálních operacích, které jediné mohou mít nějakou validitu k vesmíru, realitě, životu osudu atd. Stejně tak fachcčí jádro buddhismu.
Ona, jak znovu zdůrazňuju neurálně-hormnonálně indukovaná, "zkušenost" /meditace/ je sice základem, ale pokud chceš mít nějakou validní jistotu, nedá se spoléhat na osobní zkušenost, ale na objektivní pravdu, ke které se dá dospět pouze racionální spekulací, doslova zjištěním, a to v děbatě s jinými, aby se vyloučilo ono riziko subjektivismu na všech úrovních.
Neříkám tím že to uvědomnění je nepodstatné, ale jistě chápeš, že když mi tím pocitem mlátíš do mé - troufnu si říct aspoň trochu pokročilé - mentální spekulace, vycházející samozřejmě z téhož pocitu, chápej prosím že mě pak připadá že mluvíš málo a když už, tak zjevné truismy.)
Nejdůležitější ale je, být pokorný, a to myslím jako metodu, ne jako klišé.