INK_FLO: kavu jsem mel jen parkrat v zivote, vyjimecne si dam energy drink, obcas caj (driv jsem to neresil, ale posledni dobou k caji pristupuju jako k ostatnim psychoaktivum a nejdriv se rozmyslim, jestli se chci vycajovat a pk si pripadne uzivam, stejne jak pise Conti, docela grilnou zmastenost), nejradeji mam guaranu, uzival jsem ji prilezitostne, ale nedavno jsem ji nasadil denne, abych vyuzil potencialu dlouhodobyho uzivani. jinak kofein povazuju za jednu ze zasadnich hnacich latek systemu. Ve Pharmako Dynamis se pise neco jako ze masove uzivani kavy a objeveni se typickych kavaren souvisi s prumyslovou revoluci

INK_FLO: a jeste mne napadlo ze pokud citis ze te kofein zatezuje ale do abstaku ted nejdes (jasna vec), zkus pit k tomu co nejvic normalni vody, zejmena horke. To je takovy asijsky nazor, ze horka voda je vselek, plus kofein trochu dehydruje

INK_FLO: za mne: v detstvi hodne moc (zakladni napoj v domacnosti - preluhovany preslazeny cerny caj), kafe jsem poradne nikdy nepila. Ted co ziju zdrave jsem kofeiny omezila na minimum (jednou tydne slaby caj jako svatek). Ono fakt hodne tech alternativcu klade duraz na to, ze stimulanty nas energeticke chcipaky fakt vysiluji.

Jinak v praci jsem povestna tim, ze kdyz nas vyjimecne ceka tezka sichta napr. neco dodelavat pres noc a ja si dam na to kavu, tak se vsichni klidi, protoze se chovam jako klasicky na piku...

jako se vsim, zajimavy nastroj, ale je blby pokud je z toho setrvacny zvyk. Anti kofeinove kampane podle mne nejsou taky i proto, ze prakticky vsichni doktori a zdravotnici jsou kofeinisti. (Prof. Vondracek: "Kofeinismus je zavislost uslechtila neb nemeni osobnost uzivatele.")

PIZI: Tím že to dáváš do juxtapozice (sorry, český ekvivalent mě fakt nenapadá) se to dá myslím popsat celkem jasně.

Psychické je o udržování/opravě/normálním provozu (psychohygiena) našeho "já", zatímco duchovní se zabývá přesahem toho já, celkem chápáno i fyzicky. Tj. doménou duchovního jest to co není (v co se doufá, co se očekává, v co se věří), doménu psychického je to, co je,) tj. psycho-logie, -atrie, -terapie.
Je to jednuduchý rozdělení, a hodně v něm ze mě mluví religionista, ale myslím že uplně bez užitku není, jakkoliv předvídám námitky o tom, že duchovní práce je především o tom co je (běžná denní prax) atd. V téhle námitce se ovšem podle mýho projevuje jen nedostatečná percepce toho, že v 99% dějin lidstva krom cca poseldních sto let bylo i psychické (a sociální) doménou "duchovních profesionálů, organizací a směrů", a to nejenom na křesťanském západě, ale právě nejvíc v kmenových uspořádáních celého světa. Což, podotýkám, myslím jako fakt a ne jako kulturně šovinistickou poznámku.)

Ačkoliv do nás na fakultě vtloukali moderní kvazináboženské a jiné explicitně náboženské tvary (tj. nevypadající tak, ale mající ve skutečnosti podstatu náboženství - tradičně se uvádějí totalitní ideologie, víra v UFO atd.), při pátrání po tom, co je "skutečně spirituální"/"skutečná spiritualita", člověk vždycky dojde k množině věcí typu přesah, smysl, existenciální horizont apod.

Otázkou ovšem je, zda tohle chápání není (moc) ovlivněno tím, jak ke "spirituálnímu" přistupujeme, jestli už samotná etymologie /původ slova/ nás nevede jednou určitou cestou (a ty různé kmeny to "maj jinak").
Do jisté míry určitě, především proto, že my (západ) jako jedni z mála ne-li jediní žijeme v lineárním pojetí času, zatímco de facto všichni ostatní v tom či onom systému cyklickém, kde věci jako spása, poznání, vyvrcholení /všechny ty výše zmíněné přesahy a smysly/ nemají takové ceny.

A tady se dále dostáváme,) k otázce role technologického vývoje v "komparativistice civilizací", což je svým způsobem otázka velmi přízemní. Hle, kam až se dá od spirituality dojít.)

Omlouvám se za trošku širší tok myšlenek,)

AIM_FREEMAN: joo tak tomuhle uz rozumim :) otazkou zustava, jestli "duchovni" neni neuchopitelne jen proto, ze pro to nemame spravny nastroj - jazyk
lezi tedy rozdil mezi tim co je dusevni a duchovni jen v nasich hlavach a nebo je to nejaka vlastnost veci kolem nas? je blesk tajemna duchovni sila a nebo od te chvile, co chapeme podobnost mezi bleskem a modrymi jiskrickami na chlupatem svetru, se z nej stal dalsi prozaicky blok, ze ktereho si stavime model sveta kolem nas?

KOSMO: mohl bys to jeste rozvest? nejsem si jisty jestli to sprave chapu

PIZI: OK - tak tedy vše co je obsahem psyché je časoprostorově ohraničené - duchovní vnímám jako neohraničené...

PIZI: me to spis prijde, jako kdyby mi nekdo rozdil mezi sodikem a uranem popsal v klingonstine :)

podle me je duchovni prace tohle : identifikuju nejake objekty ze sveho okoli a v ruznych meritkach se je snazim porovnat s tim, co uz mam v hlave z drivejska. kdyz jsou si ty patterny podobne, muzu je zkusit pitvat na mensi casti a ty pak k sobe ruzne skladat a znova porovnavat. to vsechno smeruje k vetsi usporadanosti meho vnitrniho modelu vesmiru a aby pak okoli uznalo, ze jsem nejakou praci vykonal, tak to musim promitnout zase ven. nejsnaz pomoci kombinace pismenek, ktera z nepreberneho mnozstvi blabolu vykousne presne to, co reprezentuje muj dusevni stav. pokud ale nemluvim stejnym jazykem s clovekem, kteremu se to snazim sdelit, tak je nakonec celkem jedno na co jsem prisel, k nemu zas doputuje jen blabol.

KOSMO: Taková odpověď mi připadá jako popsat rozdíl mezi sodíkem a uranem tím, že sodík je v periodické tabulce více nahoře (vymýšlím, nevím). Sice je to pravda, ale onen rozdíl to moc nepopíše.

PIZI: psyché je o kus níže... v tatvách je manas tuším 16. tattva - ze 36... tady se dá ještě pracovat docela normálně, ne?

EVA_: já tě nevim - nějak mi spojení těchto slov dohromady nepasuje - duchovní a práce :-) duch, svědek je přihlížející - ne pracující. Co myslíte?

Jinak, volněji myšleno, bych odpověděl, že jde činnost jež nás sbližuje s Realitou...

KOSMO: Myslím, že se toto děje nejen na vědomé, ale i na podvědomé úrovni, to "peklíčko"...

Tuhle jsme s kamarádkou narazily na téma, co je a co není duchovní práce (ne praxe, ale práce, konkrétní konání)...patřila by sem otázka, co si pod pojmem duchovní práce představujete? Pokud ano, můžu vás také poprosit o názory?

KOSMO: Možná proto se často zdůrazňuje ta potřeba připomínání si toho dobrého, toho, co je v pořádku...při vědomí toho, co v pořádku není.

PAULMUADDIB: neco jineho je mirne nebezpeci jako kdyz jdes na kance s kopim - muzes natahnout brka, nebo utrpet vazne zraneni. neco jineho je utok atentatnika. na to se neda pripravit. muzes (z pozice Izraelcu) leda strilet po kazde hnede kuzi, ktera se ukaze - a to je politicky nepruchozi, ze?

LYDI: Se na ně snadno zvykne, imho. Na ty příjemné záležitosti. Zasunou se a jsou najednou samozřejmost.

prijemne je ocenit dobre veci, zas ale se ne v nich zbytecne odpodcinout.