stačí v nyxovské seznamce rozhlásit, že máš prachy a hledáš někoho, kdo za ně může obléct sebe i tebe a určitě se najde nějaká hezčí žena než jsem já :-)

_BENNY: zasli inkfloovi dvojku na nejaky to triko ne ;)

christine: kdyz to hazes do tolika klubu, muzes tento treba vynechat? pripadne dik

_BENNY: svět je nespravedlivý :-))

JAZZZ: kauf nejakeho predmetu je emocionalni zazitek - clovek se citi fajn a chce to opakovat. a jak tyto zazitky kumuluje, stava se postupne jejich ochrancem a sluzebnikem. na vsechno si clovek zvykne.

INK_FLO: ja bych zase ty prachy mel, ale jsem asi porouchany a shaneni tech veci mi subjektivne prijde jako mnohem vetsi vopruz nez jak velke poteseni z te veci ve finale dostanu. ja se spis musim do toho materialismu nutit, protoze jsem schopen se obejit i bez veci, ktere jsou opravdu potreba :)

jinak já bych se rád se všemi těmi drahými a nepotřebnými předměty rád identifikoval, ale bohužel nejsem schopnej vydělat dost prachů, takže víceméně úspěšně předstírám pohrdání pomíjivými hmotnými statky zhýralých západních konzumentů ženoucích gaiu do záhuby :-)....postupem času jsem ale vymyslel pár triků, občas si například obleču jedno z Lacoste triček s límečkem za 20 kč ze second handu a pak se opájím představou, že někteří z těch lidí, kteří si toho všimnou si myslí, že jsem za něj utratil 2000 kč :-)

Blbý je, že si málokdo, kdo chce prosadit něco užitečného a prospěšného, může dovolit nebýt průrazný. Svým způsobem potřebuje "být vidět", svým způsobem potřebuje "být silný"... a to jsou přesně ty momenty, kdy se síla může zvrtnout ve slabost a často tak činí.

GAISAKA: ja jsem ted videl Baudyse po mnoha letech. drive na me pusobil dojmem arogantniho vseznalka, ted uz na me pusobi vyznamne lepe. tez asi dospel. takze muzu rici, ze ani jednoho neznam a vypovidam z dojmu jaky ve me vyvstava v prubehu toho hodinoveho videa.

GAISAKA: Měl jsem na mysli "Nejlepší v rámci jejich vlastní vize světa". To jak je ta vize zrovna pokřivená je v tuto chvíli jiná otázka. Ať už těch faktorů majících vliv na jednání účastníků je kolik chce, pořád v těchto okolnostech ti účastníci dělají nějaká rozhodnutí. Ta rozhodnutí mohou být téměř zcela určena "nižšími pudy" tj. nějakými nevědomými/fyziologickými potřebami, reagováním na "světlo a teplo" z okolního prostředí, nebo nějakým chronicky se objevujícím vzorcem mysli, ... a nebo je tam nějak víc přítomná ta emoční a/nebo kognitivní složka, a to rozhodování je víc vědomé než automatické.

Ta moje "noble" vize mi pomáhá zůstávat v úzkém kontaktu se světem, tj. se jej nezříkat/neutíkat od něj, ale zároveň se nenechávat chytat do hněvu a agresivity co mně má tendenci dost zabarvovat jakýkoli další úsudek. Osobně si rád ponechávám tu svobodu vnímat věci pokud možno v jejich "fenomenologické takovosti" a když už je teda ta mysl má nějak interpretovat, tak ať ty její racionalizace a vývody jsou pořád ještě celkem "wholesome". Když totiž zapojím svou mysl "naplno" do toho procesu posuzování, hledání chyb atd., a ten filtr pro odmítání nastavím moc přísně, tak začnu až příliš velkou část světa resp. lidí odmítat pro jejich omezenost/nevyzrálost/nedokonalost atd. - jednak mi už není příjemné se cítit jako někdo "výjimečný" spolu s nějakou malou elitní hrstkou lidí, kteří projdou těmito filtry, a tu většinu ostatních zařadit kamsi do skupiny "ti ostatní tam někde" byť fyzicky vzato jde třeba o mé sousedy z vedlejšího baráku; a jednak si nedovedu představit, jak bych asi tak měl vytvářet třeba terapeutický vztah s člověkem, jenž pravděpodobněji bude z té skupiny těch, vůči kterým mám milion různých námitek - minimálně v tomto "terapeutickém" kontextu prostě příjímám člověka jako člověka s tím svým lidstvím a neřeším, jestli to je zrovna ten "hajzl Hnízdil", "socializovaný autista Janeček" apod. Nedovedu si představit, jak se s takovým Hnízdilem nebo Janečkem normálně bavit, pokud je na základě svých mentálních vývodů předem takhle onálepkovávám.
Tenhle přístup používám a kultivuji i vzhledem k mé osobní důvěře v duchovní nauky, které následuji, kde se uvádí:

If you fail to purify your perception toward the guru then, even if the guru is truly a living Buddha, you will not be capable of seeing him or her as an enlightened being and you will not be open to receiving blessings from him or her. On the other hand, if you purify your perception toward the guru, even if your guru is not fully enlightened, you will be able to view the guru as an enlightened being and thus receive the blessings of the enlightened beings from him or her. Therefore, seeing the guru as a living Buddha is crucial to spiritual practice.

s tím, že není nutné tohle s vnímámím dělat jen při pohlížení na někoho kdo si říká přímo guru, ale na kohokoli... díky tomu jsem schopnej za své učitele pro nějakou dílčí věc přijmout i ty, kteří by mě jinak nějakou svou jinou osobnostní vlastností/názorem neskutečně srali, a naučit se od nich aspoň to, v čem vidím, že jsou opravdu dobří bez ohledu na to, jaký sranec se válí všude kolem toho. Kdysi ve škole jsem to měl tak, že když mě chemikářka srala, tak jsem se "jí pomstil" tím, že se záměrně nic z chemie neučil - taková ta naprosto pubertální černobílá reakce ... :-)