_BENNY: kde bereš tu představu, že 50 % racionální lidí není? soudíš podle koho? ty jsi racionální nebo nejsi? jsi egoista? nebo jsi emocionální altruista a subjektivista?
k druhému tvému odstavci: tak za prvé je důležité si uvědomit, že nikdo není stoprocentně emocionální. bez rozumu člověk přežít nemůže. i ten nejemocionálnější člověk MUSÍ být do určité míry a v určitých momentech racionální. i takový člověk je schopný přemýšlet a je schopný pochopit, jestli se má řídit emocemi nebo rozumem. většina lidí o tom vůbec nepřemýšlí ani o tom nikdy neslyšela. naopak slýchají celý život, že zlatá střední cesta je nejlepší, hlavně žádné principy, hlavně se "rozhodovat srdíčkem" a ne studeným rozumem, a hlavně že nikdo nemůže říct, že má v něčem pravdu, protože každý má svou pravdu. atd.
kolik s tímto mým názorem bude lidí, nemůžu říct a nemůžeš to říct ani ty. nedělal sis žádný průzkum, a hlavně objektivismus je u nás velmi neznámý. ne tak a Americe, kde má podporu daleko větší. žádného levičáka a anarchistu jsem na svou stranu nestáhl, takové lidi ve svém okolí nemám. ale pár lidí jsem přesvědčil, nebo spíše seznámil jsem je s objektivismem a oni se do značné míry jím přesvědčit nechali. nejsou to lidé, kteří by šli a začali psát články a diskutovat, ale vědí např. že není morální se obětovávat.
a co zase s tím Greenspanem? co ten dokázal? nic. popřel všechno, v co věřil a čeho si byl vědom. ano, on udělal kompromis - a předvedl ukázkový příklad anatomie kompromisu (Ayn Rand: Anatomy of Compromise). nezískal vůbec nic (kromě lukrativního postu, samozřejmě), trhu vůbec nijak nepomohl, naopak ho zničil. možná si myslel, že ustoupí jen trochu, a že to nakonec nějak ukočíruje, ale nakonec byl stržen do spirály, ze které pro něj už nebylo cesty zpátky.
Pokud někoho nepřesvědčíš fakty, pak nemá smysl s někým takovým ztrácet čas. Jestliže někomu budeš tvrdit, že 1+1=2, a ukážeš mu to na dvou hruškách, ale on bude stále tvrdit, že to ve skutečnosti mohou být i 3 nebo 4, tak co s takovým člověkem?
Já myslím, že o tomto jednou Ayn Randová mluvila v jedné své přednášce, kdy vysvětlovala smysl postavy Dominky v románu Zdroj (četl jsi?). Dominika má správnou představu o tom, co je dobrem, ale nevěří, že dobro může vyhrát. Její motivy během knihy je stejný, jako asi i u tebe - představa zlovolné reality, kde zlo je kompetentní a schopné dlouhodobého úpěchu, a že dobro není možné nijak komunikovat dál (malevolent universe premise).
Otázka, kterou bych si měl položit, pokud se setkám s argumentem, že většina lidí není schopná nahlédnout, co je dobrem, je: "Co je na mě tak výjimečného, že já to vím?" Stejně tak je to schopná pochopit velká spousta lidí, a nemusejí to být filozoficky vzdělaní lidé.