Když už se tady objevila denifinice krajinného rázu vedle textu od Blažka, mám potřebu to trochu vpravit do souvislostí. Rád bych, aby se vyjasnilo, jestli si tu pod krajinou představujeme to samé (protože tam bývá nejčastěji jádro nedorozumění) nebo aby se o tom případně dál diskutovat..

Já osobně bych byl s definicí krajiny opatrný, protože nějak tenhle fenomén racionálně vystihnout a neochudit ho, je dost obtížné. Určitě krajina není jen fyzický povrch země a popisovat její nemateriální aspetky z "tvrdě" vědecké perspektvy, totiž že jsou do ní vnášeny subjektivitou člověka, je velké zjednodušení. Ale když se to vezme z druhé strany a začne se s esoterikou, je to stejný případ (a pak mi je bližší se tyhle skutečnosti snažit vyjádřit přiznaně poeticky, bez simulovanou vědeckostí). Nejčastěji se krajina charakterizuje jako prolnutí přírody a kultura (jak tomu je například v tom zákoně), ale držet pak dál toto "mezi" je velmi těžké a většinou se sklouzne zase ke kultuře jednoduše promítané na přírodu. Zkrátka je to dost neuchopitelné a nejvíce škodí, když si někdo pojem krajiny zafixuje napevno a přestane brát v úvahu jeho vrstevnatost. Korektním přístupem naopak je myslím přiznaná volba rámců, kterýma se něco z toho všeho, čím krajina je, uchopit daří.

Tak se podle mne dá tady hovořit jak o archeologii tak esoterice (Pogačnika znám jenom zprostředkovaně ze sborníků Jiřího Zemánka Od země přes kopec do nebe a Divočina - příroda, jazyk, kultura, ale jeho obrazy jsou skvělé.. Ostatně řekl bych, že Geomancie a integrální kultura sem taky bude patřit), když to bude s nadhledem a uměřené..

NIKOPOL: Posvátnost geometrie bych zkusil hledat tady: [ MAGIE**** HERMETIKA****KABBALA ]

Souvislosti 3-4/99
http://www.souvislosti.cz/3499/blazek.html

Toto považuju za jeden ze základních textů, zvlášť s ohledem na název auditka.

NIKOPOL: Ráz krajiny: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=87 , http://cs.wikipedia.org/wiki/Krajinn%C3%BD_r%C3%A1z .

ten cílek zní zajímavě ... jak sem psal jsem v tomhle ezo - duchovnim světě, nebo přístupu ke krajině a vůbec všemu docela novej (sice to na mě dotíralo ze všech stran, ale do nedávna sem bral svět přísně a racionálně) a tak vůbec neznám autory a kdo co píše a co je potřeba se kde ještě dozvědět, na to přicházim nějak za běhu ...

FILTHY_SAD_EMO: napadlo mě, že by tě mohla zajímat jedna kniha ...
napsal to nějakej Fred Hageneder, píše docela jemně a hezky, strukturovaně a jeho dílo (měl sem v ruce zatim jenom to jedno) je vypracované docela systematicky (takže by ti to mohlo bejt blízký)
kniha se jmenuje (nelekej se) STROMY VELKÁ KNIHA - DUCH STROMŮ - Symbolika,mýty,legendy a duch stomů
chlápek je docela duchapřítomnej a ví jak člověka hned nevyděsit, na začátku podává výklad, kterej myslim dokáže připravit i vědeckou a racionální povahu na setkání pravého života přírody; (asi) právě pro to, že na začátku hodně povída o stromech a jejich fyziologii a fungování v prostředí, dál pak o lesech a jak to funguje v nich, nijak dalekosáhle (ale smysluplně v rámci celku knihy) se dotýká i tématu důležitosti stromů pro naši planetu a život na ní. pak následuje přehled mytologie a jak se který národy vztahovali ke stromům a co to znamenalo pro jejich životy. ... a pak ještě pokračuje, ale to ať si objeví už každej sám
(schodou okolností pro PREBRALa by to mohla být i docela svátost :-) a jeho folkrolistiku obohatit)

zatim jsem (mimo jěště dalších, ale imho né tak významnejch nebo výřečnejch autorů) objevil, našel, potkal právě Freda Hagenedera (na tu knížku jsem narazil, asi rok po mym zážitku se stromem), dík tý jsem pak našel toho Marko Pogačnika (a oba pro mě byli dost osvobozující, co se týče starejch zajetejh nefunkčních názorů a představ o věcech, světě, církvi, člověku a tak všelijak, předevšim díky jejich výkladu mytologie a jejích souvislostí). Pak ještě jistou neodruidku Emma Restall Orr (taky docela dobrý čtení, píše o současnym duidismu) a pak toho Pavla Kozáka (na toho jsem došel přez posvátnou geometrii čech a moravy .. je to jedna z mála knížek, co sem našel, že vyšla česky a vě nuje se tomuhle tématu a od tý doby už sem "vyfrézoval" 3 jeho další knihy)

což mě přivádí k otázce,
zdali víte někdo něco o posvátný geometrii a případně kde se o tom člověk může dočíst?

a druhá moje otázka je, co se myslí pod tim souslovim "ráz krajiny" ? .. . já si vždycky představoval, že to je předevšim to, jak krajina působí sama za sebe, kde je jakej dolík, kde vystupuje jakej hřeben, jestli jsou tam spíš skály, kde je řeka nebo jiný vodní toky,plochy,zdroje .. a tak .. jak to prostě všechno dohromady působí

Jaromír Zemina o pískovcových sochách v krajině (zejména Braun a Levý, tedy Nový les u Kuksu a Liběchov) Onufrius - Těkavé putování za jednou českou tradicí)

věřil bych, že i další jeho knihy sem budou patřit (např. Jiné texty)

PREBRAL: píšeš to dobře. Jen bych rád upozornil, že je teba rozlišit Cílka jako vědce a šéfa geo ústavu Akademie věd ČR a jako popularizátora (krom toho překladá třeba i čínskou poezii, ale to už je jiná věc.) Tzn. jeho vědecké stati jsou dostatečně hutné, vyzdrojované ap. - tzn. nejsou měkké. Jeho popularizátorské úsilí (podobně jako Grygar) se jazykově (formou) přizpůsobuje populaci.

Jan Stejskal
http://www.janstejskal.com/

FILTHY_SAD_EMO: "Buď je ten člověk o hodně hodně dál v pochopení věcí, než jsem dnes já, nebo se zbláznil."

A co myslíš ty? Já myslím, že je to jasné. Tebe jsem tedy nikdy neviděl, ale Cílka parkrát osobně ano. And guess what :)

VSOUKOLOHLOR: tohle umíme udělat v řezech za pomoci elektrické odporové tomografie - našli jsme zatím jen jeden hrob, a to úplnou náhodou při testování na zahradě. zkoušeli to ale pro hledání starých zdí a hradeb a jejich odlišování od normálních kopečků a valů a taky to jde...
měli jsme domluvenou fušku s nějakým pánem, co hledá bájný Veligrad/Velehrad, ale pak z toho sešlo...

Družicová archeologie v průzkumu Čech / Časopis Vesmír / 90, 34, 2011/1 / vesmir.cz
http://vesmir.cz/clanek/druzicova-archeologie-v-pruzkumu-cech

FILTHY_SAD_EMO: Četl jsi Norberga-Schulze Genius loci? Nedávno opět vyšel v Dokořán. Já jsem to ještě nečetl, ale slyšel jsem na to z různých akademických stran pět ódy. Je to pochopitelně pojem, který je natolik imaginativní, že si pod ním každý snadno představí to své.

Za kritiku díky. Měl jsem v obdobném duchu napsanou bakalářku, moc jsem se u toho vyřádil a bavil, ale pak jsem to dal přečíst kamarádovi (studovaný germanista a nordista, toho času doktorand na nordistice, básník), který má slušný smysl jak pro humor, tak pro zvrácenosti různého druhu, stejně jako i intelektuální masturbace nejhrubšího zrna, a ten z toho dostal málem osypky.

NIKOPOL: vpodstatě máš pravdu. zjistím například, pokud je tam pohřbená půda, jaké bylo klima v jakém období, potažmo jaké druhy tam rostly, potažmo žily. pokud tam není, tak ji něco muselo odnést. co? nějaká změna nějaké krajinné matice. z přítomného pylu zjistím jaké druhy v jakém období tam rostly, pokud najdu pohřbené říční koryto, vím, že mi sedimentuje víc než dřív - z toho se dá leccos odvodit - odlesnění v horní části povodí? jiné zemědělské postupy? Je to hodně mnohooborové, nicméně lze zjistit spousta věcí. Ale u nás v republice tohle většinou není potřeba, protože v hrubých rysech je tohle zcela jasné. Viz. ta Ložkova Příroda ve čtvrtohorách - pro mě bible.
Já tímhle spíš určuju a poznávám lokální specifika.

NIKOPOL: no, a já si radši vykopu 90 cm hlubokou jámu, vezmu si vzorky, které si pak zpracuju v laboratoři, oběhám si okolí s geologickým kompasem, natáhnu si nějaké kabely, udělám nějaké geofyzikální měření, vyvrtám díru do toho stromu, a z toho si to dám sám dohromady. Nebo se o to pokusím.

Nicméně ta debata se mi začíná líbit.
(neberu drogy. Žádné, když nepočítám pivo a rum)

FILTHY_SAD_EMO: vzhledem k tomu, že někerý z těch věcí, co o nich píšeš v tý krajině jsou od nepaměti, tak tu zkušenost v sobě nesou ... z mýho pohledu (že všechno je živý) se stačí jen přeptet kompetentního "genia loci" jak tu píšeš

BEHEMOT: ele mpžná to přejmenuj a čtení a psaní o krajině :-))

př.: můj vztah k geniu loci (což je asi tak to nejduchovnější, co tak nějak cítím) je silně ambivalentní. Něco na tom je - sám to cítím třeba na vátých píscích, nebo i na totálně zdevastované skrývce, v pralese, krasové plošině, ale že bych zrovna viděl auru kolem velikého tomu tam dubiska, to zase ne.
Já nad podobnýma věcma uvažuju spíš z pohledu: co se stalo (s krajinou a životem), že v preboreálu (magdaleniénu) začali mít lidé potřebu vytvořit Venuši? Jaký pohled se naskýtal Veverčákovi, když vykoukl z jeskyně od nástěné malby? Když šli po bronzový poklad, jakou šli krajinou? Co viděli Valaši, když začali rubat lesy, aby měli co žrát v Karpatech? Byly tam vůbec ty lesy? Jaké? Ale hlavně: jak to vypadalo na tomto místě, když bylo takové a takové klima, v takové a takové době. Opravdu bývali středověcí lapkové skryti v temném lese, nebo tady byla rozvolněná lesostep? Jak vypadalo údolí v 18. století, když tady nebyl desetimetrový kaňon, ale 3 km široké štěrkové řečiště? Jak to asi vypadalo na vrcholcích Šumavy, kde kolem skalního bloku nebyla hnusná smrková monokultura, ale něco zcela jiného? Co vlastně? atd.