sborník Krajina zevnitř, Pavel Hájek ed.

od Evy Reitharové Hermetická tradice českého umění v osvícenství a romantismu - zdejšímu tématu odpovídá ponejvíc esej Skrytý význam krajin F.X. Procházky, taky zajímavě reviduje Mrázovy KHM: Hrady spatřené, kdo zná..

To mne přivádí - neporadil by nějaký poučený kunsthistorik dobrou věc věnovanou vyloženě krajinomalbě?, cokoliv, klidně i víc obrazovou než teoretickou..

KUBA687: jsem nevěděl, že to vyšlo znova, to je fajn

VSOUKOLOHLOR: ten norberg je slušnej

NIKOPOL: Ty 3-5 procent se typicky rika jako 10%. A je to blbost.

Stibralova knížka by tu měla být.
Proč je příroda krásná? - Karel Stibral - DOKOŘÁN - Nakladatelství
http://www.dokoran.cz/index.php?p=book.php&id=166

VSOUKOLOHLOR: Tak třeba.

Ladislav Žák - Byt a krajina – Ladislav Žák, Dita Dvořáková – Knihy Arbor vitae
http://www.arborvitae.eu/nakladatelstvi/katalog-knih/arbor-vitae/ladislav-zak-byt-a-krajina/

Jiří Zemánek - Od země přes kopec do nebe… O chůzi, poutnictví a posvátné krajině. – Jiří Zemánek, Henri David Thoreau, David Aram, Miroslav Petříček, Martina Mrňavá, Karel Hynek Mácha, Jaroslav Anděl, Josef Váchal, Miloš Šejn, Martin Zet, Karel Adamus, Václav Cílek, Mi – Knihy Arbor vitae
http://www.arborvitae.eu/nakladatelstvi/katalog-knih/arbor-vitae/jiri-zemanek-od-zeme-pres-kopec-do-nebe-o-chuzi-poutnictvi-a-posvatne-krajine/

BEHEMOT: Řekl bych, že to je stejně tak zásluha i Martina Součka a nakladatelství Arbor Vitae. - http://www.arborvitae.eu/nakladatelstvi/katalog-knih/

Z jiného soudku - jsem okouzlen Býti krajinou (sebrané a komentované performance Miloše Šejna, jeho básně, fotky.. Jestli znáte, jak Cílek někde, v Makomu myslím, popisuje své hrátky v krajině, tak v porovnání s tímhle to působí jako ubohé skládání klacíků)

.. krajinkářství Západočeské galerie stojí vůbec za zvýšenou pozornost - vřele doporučím rovněž katalog Šumava v dílech Josefa Váchala a Alfreda Kubina

SATAI: nepoukazuje tema 3-5 procentama spis na procentualni vyuzivani kapacity mozku soucasnou populaci ... ze on vsemu rozumi na 3-5 procent by tomu napovidalo :-)

SATAI: Jasně. Ten citát je od kolegy Sádla. - Vlastně tahle debata nemá vůbec smysl, dokud si neujasníme, o kterých textech tu je řeč.

VSOUKOLOHLOR DUNAR_: Cilka mam hodne rad, ale musim souhlasit s tim, ze velka cast jeho znamejsich textu (Krajiny vnejsi a vnitrni...) vedecka dila nejsou. A doufam, ze to tak nevnima ani on. Ostatne "Cilek rozumi vsemu. Asi tak na tri az pet procent" rika, pokud se nepletu, on sam. Jaky je geolog a jake jsou jeho odborne studie, to samozrejme posoudit nemohu.

Kazdopadne jeho texty, ktere jsem cetl, od srdce doporucim, ale jako esejistiku, ne odborne nebo popularne naucne pojednani.

DUNAR_: Přerámovat to takto dílem jde. Protože on je dost zásadní rozdíl mezi tím, jestli jsi pozitivista a scientista anebo razíš dejme tomu hermetický přístup.

A další důležitá věc, o kterých jeho textech se bavíme? - http://www.vilemwalter.cz/cilek.htm

VSOUKOLOHLOR: nesouhlasím. s kolegy se stýká skoro každý, ale na každý si lajsne publikovat svoje doměnky jako "vědecká" tvrzení. Jeho články rozhodně nejsou peer-reviewed expertní studie z impaktovaného časopisu. tady vůbec nejde o rozdíl mezi tvrdou a měkkou vědou, to nejde takhle přerámovat. to už je přesnější to označit jako rozdíl mezi vědou a beletrií!

DUNAR_: Prosím tě, a ty seš taky brouk Pytlík, že to umíš posoudit? Cílek se především stýká s velkým množstvím svých kolegů a protože není idiot a má docela dar věci pobírat a říkat je jednoduše, jako takové i v jeho podání jsou. Takže to rozhodně s vědou co dělat má, člověk nemusí být zrovna dvakrát velký kujón, aby naznal, že jeho články nejsou peer-reviewed expertní studie z impaktovaného časopisu. Ono taky je zvykem rozlišovat mezi tvrdou a měkkou vědou a ctít alespoň trochu tradici a dějiny vědy (pak z toho nemohou vzcházet všeliké spolky Sisyfos a jiné vypečenosti).

no dobře... mám čirou náhodou v dubnu v plánu přejet na kole (podle počasí) přímo z Čech na jih Španělska (a pak pokračovat už konvenčně za přáteli do Maroka, kteří tam normálně přeletí). v nejhorším vyrazím z Německa, ale určitě chci vidět takhle brzo na jaře Francii a Španělsko.

mám jednu podobnou kratší cestu už za sebou (asi poloviční - 14 dnů, 1100 km). se čtením krajiny to souvisí spíše volně - jednak jí člověk takhle fakt nějak "prožije" - ne jako když jí prosviští autem či vlakem - a jednak v tom smyslu, že se instinktivně vyhýbám civilizaci (jízda po polních a lesních cestách, spaní po lesích, apod.). teda aspoň ze začátku - po nějakém čase už člověk nutně začne civilizační vymoženosti naopak vyhledávat (aby si nakoupil jídlo, přespal někde, kde se může pohodlně umýt, apod.)

ad "čitelnost": třeba nocleh naslepo mimo civilizaci (odzkoušeno i z cest autem, to kolo byl jednorázový experiment) jsem víceméně vždy řešil kombinací čtení mapy (prostě hledám "zelený flek" na mapě) - a následných přechodem z režimu civilizovaného člověka k "pre-civilizovanému" - přečist si, kde bude sucho, rovina, nebude tam vidět ze silnice, apod.. prostě asi tak, tak jako např. Američan by uměl v té krajině najít hotel (já občas peníze mám a snažím se taky - ale výsledky jsou spíš komické), tak já jsem vycvičený "přečíst si", kde nejsou lidé... a výsledky jsou občas zajímavé (asi nejnečekanější byl neplánovaný nocleh u jezera Zlatá Ktíš v Novohradských horách... víceméně jsem o tom místu předtím nikdy neslyšel, dovedl jsem tam partičku lidí naslepo z daleko nezajímavějších míst, díky náhodnému zahlédnutí pohlednice někde u výčepu v turistické hospodě... pak se ukázalo, že vlastně kousek od místa kde jsme spali jsou opuštěné domy sudetských Němců - místo je těsně vedle hranice z Rakouskem..)

myslím, že snad aspoň tohle je trochu trochu jiný "turismus", než ten, který je kritizovaný v textu [ VSOUKOLOHLOR @ Čtení o krajině / Čtení v krajině ] - není to žádné cestování po všeobecně známých památkách, ale spíš hledání téměř neznámých, ale přitom magických míst. někdy to vyjde, někdy ne...

Když už se tady objevila denifinice krajinného rázu vedle textu od Blažka, mám potřebu to trochu vpravit do souvislostí. Rád bych, aby se vyjasnilo, jestli si tu pod krajinou představujeme to samé (protože tam bývá nejčastěji jádro nedorozumění) nebo aby se o tom případně dál diskutovat..

Já osobně bych byl s definicí krajiny opatrný, protože nějak tenhle fenomén racionálně vystihnout a neochudit ho, je dost obtížné. Určitě krajina není jen fyzický povrch země a popisovat její nemateriální aspetky z "tvrdě" vědecké perspektvy, totiž že jsou do ní vnášeny subjektivitou člověka, je velké zjednodušení. Ale když se to vezme z druhé strany a začne se s esoterikou, je to stejný případ (a pak mi je bližší se tyhle skutečnosti snažit vyjádřit přiznaně poeticky, bez simulovanou vědeckostí). Nejčastěji se krajina charakterizuje jako prolnutí přírody a kultura (jak tomu je například v tom zákoně), ale držet pak dál toto "mezi" je velmi těžké a většinou se sklouzne zase ke kultuře jednoduše promítané na přírodu. Zkrátka je to dost neuchopitelné a nejvíce škodí, když si někdo pojem krajiny zafixuje napevno a přestane brát v úvahu jeho vrstevnatost. Korektním přístupem naopak je myslím přiznaná volba rámců, kterýma se něco z toho všeho, čím krajina je, uchopit daří.

Tak se podle mne dá tady hovořit jak o archeologii tak esoterice (Pogačnika znám jenom zprostředkovaně ze sborníků Jiřího Zemánka Od země přes kopec do nebe a Divočina - příroda, jazyk, kultura, ale jeho obrazy jsou skvělé.. Ostatně řekl bych, že Geomancie a integrální kultura sem taky bude patřit), když to bude s nadhledem a uměřené..

NIKOPOL: Posvátnost geometrie bych zkusil hledat tady: [ MAGIE**** HERMETIKA****KABBALA ]