• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FOSSYMýty, Legendy a Pověsti
    O legendách, pověstech a mýtech minulosti, ze všech koutů světa. Od Hercula po Sun Wu Kunga. Od Draků po Čachtickou paní.
    Nikoliv UL!

    - Legendy o stvoření světa
    - Mýtičtí tvorové
    - Bájní hrdinové

    Slyšeli jste střípek nějaké legendy, a chcete ji znát celou?
    Znáte nějaký pěkný mýtus, který Vás oslovil, a chcete se o něj podělit?
    Zajímá Vás, kdo byl Belerofontes, Tyr, nebo Hannibal?
    rozbalit záhlaví
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    FJERTIL: Jestli někdo koho co?
    Však jste to poskládali správně a celé, krom jména Eset/Isis, která vám v té skládačce chyběla. :)
    FJERTIL
    FJERTIL --- ---
    FOSSY: Jo, ještě si počkám, jestli ji někdo jinak jdu do knih.
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    Dnes bych se rád podíval na zoubek dalšímu z nespočetných bohů. Takže prosím, seznamte se:

    Ogmios:

    Ogmios je keltským bohem výmluvnosti a výřečnosti. Zejména jej uctívali Galové v době Římského dobývání Francie. Ogmios vypadal jako věkovitá verze Herkula – starý, tmavý, ale statný muž oděný do lví kůže, s lukem v jedné a kyjem v druhé ruce. Podle ketlské víry s sebou věk nese moudrost a nadpřirozené bytosti s tmavou kůží jsou velmi mocné, luk a šípy potom znázorňují rychlost a ostrost myšlenky. Nejdůležitějším prvkem v popisu tohoto boha jsou ale zlaté řetízky, ukotvené v jeho probodaném jazyce, a vedoucí přes jeho smějící se ústa k uším zástupu mladých mužů, kteří boha dobrovolně následují. Je zjevné, že muži následují boha dobrovolně a že touží po jeho blízkosti – tento aspekt je znázorněním obrovské síly slov, schopné měnit a ovlivňovat myšlenku mužů tak, aby jej následovali až na konec světa. Ogmius vládne silou slova, které může povzbuzovat, vést, ale i proklínat. Je také průvodcem duší do podsvětí.
    Ogmios býval velmi mocným bohem, jelikož Galové si velmi vážili slov a lidí, kteří se slovy dovedli zacházet. Vypravěč nebo básník, bard nebo zaříkávač – všichni se těšili obrovské úctě. Mimo jiné je potřeba si uvědomit, že podle druidského učení bylo psané slovo zkorumpované, veškerá moudrost, tradice a historie se zachovávaly ústně, veškerá zaříkání a zaklínadla se učila zpaměti (a pro jejich správnou funkci nebyla důležitá jen správná slova, ale i jejich správné odrecitování - intonace, rytmus, hlasitost,…), takže bůh slova patřil k těm nejmocnějším a lidé, které požehnal darem vlády nad jazykem, patřili k nejctihodnějším.
    Když Římská říše dobyla Galii, zmizeli Galové. A s nimi zmizel i Ogmios. Nicméně Irové dále uctívali Ogmu, který je mu natolik podobný, že by se mohlo jednat o stejné božstvo.
    Ogmios je občas srovnáván s Hermem, který plnil obdobné funkce (mimo jiné) v Řecku. I Hermes byl bohem výřečnosti, i Hermes prý byl průvodcem duší do podsvětí. Ale ve srovnání Hermes ztrácel a byl jen slabým bohem.
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    GORGLIN:
    FJERTIL:
    Všechno dobře, až na tu "mrchu". :)
    Eset, po řecky Isis.
    FJERTIL
    FJERTIL --- ---
    FJERTIL: GORGLIN: Asi takhle, Nut a Hathor to asi nebyly určitě, o Bastet mám také své pochybnosti, Nechbet a Vedžo, stejně jako ta hrošice mi do toho mýtu také nesedí.
    První mne napadla Isis, ale s tou si nejsem jistý i vzhledem k tomu, jaká to byla celkem klaďačka.

    Jo a EgYpt.
    FJERTIL
    FJERTIL --- ---
    GORGLIN: Jo a ta moc spočívala ve znalosti jeho pravého jména.
    Jinak pokud se nepletu, tak Ra sestry neměl, anžto byl první, tedy někdo z jeho potomků...
    GORGLIN
    GORGLIN --- ---
    FJERTIL:
    Nebuť labuť, se pochlub, třeba někomu napovíš.
    Nevím, takže mi nedávejte bod, ale, můj názor.
    Egipt, Had, Ra-sluneční božstvo a ta mrcha byla jeho sestra, nebo dcera.
    FJERTIL
    FJERTIL --- ---
    Panteon vím, tvora vím, moc i toho příbuzného vím, ale ta mrcha mi uniká... -_-""
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    Jistá dáma toužila po moc nejmocnějšího ze svých příbuzných. Dlouho si lámala, až vymyslela důvtipný plán. Sledovala svého příbuzného, a nakonec z jeho slin vytvořila tvora, který ho zranil. protože tvor ocházel z části jeho samého, mohl nejstaršímu příbuznému způsobit strašnou bolest a muka. A dáma mu nabídla, že bolest zastaví výměnou za jeho tajemství. Nakonec mocný bolesti podlehl a prozradil tajemství své síly. Dáma ho vyléčila a byla velmi spokojená se svou novou mocí.

    Tak tohle je novoroční hádanka, a protože je novoroční, není ani moc těžká a náročná :)))
    SYLVAEN
    SYLVAEN --- ---
    KID_MCHUTT: Mně taky ne.. ale měl jsem takové podezření, takže jsem zkonzultoval příslušné zdroje. :)

    http://www.maryjones.us/ctexts/t30.html
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    SYLVAEN: přiznám se, že v tomhle už mi paměť neposloužila :)
    SYLVAEN
    SYLVAEN --- ---
    Jen pro doplnění.. zdá se že úplně správný překlad by měl znít "Nájezd na Annwfn", protože Annwfn/Annwyn/Annwvn byl ve velšské kosmologii ekvivalent řeckého podsvětí, eventuelně křesťanského pekla (s úpravami).
    V této písni Taliesin zpívá o sedmi hrdinech z mnoha (thrice enough to fill Prydwen) kteří přežili a vrátili se zpět s magickým kotlem jehož původním majitelem byl král podsvětí, "chieftain of Annwfn".
    SYLVAEN
    SYLVAEN --- ---
    KID_MCHUTT: I stand corrected, mein geehrter Kollege, cpacibo tebe. :) Pravdu máš. Nějak jsem minul správný český překlad..
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    SYLVAEN: není to Annwfnina kořist?
    SYLVAEN
    SYLVAEN --- ---
    FOSSY: Taliesinovi je přisuzováno autorství šestapadesáti básní a písní zaznamenaných v knize známé jako Llyfr Taliesin (Taliesinova kniha), katalogizační jméno "Peniarth MS 2". Samotný spis byl pořízen v první polovině 14. století, a jeho obsah je sepsán ve staré keltštině, ve welšském dialektu. Původní Taliesinovy básně, předpokládá se, měly být sepsány ve starobylé cumbrijštině, což byl v 6. stol. živý a používaný jazyk.

    Za zmínku stojí že kromě oslavných písní na dnes již neznámé hrdiny starých dob obsahuje Llyfr Taliesin také dílko "Hrdinství Annwfn", v němž autor tvrdí že se plavil na lodi s králem Artušem a jeho družinou do míst, které nazývá "jiným světem".
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    FOSSY: píše moc rychle, parchant :)
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    FOSSY:
    Ceridwen a Taliesin:

    Ceridwen byla keltskou čarodějkou, a právě jako matka Taliesina získal největší známost.
    Ceridwen porodila Morfrana, jenž však byl neuvěřitelně ošklivý. Čarodějka mu chtěla ohyzdnost nahradit. Připravila kouzelný lektvar, který měl po ukončení přípravy obsahovat veškeré vědění a moudrost světa. Lektvar bylo potřeba vařit rok a den. Na kotlík dohlížel slepec Morda a chlapec Gwion míchal. Ale během míchání chlapci na ruku vystříkly právě ty tři kapky, které měly z lektvaru zůstat pro Morfrana. Ruka chlapce zabolela a on mimoděk lektvar olízl.
    Veškeré vědění světa se stalo věděním chlapce. Pochopil, že jeho život je v sázce a dal se na útěk. Díky svému vědění dokázal měnit podobu. Ceridwen to však uměla také. Gwion se změnil v zajíce, Ceridwen jej pronásledovala jako lovecký pes. Chlapec se změnil v rybu, čarodějka ve vydru. Nakonec se pokusil ukrýt jako zrnko obilí, a Ceridwen ho sezobla jako sokol.
    Po obvyklých devíti měsících Ceridwen Gwiona opět porodila. Místo, aby ho na místě zabila, poslala ho po proudu řeky (v koši, případně v koženém pytli). proud dítě donesl k princi Elphinovi (Elffinovi), a ten jej donesl do svého paláce a dal mu jméno Taliesin (Taliessin). Když vyrostl, stal se princovým dvorním pěvcem, básníkem a prorokem.
    SYLVAEN
    SYLVAEN --- ---
    FOSSY: What shall we do with the drunken Galliard, What shall we do with the drunken Galliard, What shall we do with the drunken Galliard, So early in the mornin', For he's a jolly good fellow, he's a jolly good fellow, he's a jolly good fellow.. And has a Whiskey in the jar.

    Tak já slibuju že na keltské mýty nebudu reagovat. ;)
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    SYLVAEN: Tím končím s keltskými mýty všeobecně... Moc tě to zvýhodňuje :)))
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    A v předvánočním čase dám jednu starou řeckou legendu se šťastným koncem:

    Galateia:

    Za dávných časů žil talentovaný mladý sochař jménem Pygmalión. Ačkoliv toužil po lásce a nechtěl dál trávit svůj život nadaného umělce v osamění, štěstí se na něj ne a ne usmát. Uctíval bohyni lásky Afrodité, ale jemu samotnému se láska vyhýbala. Nemohl najít dívku, která by jej zaujala a získala si jeho srdce.
    Na pokraji zoufalství se Pygmalión odhodlal k činu. Pořídil kus té nejušlechtilejší slonoviny a mnoho dní strávil opatrnou, pečlivou prací. Jeho neobvyklá zručnost tvarovala neživou a chladnou slonovinu do podoby nejkrásnější dívky. Konečně byl hotov. Stvořil dívku, které by dokázal dát své srdce, a pojmenoval ji Galateia. Ale ouha. Přes veškerou svou krásu dívka zůstavala chladnou a neživou slonovinou, pohou sochou.
    Nešťastný sochař vyčerpaně ulehl na lůžko a tvrdě usnul, hluboko ponořený do svého neštěstí. A tehdy se nad ním jeho patronka, krásná Afrodité, slitovala. Využila své moci a dotkla se nádherné slonovinové sochy.
    Neznámý lehký dotek na čele Pygmalióna pomalu probudil z jeho spánku. Nevěřil svým očím. Jeho rozpálené čelo hladila drobná dlaň, zatímco druhá svírala jeho ruku. Skláněla se nad ním jeho Galateia, s pletí stále hladkou a bledou jako nejušlechtileší slonovina, avšak vlahá, hřející a živá. A tehdy Pygmalión našel v náručí své krásné Galateii štěstí a lásku, díky svému úsilí a přízni své bohyně.
    SYLVAEN
    SYLVAEN --- ---
    FOSSY: Hmm, nejsem si úplně jistý ... Ale řekl bych že Taliesyn.. :D
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam