Tah-tah-kle´-ah:
Volně by se tenhle shluk slabik dal přeložit asi jako „Obludné soví ženy“. Jedná se o pětici žen, sester, z legend severoamerických domorodců (zejména kmenů Yakama a Shasta).
Popis vypráví, že Tah-tah-kle´-ah byly vetší, vyšší a silnější než lidé. A byly lidožravé. Lovily a pojídaly indiány, kdykoliv a kdekoliv se jim podařilo nějaké ulovit, a jednoznačně upřednostňovaly jako nejlepší jídlo děti. Uměly mluvit jazykem indiánů, a tak je mohly mást a lákat do pastí. Krom lidského masa se živily tvory, které nikdo jiný nejedl – špatnými věcmi, jako byly žáby, ještěrky a hadi.
Podle legend žily v posledním období jen v Kalifornii, kde byly viděny dvě z Tah-tah-kle´-ah. Žily v jeskyni poblíž tábora lidu Shasta. Přes veškerou opatrnost indiánů se sestrám podařilo ulovit malého chlapce – údajně ho tentokrát nechtěli prostě zabít a sníst, ale chtěli ho vychovat, aby žil v jeskyni s nimi. Zůstal s nimi však jen několik dní. Potom se chlapci podařilo dostat se z dohledu Tah-tah-kle´-ah a utéct. Běžel dlouho a rychle, přes nehostinnou divočinu, dokud se nedostal zpátky ke svému kmeni. O mnoho let později byly sestry zničeni. Nikdo neví, jestli je zničil nějaký odvážlivec, nebo snad sama vyšší moc. Vypráví se, že jejich jeskyně se rozžhavila a vybuchla, a od té doby o obludných ženách nikdo neslyšel, ani je více nespatřil. Ale už navždy se o nich mluvilo jako o jedněch z nejnebezpečnějších bytostí na zemi.
Vypráví se také, že další z pěti sester byla utopena. Z jejích očí byly stvořeny všechny sovy. Muž, který ji zabil, prý řekl: „Od této chvíle budou tvé oči jedinou tvou částí, která bude konat. V noci se stanou ptáky, sovami.“
Tím mužem byl prý Sho-pow-tan (jméno malého druhu sovy, známé jako symbol moudrosti). Byl náčelníkem kmene Yakama, který žil v Po-ye-Koosen. S mnoha muži přišel k řece Naches lovit jeleny. Lovili až do večera, ale Sho-pow-tan se nevrátil do tábora. Jeho muži jej dlouho hledali, ale nenašli. Tah-tah-kle´-ah zaslechla jejich volání. Obrátila se ke své setře a řekla: „Sova se ztratil svému lidu, ulovme jej pro sebe!“
Sho-pow-tan věděl, že si pro něj lidožravé nestvůry brzy přijdou. Vydal se na Tic-te´ah a po skále vylezl k vysoko umístěné jeskyni na útesu. Dodnes je na skále vidět místo, kudy lezl. Sova zabil jelena a jeho krví naplnil jeho žaludek. Slyšel blížící se Tah-tah-kle´-ah a věděl, že ho jde zabít. Položil jí krví naplněný žaludek do cesty. Nestvůrná žena vstoupila do ústí jeskyně. Byla zde tma, ale ona přesto viděla podivnou věc, ležící na podlaze. Nevěděla, co to je, a zmocnily se jí obavy. Začala na Sho-pow tana ječet, aby tu věc dal pryč. Ten jí ale odpověděl, že se jedná o něco příliš mocného, a že to bude muset překročit jako on. Tah-tah-kle´-ah učinila, jak jí poradil, a překročila žaludek. Na to Sova čekal, a když stála nestvůrná sestra nad žaludkem, udeřil do něj klackem. A jak do něj tloukl, krav v žaludku začala šplouchat a vydávat divné zvuky: „Kloup! Kloup!“
V tu chvíli se Tah-tah-kle´-ah vyděsila! Zaječela, rozhodila rukama a uskočila v panice dozadu. A spadla z útesu, pod kterým tekla rychlá a hluboká řeka. Tah-tah-kle´-ah spadla přímo do divoké vody a utopila se.