Většina těch, kdo mě znají, ví, že mám velkou slabost pro jeden druh mytických stvoření – pro draky. Takže dneska vám předkládám stručně něco málo na téma:
Draci čínských mýtů:
V čínské mytologii jsou draci brány jako jedny z nejmocnějších božských bytostí. Obvykle jsou spojováni s vodou v různých jejích formách. Draci jsou symbolem síly a často v legendách podporují hrdiny nebo bohy. Lidé Číny pak sami sebe označují za „Potomky Draků“. Na rozdíl od evropských draků nejsou ti čínští považováni za zlé a disponují úžasnou mocí.
Prvním z draků, které dnes zmíním, je Jiaolong, vodní drak, nebo také povodňový drak. Podle legend byl při plné síle jen v dosahu vody, bez ní jeho duše rychle chřadla. Jeho popis se různí od tvora připomínajícího krokodýla až po lidské tělo s rybím ocasem (a téměř vše mezi tím, včetně některých aspektů tygra – obrovský had s tygří hlavou - nebo nosorožce). Ovšem pojem „long“ by měl značit čtyřnohého hada. Podle nejčastějších popisů však měl Jiaolong malou hlavu na dlouhém a tenkém krku, bílé šupiny a měřil mnoho metrů. Údajně s oblibou jedl lidi (stejně jako člověka mohly pohltit povodně nebo řeky). Podle legend státu Wu přicházely povodně tehdy, když se vodní drak vylíhl. Podle jiných je Jiao mladý drak, drak, který ještě nemá rohy (naprosto typické pro zpodobnění čínského draka jsou dva výrazné rohy na hlavě, jen zřídka je drak nemá). A někdy se vypráví, že když počet ryb v jezírku dosáhl 3600, přišel Jiao jako jejich vůdce a odletěl s nimi pryč (ale pasti a sítě ho mohly zahnat pryč).
Velmi podobný předchozímu Jiaolongovi je Panlong, „vinoucí se drak“. Byl jezerním drakem, kterÝ nevystoupil do nebes, a byl drakem, který nejčastěji inspiroval umělce. Jeho dlouhé, různě se vinoucí nebo stáčející tělo je typické pro představu čínského draka.
Tianlong je létající nebo také nebeský drak, božský drak. Vyskytuje se v Buddhismu, i jako název pro různá souhvězdí. Vypráví se příběh o muži jménem Ye, který se veřejně hlásil ke své lásce k drakům. Poté, co celý svůj dům vyzdobil řezbami draků, přišel ho jeden nebeský drak navštívit. Ale Ye byl jeho zjevem tak vyděšený, že ve strachu uprchl. Všeobecně byli nebeští draci strážci – hlídali Nebeské Paláce, věci, které měli přetrvat, dávali lidem prospěšný déšť a podobně. Tianlong také nosili svaté muže do nebes a sloužili jim tam coby jízdní zvířata.
Fucanlong je dalším z čínských draků. Jedná se draky podzemní, obvykle žijící poblíž sopek. Podle čínské mytologie Fucanlong obvykle střežil poklady a drahé kovy, a to jak přírodní naleziště a ložiska, tak člověkem vytvořené skvosty. Legendy říkají, že sopky vytvořili právě tito draci, když z podzemí vyráželi do Nebes, aby tam podali hlášení bohům.
Asi nejvýznamnějším z draků je Huang Long, Žlutý drak. Jednoho dne vystoupil z řeky Luo drak bez trnů a předstoupil před legendárního Císaře Fu Xi. Podle legend dal Huang Long Císaři písmo. Potom se odebral do Nebes, kde zaplnil díru, kterou do Nebes udělal příšerný Gong Gong. Jiné legendy praví, že tímto drakem je vlastně první legendární Císař Huang Di. Ten prý na konci své vlády získal nesmrtelnost a v podobě draka, který byl jeho symbolem, vystoupil na Nebesa. Proto je drak brán jako symbol síly čínského císařství – a protože Číňané považují Císaře Huang Di za svého předka, zmiňují někdy i sami sebe jako potomky draka. Noc, den, roční období a dokonce i počasí se řídí tím, zda Žlutý drak spí nebo bdí a také jeho dechem.
Poněkud netypickým je mezi čínskými draky Feilong. Vymyká se především proto, že se jedná o draka okřídleného. Poletuje po obloze mezi mraky, stará se, aby byly mraky na svém místě, a v jeho moci je mlha. V některých legendách splývá s Tianlongem.
Tohle jsou jen někteří z čínských draků, ti nejčastěji zmiňovaní. Vystupují v různých příbězích (možná příště nějaký přidám). A už z tohoto stručného popisu je zjevné, jak propastný rozdíl je mezi vnímáním draka u západních kultur a u východních kultur.