• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FOSSYMýty, Legendy a Pověsti
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    Dýka v srdci:

    Vypráví se stará a pochmurní pověst, jejímž nechtěným hrdinou jest Jakub Václav hrabě Vratislav z Mitrovic. Podle pověsti byl prvním svého rodu, který byl pochován do nádherně zdobené rodinné hrobky ve svatojakubském kostele pražském, nedaleko proslulého Ungeltu.
    A tehdy přichází na řadu pochmurná a smutná část příběhu. Hrabě totiž ve skutečnosti nezemřel, ovšem jeho hluboké mdloby zmátly i nejučenější z lékařů. Později, již pochován v hrobce, přišel nebohý šlechtic k sobě, a záhy zjistil, jaký strašlivý osud jej potkal. Podařilo se mu sice vylámat z rakve, ale na kamenné stěny hrobky již bušil marně a stejně marné bylo i jeho volání o pomoc. Nakonec zaživa pohřbený nešťastník zemřel skutečně, vyčerpán, bez jídla, bez vody a se srdcem přetékajícím hrůzou z toho, co jej potkalo.
    Na celou neblahou událost se přišlo zanedlouho, když byl do hrobky ukládán další člen rodu, a když bylo tělo nebohého hraběte nalezeno, kterak sedí nešťastně v koutě hrobky se svěšenou hlavou a strachem ve strhaných rysech.
    Od těch dob byl každý nebožtík rodu před pohřbením do rodinné hrobky proboden a pochován s dýkou zaraženou do srdce, aby již nikdy nemusel nikdo zakusit tak těžké a strašlivé chvíle, jako zaživa pohřbený Jakub Václav...
    FJERTIL
    FJERTIL --- ---
    FOSSY: Tak vidíš a mně tenhle zase celkem utkvěl.
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    Tak, opět jeden z méně známých řeckých mýtů, který vysvětluje spoustu věcí :)))

    O splašeném slunci:

    Kdysi dávno žil jeden malý chlapec jménem Faethón. Nebyl to ale úplně obyčejný chlapec, to bychom o něm nevyprávěli tenhle příběh. Jeho otcem byl bůh, nikdo menší, než sám vozataj slunečního vozu, zářivý Hélios.
    Když Faethón vyrostl v krásného a zdravého jinochu, vrátil se jednou domů celý nešťastný. Ostatní chlapci se mu vysmáli, že je pyšný a mluvka k tomu, když jim řekl, kdo je jeho otec. Na radu své matky se Faethón rozhodl, že zajde navštívit svého otce, aby mohl dokázat, že je skutečně Héliovým synem. Podle rady se vydal na východ, dokud se mu do cesty nepostavila obrovská, vysokánská skála. Vyšplhal se až na ní, a tam našel jasný palác svého otce, kde sluneční bůh přes noc odpočíval.
    Hélios měl z chlapcovi návštěvi opravdu velkou radost. Aby jinocha odškodnil, slíbil, že mu splní jakékoliv přání. Faethón dlouho neváhal. Chtěl mít vzpomínku, jakou nemá nikdo jiný z lidí, a vyprosil si, aby mohl jeden den vést otcovo spřežení oblohou.
    Hélios souhlasil. Koně měl dobře vycvičené, cestu oblohou znali zpaměti, vůz se bude držet vyjetých kolejí, a Faethón se musí jen vyvarovat, aby spřežení zbytečně nepoháněl.
    A tak zrána vyjel Faethón, naplněn nesmírnou radostí, na oblohu. Jenže jak se ukázalo, koně brzy poznali, že jejich otěže nedrží dobře známá, pevná ruka Héliova, ale jiná, nejistá, a mnohem slabší. Polekali se toho nezvyklého vedení tak, že se splašili. Spřežení vyrazilo divoce oblohou, mimo vyjetou trasu. Přiblížilo se Zemi a tehdy Faethóna při pohledu na hory, jezera, moře, pole i města dole přemohla obrovská závrať. Otěže mu vyklouzly z ochablých prstů a sluneční vůz už neřídilo vůbec nic.
    Brzy se planoucí spřežení přihnalo příliš blízko k Zemi. Stromy i obilí hořely, celé lány země se měnily mžikem ve vyprahlou pustinu. Nejvice se vůz k Zemi přiblížil nad Afrikou, kde se obrovské rozlohy kdysi úrodné půdy proměnily v písečné pouště a pleť celých národů sežehnuta zčernala.
    Sama spálená Země úpěnlivě prosila Dia, aby ukončil to utrpení a zastavil příšerný žár. Zeus nakonec vyslyšel její prosby a jediným bleskem srazil mladého Faethóna z vozu. Tehdy se koně utrhli od oje a divoká cesta splašeného slunce skončila.
    Mrtvý Faethón spadl na zem, kde jeho tělo omyly a pohřbily najády, vodní víly. Hélios truchlil pro svého syna a uprostřed bílého dne se slunce na obloze skrylo.
    Dlouhou dobu hledaly žalem zlomená matka a sestry Fathónovo tělo. Když nakonec nalezly jeho hrob, propukly v tak usedavý pláč, že se jich zželelo samým bohům. Sestry nešťastného mladíka se změnily ve stromy, a míza, tryskající z ran, když se je jejich matka snažila, než se změnila sama, před tímto osudem uchránit, ztuhla na slunci v jantar. Byly to první olše, a právě proto, že stále truchlí pro svého bratra vypadají tak smutně. Ale i Hélios neustále truchlí, a večer co večer, když se ukládá k odpočinku, kanou na Zemi jeho slzy. A těm začali lidé říkat rosa...
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    FJERTIL: njn :)
    FJERTIL
    FJERTIL --- ---
    KID_MCHUTT: Tady nejde ani tak o mytologii jako o umění. ~_^
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    FJERTIL: přiznám se bez mučení, že nejsem úplně znalec japonské mytologie, šla úplně mimo mě, vystačím si s evropskou :)
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    ALDARION: Kvůli sumcům jsem uváděl i tsunami :)
    Úhoř je jednoznačně logičtější (při té délce a při tom, že vlastně má mít na/nad hřbetem celé Japonsko).
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    FOSSY: Aha, tak já narážel na Namazu (Ónamazu), přerostlého sumce, někdy rodinku sumců a někdy celou rasu sumců, kteří ryjí v bahně pod japonským ostrovy a občas způsobí zemětřesení. (Něco jako Lumleyho Chthoniáni, ale těm vadí voda;)). Množství svitků se sumci se vyrojilo kolem velkého zemětřesení Ansei, které značně poničilo Edó roku. Katastrofa s merchandisingem. ;)

    Jinshin-uwo má mnohem míň vyobrazení a vůbec se tak často nezmiňuje... A je to úhoř.
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    Tak nevím nevím, co si myslet :)
    Každopádně se nejedná o chobotnici, ale o rybu, i když jsem trochu zmatený z popisů a obrázků - nějak se nemohou shodnout, jestli je to spíš úhoř, nebo spíš sumec. Jinshin-uwo má mít hlavu pod ostrovem Kjótó a pohyby jejího ocasu mají na svědomí zemětřas a vlnobití. Při délce 700 mil patří velikostí k behemotům a řadí se mezi Kami.

    ALDARION
    ALDARION --- ---
    Co se chobotnic týče, docela jsme se s Alexandrou nasmáli při pohledu na model korejského souostroví Dokdo (Liancourt Rocks) který pyšně inzeruje dva stálé obyvatele: Lovce chobotnic a jeho ženu. (A čtyřicet pohraničníků číhajících na zlé japonské imperialisty, ale ti jsou tam jen v základně na turnusy.) Jen si nejsem jist, zda to je spíš námět na hentai, nebo na něco ve stylu Stínu nad Innsmouthem... ;)
    FJERTIL
    FJERTIL --- ---
    KID_MCHUTT: Té se zdá o chobotnicích.
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    KID_MCHUTT: Co se týče tradičních japonských maleb, tak se zdá, že nic... Jediné pochybné ženštiny na malbě se sumci jsou prostitutky, co si na ně stěžují u boha Kašimy za zbourání vykřičené čtvrti v Yošiwaře.

    Během hledání jsem mimochodem potkal i takové klenoty, jako svitek, na němž Raidžin, bůh hromu, sere bubny (na hlavu boha rybářství, asi aby ho probudil?): http://2.bp.blogspot.com/-8uIM_J-ioik/TZy-24uVLrI/AAAAAAAACI4/1uyZx2vW9LQ/s1600/2.-+Namazu+y+el+kaname-ishi+rock.jpg
    Ale jinak nic, historie preferuje chobotnice.
    Hledat, natož postovat zde nějakou modernu až fotografii se mi ani moc nechce, ať si sumci souloží s kým a čím chtějí, dokud mne tím neruší. Já je radši peču. ;)
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    ALDARION: srabe! zrovna u tebe bych takovou úzkoprsost nečekal ;) :P
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    KID_MCHUTT: Některé věci si nemusím ani představovat, natož vidět. :)
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    ALDARION: zadej si to do googlu, budeš překvapen ;) mě to v práci blokují :D
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    KID_MCHUTT: :)
    Prasárnu s přerostlým sumcem snad ještě nevymalovali ani v Japonsku... Snad...
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    FOSSY: to je ta mrcha, co se o ní zdá rybářově ženě? :)
    FOSSY
    FOSSY --- ---
    Tak, strašně dlouho nebyla jediná hádanka :)
    A tak se po všech milých pražských strašidlech (ještě nějaká mám rozpracovaná, dodám, jakmile mi vyjde chvilka) zeptám na opravdu velikou obludu.

    Japonci tomuto tvoru přičítali zemětřesení a tsunami. A velikost tvora se pohybuje ve stovkách mil... Jak se tenhle drobeček jmenuje?
    TYET
    TYET --- ---
    vyčerpávající přehled bestií, tyhle stránky mám moc ráda: http://www.fext.cz/bestiar/index.htm
    FJERTIL
    FJERTIL --- ---
    FOSSY: Řezník s ohnivou sekerou je jeden z mých nejoblíbenějších. Ale asi nejraději mám mrtvého hráče a žebrajícího kostlivce.
    Mezi oblíbené (a více provařené) samozřejmě patří i bezhlavý templář a bezhlavý purkmistr.

    Ostatně můj úvodník do pražských mýtů a vlastně nejen do nich byla Hurvínkova strašidýlka.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam