Virginia Dare a Ztracená kolonie Roanoke
Troufám si tvrdit, že se jedná o málo známý příběh, přinejmenším v naší české kotlině. Ani se tak moc nedivím, není zase tolik co říct.
Kolonie Roanoke byla založena ve Virginii na konci šestnáctého století. Roku 1587, v srpnu, se zde narodila dívenka, první dítě anglických kolonistů v Novém Světě. Byla vnučkou guvernéra kolonie Johna Whitea. Jejími rodiči byli Ananias a Elynor Dareovi. Dívka byla první neděli po narození pokřtěna.
John White se vydaal na cestu zpět do Anglie, aby pro kolonii získal další zásoby a podporu dvora. Jenže Anglie byla právě ve válce se Španělskem (zase jednou). Koruna měla pro lodě lepší využití, než dlouhou cestu do malé kolonie. Takže se John White vrátil až v roce 1590.
A zjistil, že kolonisté, včetně jeho vnučky, jsou pryč.
Kolonie Roanoke byla opuštěna už před nějakou dobou. Ale opevnění i domy, co šlo, to bylo rozebráno a odneseno, takže kolonisté nespěchali. Chybělo i domluvené znamení, maltézský kříž vyrytý do některého ze stromů poblíž kolonie, znamení pro případ, že by někdo nebo nějaké zlé okolnosti donutili kolonisty Roanoke opustit. Namísto kříže bylo do jednoho stromu vyřezáno slovo Croatan, do vedlejšího potom Cro.
John White tehdy usoudil, že se kolonisté přesunuli na ostrov Croatan, ale neměl prostředky k jejich hledání.
Jenže obyvatele kolonie, nebo alespoň nevyvratitelné stopy po nich, nenašel už nikdo.
Jistě, možností, a celkem rozumných, je spousta. Kolonisté mohli hledat přístřeší u některého spřáteleného indiánského kmene, a později i s kmenem zmizet v nějaké bezvýznamné půtce mezi divochy. Mohli také narazit na kmen nepřátelský. Mohli být překvapeni a odvlečeni Španěli. Ale zmizení 80 mužů, 17 žen a 11 dětí zatím nebylo uspokojivě a prokazatelně vysvětleno. Ne tak úplně.
V roce 1937 v Severní Karolíně slavili 350 výročí Ztracené Kolonie. A v následujících čtyřech letech bylo objeveno 48 kamenů s vyrytými záznamy v alžbětínské angličtině. Popisovaly události od roku 1591 do roku 1599. Podepsány byly matkou Virginie Dare, Elynor. Podle příběhu byla Virginia a její otec Ananias zabiti při útoku indiánů, Elynor se později vdala za indiánského náčelníka, porodila dceru Agnes a roku 1599 zemřela.
Nicméně se ještě roku 1941 ukázalo, že kameny jsou podvrh.
A Virginia Dare?
S jistotou se ví, že byla první bílé dítě v Britské Americe.
Jako taková se stala symbolem. A ne ledajakým. V podtstatě si ji každý půjčoval jako zástavu pro to, co zrovna propagoval. Nemá cenu zmiňovat zboží s jejím jménem, cogarety, potraviny, nápoje, poštovní známky a další. Virginia byla symbolem nevinnosti a čistoty. A tak si ji také vybírala různá hnutí za zachování dominance euroameričanů. „Za bílou Severní Karolínu jménem Virginie Dare!“
Také pro lidi, kteří nechtěli dát volební práva ženám. V součastnosti se pod jménem VDARE Projekt skrývá skupina bojující proti nelegálním imigrantům.
Virginia Dare je naštěstí převážně brána jako symbol nového začátku, naděje, dobrodružství, a odvahy. Taková postava, jako Virginia, také nemůže chybět v celé řadě literárních děl.
V jedné novele se Virginia setkává s princeznou Pocahontas. V jiné z ní autor udělá dokonce matku Pocahontas. A ještě jindy je Virginia jedním vrcholem milostného trojúhelníku, zatímco dalšími jsou Pocahontas a John Smith.
V jedné knize je Virginia, zamilovaná do indiánského válečníka, proměněna žárlivým šamanem v bílou laň. Později, na zákeřnou radu šamana, ji její pravá láska střelí stříbrným šípem. Umírající Virgine naposledy vydechne své jméno, změní se do lidské podoby a zemře v náručí své pravé lásky a vraha.
Z této proměny vychází i pojetí Virginie Dare v marvelovském komixu 1602, kde se dívka ve stresu mění v různá zvířata, ale vždy bílá a modrooká.
Vzhledem ke svému osudu se Virginia i Ztracená Kolonie dočkali rolí ve sci-fi (únosy mimozemšťany), fantasy (démoni a duchové) a hororech. Na postavu Virgine odkazují i televizní a filmové postavy. Její jméne nese celá řada míst v Severní Karolině...
Tak teď už ji znáte také :)