URZA: kdyz jsi udelal epistemologickou odbocku, tak k tomu me par veci napada.
vztahovat positivismus treba k joga sutram neni podle me ono, hlavne proto, ze zde nejde o typ poznavani, kdy je na jedne strane nekdo, kdo poznava, a na strane druhe objekt jeho poznavani. o tomhle tematu, akorat ve vztahu k duchovnim praktikam starovekyho recka, pise foucault (hermeneutika subjektu). podle nej jde o vztah subjektivity a pravdy. rika, ze ten typ poznavani, kdy subjekt je oddelenej od toho, co poznava, vznika nekdy kolem 5. stol. v krestansky teologii na zaklade aristotela. do ty doby nejsou subjekt a poznani oddeleny - poznani je transformaci subjektu/subjektivity. a o to nam tu jde. z tohohle pohledu pak filosofie neni nijak oddelena od zivota, od naseho prozivani. dalo by se rict, ze filosofie v tomhle smyslu je sebedotazovanim/self-inquiry, tedy tim hlavnim, co delame v joze -- pricemz meditace (ucime se nechat vsechno bejt), pranajama (ucime se nechat dech bejt:), asany (ucime se nechat telo bejt:) - jsou pro sebedotazovani urodnou pudou.