je tu prosim mezi vami nekdo, kdo ma osobni zkusenost s tim, ze by skutecne vyresil bolesti zad iyengar jogou? muj problem spociva v prozatim nevysvetlitelnych problemech v oblasti beder/panve. iyengar jogu jsem cvicila uz pred lety, kdy uz jsem problemy mela, ale mnohem mensiho razeni, nez ted - hlavne slo o to, ze pri cviceni jsem netrpela.
ted jsem od zari navstevovala v jednom zarizeni dva kurzy s ruznymi uciteli. jeden ma pristup takovej, jakej jsem u teto jogy zatim nevidela - na zacatek da treba 20min aktivniho stridani asan, coz samo o sobe spatny neni, ale pokud uz na tu lekci prijdu zkriplena, tak tohle me spolehlive dorazi (protoze napr. skakani z malasany do caturangy, pak do psa a takle porad dokola je pro nekoho, koho boli bedra, fakt tortura), druhej to bere ohleduplneji, zadny skakani, pomala technicka prace tak, aby to fakt kazdej dal, a kdyz se najdou jedinci, kteri z nejakyho duvodu konkretni asanu nezvladnou vubec, vymysli alternativu. po par tydnech jsem na lekce s prvnim zminenym prestala chodit uplne, byt jsem to mela predplacene na pul roku, protoze tenhle styl pro me byl asi jako kdyz se zlomenou nohou skacete pres svihadlo.
ted nevim kam dal, protoze mam jeste par lekci zaplacenych u druheho ucitele, a taky mam moznost vycerpat omluvene lekce. na jedne strane je mi iyengar joga velice doporucovana (shodou okolnosti doktorem, kterej vlastni/vede/nevim co presne konkretni misto:), na druhe strane mi soukroma fyzioterapeutka rekla, ze pro podobny potize, jako mam ja, je tento druh jogy vhodnej nejmin ze vsech. znejistuje me i fakt, ze to same jsme ja a jedna ma znama, ktera ma taky nejaky bolesti zad, slysely z vice zdroju (neurolog, BMT maser atd.).
celkove to na me zacalo pusobit dojmem, ze iyengar je pro lidi, co potize nemaji (nebo jen nejake banalni zalezitosti jako takova ta bezna ztuhlost), ale neni to vhodny smer pro nekoho, kdo fakt trpi (pricemz ja nemam zadnou konkretni diagnozu, zatim mam za sebou rentgen a MR bederni patere a rentgen panve, s tim ze zadnou zjevnou pricinu neodhalili a vsichni mi stale doporucuji cviceni jako jedine reseni).
tak se chci zeptat, zda je tu nekdo s podobnou zkusenosti a mohl by mi to potvrdit nebo vyvratit. aktualne jsem v rozpolozeni kdy si rikam, ze zatnu zuby a jeste tomu dam sanci (protoze tento zpusob pohybu je mi jinak velice sympatickej, stejne jako pristup jedoho z tech cvicitelu a vubec dojezdova vzdalenost a cas, kdy lekce probiha), ale vzhledem k vyse uvedenymu zacinam nabyvat dojmu, ze toto neni vhodnej druh jogy pro lidi jako jsem ja a nerada bych ztracela cas a/nebo si pritezovala. za pripadne rady budu velmi vdecna, dekuji a jsem s pozdravem.

Před jogovou terapii jsem schopen sníst ovoce, od doby co cvičím astangu všechno vyblinkam, hlavně když poctivě držím bandhy.

Ahoj, mate nekdo typ kam na jogovy pobyt v Thaisku? (nejlepe z vlastni zkusenosti). Dekuju. Pripadne info o resortech poprosim do posty :)

Máte tu někdo zkušenosti s cvičením zde http://patanjali.cz/p/kurzy/ ?

DARJEEL: Jo, ustupuju; nemůžu vědět všechno a na 100%, vždycky se mohu mýlit a nechci šířit bludy. Je to nová informace a musím ji promyslet.
Zdroje ke sdílení nemám; tak mě to učili a nijak mi to nezdrojovali, a tak mi to dává i logiku.
(Na druhou stranu... bez urážky, internetový článek o dvou odstavcích který vlastně jen jako projev odbornosti zmíní pojmy parasympatikus a sympatikus není neprůstřelně hodnověrný zdroj.
Navíc je tam ta otázka evidentně špatně položena: "Tráví se líp ve spánku nebo při sportovním výkonu?" Jestli se tráví líp ve spánku nebo v bdělém stavu ale v klidu, tak se tam neptají).

Co mi smysl mého tvrzení narušuje víc než ten článek je třeba skutečnost, že hibernující zvířata v zimě taky spí, a přitom tráví. A neotráví se zevnitř.
Medvěd se budí jen aby se nažral a pak je znova týdny v letargii. A vpohodě.
Ale může to být specifičtějším fungování trávicího systému těchto zvířat, který nemáme my lidé.
Had když se přežere, přežene to a spolkne větší sousto než jeho šťávy ustojí nebo se příliš vyčerpá bojem s kořistí, tak má problém:
Buďto musí spolklé zvíře vyvrhnout zpátky a oželet, anebo mu hrozí (a nezřídka se to stane) že mu zvíře v těle shnije rychleji než ho zvládne trávit, otráví ho zevnitř a milej had uhyne.
Jídlo jakmile je snězeno začíná kvasit a čím kvalitněji a rychleji se tráví, tím míň škody stihnou cizí bakterie natropit.
Nemusím snad říkat že trávení začíná už v puse (čím líp se sousta rozkoušou a provlhčí slinama, tím větší má nad jídlem od začátku kontrolu naše tělo) - a to taky neděláš ve spánku; naopak se jídlem má člověk kochat, přívonět k němu, vidět jak je barevné atd. aby spustil syntézu slin.
To není záležitost bezvědomí, ale naopak bděleného stravování.

Co Ty na to?

HONZAL: Těch důvodů konkrétně u jógy je víc.
Zaprvé to záleží nakonkrétních ásánách. V některých to jídlo v trávicí trubici prostě překáží a tlačí, a může se ti udělat blbě (možná si ji i můžeš poškodit, záleží cos jedla co a jak brutálně cvičíš).
U nenáročného cvičení kde se moc nekroutíš a nezaplétáš do uzlu můžeš jíst teba 5 minut před cvičením.
Další věc je, že po jídle probíhá trávení, a pak je odkrvený mozek, a pokud chceš třeba meditovat, budeš mít tendenci usínat než mít bdělou a lehkou mysl.

ZOBAAK: Co si pamatuju já, tak je to lehce jinak.
Při spánku líp probíhaj rekonstrukční děje, uzdravování ran, růst a změny v kostech, nejspíš i to vstřebávání živin atd., ale ne tak trávení toho co je v žaludku (což je IMHO aktivní proces - syntéza enzymů, mechanická (dynamická) práce s potravou).
Samozřejmě že je při spánku (realtivně) víc krve v orgánech než ve svalech, protože se všechno stahuje z periferií do tělesného jádra - ale tělo je celé v hlubokém útlumu. Jako když stromy v zimě stahují mízu do kořenů pod zem. Čím hlubší spánek, tím víc se "živost stahuje" do centra, do svého zdroje.
Vše je ve spánku zpomaleno a konkrétně trávení neprobíhá tak jak za bdělého vědomí, za většího svalového tonu, kdy člověk jede na rychlejších frekvencích.
Pokud se najíš - nikoliv přejíš - tak tě to naopak probere. Motor se rozjede, játra začnou pracovat, celé tělo se začne zahřívat a víc fungovat. Syntéza slin, syntéza trávicích šťáv. Jako když naleješ do auta benzín a olej.
Když to s jídlem přeženeš, přijde únava - ale to není normální žádoucí stav.
Nerozporuju že příliš se najíst (bílkovinama nebo tukem) před svrcholným sportovním výkonem je hloupost, protože tělo ani jedno nemůže děat pořádně - ani trávit, ani podávat výkony. To koneckonců řešíme od začátku.
Kostka cukru tě probere, nastartuje motor, miska tvarohu tě před námahou utlumí.
Prostě, je něco jiného se po těžkém obědě zklidnit a třeba si číst, a úplně usnout - to se vzbudíš rozlámaný a nevyspalý, protože si tělo nemělo čas odpočinout (místo toho se snažilo trávit jídlo) a zároveň s tím trávením stejně moc nepohlo (protože ve zpomaleném režimu se tráví blbě).
Tak to učili mě, a tak to na sobě i pozoruju.
Rozdělil bych to tak, že trávení je sympatická funkce, a vstřebávání parasympatická.

TRAMVAJ_22: ahoj, na ČAJ si zrovna dělám učitelský kurz III. třídy a za mě velká spokojenost. Před kurzem jsem praktikovala jenom ashtangu
a s klasickou jógou jsem neměla téměř žádnou zkušenost a musím říct, že ji čím dál tím víc přicházím na chuť. Jestli by tě zajímalo něco konkrétního, tak dej vědět.