• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MEAJak zvládat sebeovládání, agresivitu, agresivní chování? Víme jak, je to na nás.
    MEA
    MEA --- ---
    agrese a strach jsou jako dva milenci jdoucí ruku v ruce, ale chybí jim romantika!

    doporučuju pro začátek pěkně a jednoduše popsanou problematiku agrese a strachu v PŘEHLEDU PSYCHOLOGIE, Kern, Mehlová, Nolz atd.

    Mimo jiné zde uvádí katalog agresivního chování:

    od relativně nevinného až po velmi závažné:

    - "mentální (omezené na oblast představ): tiché kletby, vymýšlení nešťastných náhod (Škola hoří!). Často tomu napomáhají i média. Vidíme ve filmu minutovou dělostřeleckou palbu, čteme podrobné líčení válečné události", ale není to samozřejmě omezeno jen na válku, ale také na jiné krimi oblasti a nejen ty...
    - "verbální (zraňování slovy, "slovní napadání"): nadávání, urážky, pokřikování, "tupení", ...
    - neverbální (mimické útoky a gesta): ruce v kapsách, zatutí pěstí, zadupání, vycenění zubů, probodnutí někoho očima...
    - grafické (zobrazením): čmárání do sešitu, na zdi ,na školní lavice...
    - útočné (přímé tělesné napadení): - zaměřené proti věcem, - zaměřené proti osobám.
    Může se jednat o napadení
    - bezprostředně pod vlivem situace - beze zbraní: narážení, strkání, bití, rvačky, boxování, zápasení...
    - se zbraní, která je k dispozici: knihou, pravítkem, kamenem, tyčí...
    - s plánovitě připravovanou speciální zbraní: nožem, pistolí...

    Najděte příklady grafické agrese a pokuste se je roztřídit.

    Jaké útoky jsou podle vás zvlášť závažné? Existují nějaké "agresivní" zony těla?

    Řídíme se při agresivních skcích nějakými pravidly, dodržujeme hranice? Kde začíná brutalita a násilí?




    Definice agrese

    Prožívaný stav agresivity je třeba rozlišit od pozrovaného agresivního způsobu chování.

    Pro složky prožívání jsou typické pocity připravenosti, zablokovanosti, nutnosti uvolnit si cestu, vzteku, strachu, hněvu.

    Složky chování se projevují fyziologicky jako vegetativní podráždění (zrudnutí, zvýšený puls...) a směřují k použití psychické a fyzické síly proti osobám nebo věcem, aniž by pro toto chování bezprostředně vznikly rozumné nebo adekvátní příčiny.
    Hádankou zůstává zdánlivě nebezpečné a nesmyslné chování způsobnující stísněnost a vzbuzující úzkost. Chceme mu porozumět a ovládnou ho. Co je jeho příčinou?" str. 69

    Modely vysvětlení agrese - stručně:

    Nativisticky orientované teorie - T. HOBBES, dílo "Leviathan" - "Homo homini lupus".

    Pudový model S. Freuda - uspokojení ega přímo, nepřímo, symbolické náhradní jednání, sublimace; agrese má vývoj, je-li pudem, fáze - orální, anální, genitální, oidipální.

    Agrese jako explorace
    H. S. HENCKE - kontext lidské kultury, vymezování hranic, konfikt generací, "bez projevů agrese se nemůže kultura vyvýjet" str. 71

    Evoluce - optimalizace chování pomocí agrese
    K. LORENZ A I. EIGL-EIBESFELDT - interspecifická agrese - kvůli získání potravy nevytváří oběť, intraspecifická agrese způsobuje útočné chování zvířat vzájemně a ta se projevuje právě u lidí. - dílo "Takzvané zlo" - K. Lorenz
    - ohraničení prostoru
    - selekce
    - jistota
    ...
    této teorii se kniha věnuje poměrně podrobně.





    MEA
    MEA --- ---
    MARTA_KLOFACOVA: ale imho to je normální průběh...

    po napětí a naštvanosti přichází uvolnění pláč. nebo při agresivitě a menší ventilaci přichází menší uvolnění, ale jakmile nepřijde pláč jako očistná ventilace, "katarze", tak dorazí spíš on strach, jako úzkostná reakce a začne opět gradovat, trvá to dokola, až to přeroste naši ochotu snážet gradaci, trpělivost, meze a takový stav většinou nakonec končí pláčem, což je to žádoucí, co opravdu potřebujeme, co naše tělo přirozeně chápe jako očistu a to je to, co jsme měli udělat na už začátku, ne to nechat díky strachu růst, ale ventilovat co nejdřív, což není zrovna jednoduché... a často tady začíná problém...

    všiml si někdo, že po agresi-pláči nenásleduje strach? ale klid...
    a že po agresi-nepláči následuje strach a žádný přílišný klid, takový ten bytostný mám na mysli...
    MEA
    MEA --- ---
    MARTA_KLOFACOVA: jj, to znám velmi dobře...
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    MEA: ja naopak, kdyz se zachovam agresivne, tak sice v prvni chvili se mi ulevi, ale potom naopak spis upadam do smutku prave z toho, ze jsem "zase" byla agresivni ...
    MEA
    MEA --- ---
    Myslím, že moje agrese je nějaký druh naučené reakce proti strachu - leknutí.

    Jakmile se leknu - moje reakce je start proti tomu, čeho jsem se lekla, ať již více či méně dokonaný. Naštvanost na zvuk, na věc, která spadla a já se velmi lekla, tak ji někdy vezmu a praštím s ní.

    Moje agrese je taky infantilní, jednám agresivně, když není po mém - snažím se pracovat na sebeovládání.

    Agresivní jsem v dlouhodobém stresu a při delším nenaplnění nebo smutku, tak časem nastupuje otrávenost a jakási "namyšlenost", vadí mi i mizerné detaily, které jsou docela nepostatné...

    Ale blbost lidí někdy nezná mezí, fakt že ne a to mne prostě vytáčí, ale hlavně ve výše zmíněném stavu (stavech).

    Agrese mi pomáhá proti "depresivní" stavům, tohohle principu jsem si několikrát všimla.

    Agrese je stále aktuální téma, na kterém dělám... Ale nějaké sedmimílové kroky zde vůbec nedělám, spíš jsou to krůčíčky. Vyžadující trpělivost, kterou dokáže se mnou mít málokdo. Ale kdo chce, ten to umí čím dál tím líp! A kdo opravdu vnímá a naslouchá, zároveň dokáže poradit a jasně říct to své, tak to je ten pomocník na svém místě! :) A vím, že tací lidi existujou a děkuju jim!!!
    MEA
    MEA --- ---
    A alkohol, to je prostě průser. Neznám snad jediného člověka, který by nebyl labilní, když přijde na scénu alkáč. A snad ty ženy na to trpí víc, či co... A bylo by to i selsky logické vlastně... Obecně nižší sebedůvěra, vyšší senzitivita a vůbec.
    MEA
    MEA --- ---
    nedávno jsem si koupila

    Emoce A Interpersonalni Vztahy - Ivan Slamenik - Knihy Google
    http://books.google.cz/books?id=9NjNfBuxQu0C&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
    KIRILLOV
    KIRILLOV --- ---
    MEA: nemám v tomhle smyslu problémy s agresí, ale příbuznej pocit, že to prostě nejde zvládnout, že bych to rád zabalil a problém prostě nechal bejt, mi pomáhá překonávat a "začít od začátku a postupovat postupně" třeba tenhle song:
    Bob Marley - Get Up Stand Up - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=Tg97JiBn1kE
    MEA
    MEA --- ---
    TENTO čtvrtek
    Čas
    od 19:00 do 21:00

    Kde

    W-CARP cz

    Česká zemědělská univerzita v Praze, kolej E, 4.patro
    Popis
    - Jak reagujeme ve stresu - dva hlavní druhy reakcí
    - Hrnec emocí - od apatie a vzteku k lásce a důvěře
    - Praktické strategie řešení konfliktů
    MEA
    MEA --- ---
    víte, co je síla? asi víte, nicméně to napíšu. že v dnešní době jsou schopni lidi vnímat agresivní chování jako psychózu nebo něco nenormálního. je toto jejich vnímání vůbec normální?

    chápu, agrese ubližuje, pasivní i aktivní, z toho aktivní je brána jako hrozba a pasivní agresi to zatím stále prochází, to je to, co asi není zcela správně... chápu, že se agrese nemůže tolerovat věčně a nejde ji brát jako něco pozitivního, nicméně je lidskou přirozeností a součástí, o tom se už tady psalo...

    jen by bylo skvělé, kdyby se ti lidi, co jsou schopni tvrdit, že agrese "nesmí existovat", že je to něco "nenormálního", že "nikdy nebudou oni agresivní na své děti" a další podobná tvrzení jakkoliv dozvěděli o podstatě agrese a jejích projevech víc.

    vím, že zde nepíšu objev světa, nicméně je třeba si to zase zopakovat...
    MEA
    MEA --- ---
    MEA
    MEA --- ---
    a tyto muziky, co jste pastovali, tak agresi vyvolávají či naopak tranformují?

    u mne je to fantomas, to je pro mne tak úzkostná muzika spojená s kdovíčím, já asi začínám pomalu tušit proč jsem při ní agresivnější, že jsem pak bývala někdy těžkoovladatelná.
    přitom faith no more jsem měla velice ráda, ale....
    při posledním poslechu jsem agresi změnila v pláč a díky tomu jsem si také vzpomněla trochu, proč vlastně reaguji agresivně. trauma z minulosti, trauma jak bejk no.

    tak tohle je pro mne spouštěč agrese

    Mike Patton - Rosemery's Baby - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=zSW-p9dWvII&feature=related


    a toto z agrese na silnej smutek

    Peeping Tom - Your Neighborhood Spaceman - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=BsGeNSe5q0E


    (oboje mike patton)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    Cocotte Minute - Nenávist - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=MyMF59DVdwM
    ZAMOTEK
    ZAMOTEK --- ---
    MEA: tak já bych si dovolil ;) http://youtu.be/H_vQt_v8Jmw
    MEA
    MEA --- ---
    Jaká muzika ve vás vyvolává agresi a jaká naopak transformuje agresi?
    Postněte klidně linky, jména interpretů či aspoň styl nebo prostě typ...
    MEA
    MEA --- ---
    Revoluce? :))

    Ale jo, třeba takhle chodili meditovat, tak my bychom mohli chodit fajtovat :).
    _IT_
    _IT_ --- ---
    možná že by bylo vůbec nejlepší teda se místo rozebíraček a mudrování domluvit na tom že jak si normálně otevřeně vybíjet agresivitu navzájem, checht:) Stejně pracujem na svý spáse a zkáze každej po svým, ale chodit pravidelně společně něco "hrotit" to by nebylo špatný co?! Založme smíšenej gang, normálně kluci holky malý velký tlustý tenký, okrádejme bohatý a dávejme chudým (takže předevšim mně;)!
    MEA
    MEA --- ---
    pod ven ne!
    _IT_
    _IT_ --- ---
    A na to že to IT myslí dobře, na to zapomeňte 8-€
    (jsme přece v agreivním auditku, čeká se že tady budou lidi nasraný a neschopný se
    ovládat;)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam