ANNIKA: Tyhle nalepky jsou v principu nesmysl, od kazdyho v provozu musis cekat cokoliv, to by tech nalepek muselo byt miliarda druhu (kurak, co mu spadne cigo a pripali mu koule, pijak horke kavy, postpubertalni spratek, co nasere ridice, dedek co dostane infarkt), kazdej muze udelat neco nepredvidatelnyho, navic ve vyssich rychlostech to stejne nikdo lustit nebude. Nebo to do tebe jeste narve, protoze bude koukat co to tam mas za peknej obrazek a nevsimne si dost rychle ze se ti rozsvitily brzdovky. Jediny dve nalepky co uznavam jsou neslysici ridic, abys vedela ze nema smysl na nej troubit a vozickar, ze nemas parkovat moc blizko, ty jsou taky urceny predpisama. Ja na svym aute zadny nalepky netoleruju, jednak z estetickych duvodu, ale taky z bezpecnostnich, protoze je to proste jeden z milionu prvku rozptylujicich pozornost .

PLAVEVA: nemá vedle toho dva důchodce s hůlkou, strom a tři popelnice? jestli to není statistika toho, co tím autem sejmul

ATUARFIK: :-D to s tim bambilionem kocek je nahodou super:-)
spis me bavi když ma někdo na Thalii nalepku kone, vždycky si rikam - herdek, jak se mu tam vejde??

ANNIKA: zkus ono oficiální Zetko jako začátečník. Překvapivě funguje. Ne ozdobné ani vtipné, to dle vyhlášky.

A zcela OT, překvapuje mě, kolik lidí se na řízení vykašle a nechá to až na jízdy s maličkými dětmi. Vcelku šílená kombinace.

ATUARFIK: Já zas přemýšlela o nějakém varovnem combu začátečníce, šestinedělka a hystericky kojenec. Ani ne tak, že je roztomiloucky, ale aby ti za mnou věděli, že ode mě můžou čekat úplně všechno.

Od napasovani to do svodidel po vystoupení za jízdy s bláznivým smíchem.

Bohužel jsem nenašla ten správný piktogram

PASTEL: pan Čermák ti to sovětlí, od 3:20 http://video.aktualne.cz/...be-a-chytre-ale-ty-blbe-o-tom-vedely/r~2c69a6fed18911e584160025900fea04/

PASTEL: Existujou i alternativy...

Sice je to trochu mimo tema, ale vyleju si srdicko. Strasne me drasa, moda nalepek se jmenem ditete na autech, jeste se snad predhaneji v tom, kdo bude mit u toho jmena ohavnejsi kresbu. Plus samozrejme debilni mimacove zdrobneliny typu: Nikisek, Lindisek...Blbisek v aute/jede blablabla. Krvaci mi z toho oci. Jiste kouzlo to ziska, kdyz se bydlene podari trefit na parkovisti u Kauflandu sloup rovnou na blbiska.

nevim jestli uz nahodou nebylo, ehm :D

JENDULUS: to je tak strašný až je to dobrý, zajdu si pro nějaký čistý planety ve vesmíru pro svou čtyřletou kosmonautku!

Také můžu dát jeden tip, pokud byste stále váhali, co si pověsit na WC. Včera jsem potkal známého, kterak u Domu u Černé Matky Boží sprejuje planety a siluety hradu a vlka (ten je prý pro děti). Když jsem mu řekl, že je to teda dost strašný, tak jen odpověděl, že každej, kdo si to od něj koupí, je debil. Ale amící a japončíci to prej skupujou ve velkym. Prý třeba přijde amík a veme všechno, co tam zrovna má. Nebo japonka veme siluetu hradu s tím, že si za hodinu přijde ještě pro dvě.

Tady se furt řeší reprodukce? Asi vám to tady utnu nějakou klasikou.

Ja jsem to s reprodukcemi dotahla jeste dal, kupuju si puzzle, ktery az slozim, slavnostne povesim na zed :). Kandinsky, Haderer, Van Gogh nebo Harring. Na original mit nebudu nikdy, a plakaty nebo kopie se mi kupovat nechce.

IDENTITY: Mně je ta estetika ze sámošky taky bytostně cizí, o tom žádná. Můj argument se týkal toho, že na kopiích (bez ohledu na to, jestli to někdo lemtal štětcem na překližku nebo soustavou ofsetových válců na papír) neshledávám nic špatného a priori.

No a jelikož mě tato debata inspirovala a jelikož jsem nebyla vychována lidmi s vkusem, tak jsem si právě na prázdné místo, jež se uvolnilo odstraněním knihovny a pořízením piana, objednala k Hylovi a Kirké ještě Mirandu. :P

MADIETTA: GENTIANA: Jo, máte pravdu. Asi zjišťuju, že nejvíc mě na tom sere princip "jedeme do marketu a koupíme štuk, motyku, mulč, hrnce a obrazy". Pro mě bylo vždycky to, co visí na zdi, důležitý ve smyslu "můžu na to koukat léta a pořád mě to baví". A jelikož můžu neskromně tvrdit, že jsem byla vychovaná lidmi s vkusem, tak prostě tohle rozlišuju.
Umění z Hornbachu mi naopak evokuje představu, že "letos si teda, mámo, pověsíme do ložnice ty vlci na Aljašce". Což pro mě fenomén nevkusnýho bydlenkovství podporuje. Asi tak.
Nedívám se na to z pohledu kunsthistorika ani učitele výtvarky, nýbrž čistě pohledu svýho, a estetika ze sámošky je mi prostě bytostně cizí.

MADIETTA: No, a to taky.

Já si stejně myslím, že kdyby si někdo dal tu práci a sekal by ty madonny alá Donatello v příslušné řemeslné kvalitě, nebo stavěl secesní baráky, ditto, tak by mu lidi ruky utrhali, i když by to logicky bylo nezanedbatelně drahé. Akorát to nikdo neudělá, protože by se mu spolužáci z akády strašlivě smáli a kritici by ho vyváleli v dehtu, peří i blátě. No, a konsumenti umění si koupí ikea art a ti znalí si leští ego, že v té instalaci s vajglama hledají to sdělení o smyslu bytí tváří v tvář postmoderní nejistotě krachující civilizace a prodávají si ony instalace s vajglama za těžké prachy mezi sebou.

A je to tady...

IDENTITY: Tak například florentské Museo Stefano Bardini má sál plný madon od Donatella a jeho dílny, které jsou víceméně stejné, protože zrovna letěly. Lehce konzervativní styl, kvalita odpovídající možnostem střední třídy, prostě, ano, pane Comecavolosichiama, jedno větší madonnu, lehce plasticky, na zlatém pozadí, hodně raženého vzoru, do salonu, a jednu menší, stejnou, ale bez ražení, do ložnice, děkujeme velice, přijďte příští měsíc, hej, Giovanni, kde jsou ty předpřipravené, slyšels, dej se do toho, jednu za deset florinů, jednu za sedm. Proč si myslíš, že ausgerechnet Florenťani, banda škudlivá a vypočítavá, používali tak hojně razidla? Protože dělat kytičky do sádry druhým koncem štětce byl voser, tak se to zmechanizovalo. Na originalitu sral pes od pravěku do doby, než první kritik sepsul impresionisty a druhý kritik si hned poté řekl Nebudu trapnej, neřeknu, že tohle malovala nepříčetná smažka - a od té doby se to táhne. Takže už nemáme slušné obrazy, ale jakési nablbé konceptuální tentononc a performance s hovny a menstruační krví, jenomže lidi jsou furt stejní a chcou hezkej obrázek na zeď. "Opravdový" umělec se k něčemu tak otřepanému, trapnému a derivativnímu nepropůjčí, takže střední třída má holt ikea art.

A ano, v důsledku je mi pak sympatičtější, když si někdo tu matlaninu do fialova, aby ladila ke koberci, udělá sám, než když si ji koupí v té ikei.

IDENTITY: v tomhle teda nemůžu souhlasit. Reprodukce / kopie slavných děl jsou běžné už od středověku, lidé si je dávávali od místních mazalů malovat na zakázku, prostě krásné obrazy chtějí mít i lidé, kteří nemají na originály.

Já miluju prerafaelitu Johna Williama Waterhouse, ale i kdybych snad na některý jeho obraz měla, nemohla bych si ho koupit, protože se neprodávají. Tak jsem si na allposters.com koupila dva velkoformátové plakáty, Hylas a nymfy a Circe Invidiosa. Nechala jsem si je zarámovat, ale jsou to naprosto přiznané plakáty, včetně loga. Vůbec se za to nestydím, mám je ráda a ráda se na ně koukám.

OMNIHASH: ja to taky bere jako bytovou dekoraci. Kdyby mi v panelaku visel origos Picasso, tak by mi to stejne nikdo neveril, ze je pravej :P Nakonec originaly byvaji v sejfu a na stene je kopie.

K tomu videu - myslim, ze ten pan to trochu prehani. Umelci se od sebe inspiruji leta letouci. Pokud se primo nesnazi okopirovat obraz, tak inspiraci porad vznikaji originaly (viz. Klimt a od nej se jasne inspiroval Burlet).

A co se fotek tyka, mam doma povesene nase vlastni fotky, zebru bych si teda urcite nekoupila.