WITTGENSTEIN: No ale zato ti nabídnou u Vietnamců prošlou šunku za třetinu ceny a v Ikeji poškrábaný stůl za půlku - a taky jim to nepoškozuje stavovskou čest, přece. Normální byznys.
FIN: No ale o tomhle by přece měl rozhodovat
hlavně autor, už jsem to jasně napsala. A v závislosti na jeho postavení to pro něj může být výhoda nebo handicap. Zavedení nebo přímo slavní autoři beletrie se na to samozřejmě vykašlou, protože tím můžou jenom ztratit, ale oni zase mají výhodu, že už mají své jméno a své čtenáře a jejich knihy se prodají stejně, i když budou drahé. Začínající autor naopak může vést cenovou válku, vydávat betaverze (s čímž by se čtenáři prostě naučili počítat) bez korektury, redakce a vysázené nějakým automatickým strojem a doufat, že si časem to jméno udělá a bude mít šanci vydat knihu, která se mu aspoň trochu vyplatí. To uleví nákladům nakladatele, takže toho bude moct paradoxně vycházet mnohem víc. Usnadní to vydávání knih vlastním nákladem. Podpoří to českou literaturu, protože ta překladová bude automaticky dražší kvůli nákladům na překladatele. A jo, celkově klesne formální úroveň literatury, nad čímž se za pár desítek let už nikdo ani nepozastaví, stejně jako po tom vynálezu knihtisku.
BOUCHI: No však právě. Manuál na něco většinou píše autor-odborník a faktické chyby si zvládne pohlídat sám. A o ty pravopisné v tomhle případě prostě nejde.