ANDY_WARHOL: to co pises je jedna vec ale uplne za konstrukcni chybu bych ji nepovazoval, spis jen za nevhodnou koncepci ktera omezuje dynamiku. Ja mam namysli spis hrube konstrukcni faily kterych by se nemel dopustit nikdo a nikdy ani laik a ze zadneho duvodu.
ja ty chyby opakuju po internetech pomerne casto a porad ale bez vysledku, drtiva vetsina lidi nechce slyset jak to ma byt spravne a co udelat lip ale jen to ze to maji super, jen se pak casto divi a nechapou, tedy vetsina tech chyb nejcasteji nevznika tim, ze by clovek co neco konstruuje byl laik a nevedel o tom nic, i ja nekdy zacinal a na zacatku jsem vedel nic ale spise tak nejak obycejnou hlouposti a neopodstatnenou sebeduverou dotycne osoby. tedy i zde jsem je nekolikrat psal ale ok, uz je to dlouho tak zopakuju ty nejdrsnejsi.
takovy evergreen k videni snad na vsech tiskarnach je ze se srouby osy Z narvou do spojky za velky prumer sroubu, za to bych trhal hlavy a je to spatne ze vsech duvodu.
1. velky prumer je nefunkcni plocha, oproti funkcni plose zavitu muze libovolne hazet takze takto upnuty sroub hazi = Z wobble.
2. velky prumer neni nejak moc extra tolerovan, takze do spojky s dirou v toleranci H7 narveme sroub ktery ma napr 6.9mm, spojky jsou vetsinou na sverne spojeni, jenze takhle dojde k tomu, ze misto plosneho styku dojde jen k primkovemu styku ploch (nedrzi to jak by melo) nemluve o nerovnomerne deformaci spojky (opet to haze a osa sroubu je mimo osu)
3. stycna plocha je mala, a viz 2. aby to drzelo musi se to poradne dorvat a ta mala plocha zavitu se ochotne a zcela nedefinovane zamackne do steny spojky, tedy vysledek je znicena spojka, sroub z dalsiho duvodu mimo osu a jeste to moc nedrzi. pri kazdem rozebrani a opetovnem slozeni je mimo osu jinak takze se lidi divi ze po slozeni a vycisteni jim to nefunguje a resi Z wobble, ale pritom vzdyt to doted fungovalo bezproblemu :D
uz to bude mnoho desitek let, skoro sto, co se na srouby a hridele obecne vymyslelo osazeni do lozisek spojek atd. pro sverne spojeni. Sverne spojeni kdyz je udelano spravne tak spojku utahnu mezi 2 prsty imbusem a ani se nehne a pokazde co to rozeberu a slozim, to bude porad stejne a nikde nic nebudu omackavat deformovat atd.
to je zatim jen jedna hruba konstrukcni chyba.
pak je velice oblibene na sroub strkat pevne spojky, protoze sroub nema absolutne vubec zadne ulozeni tak se pevnou spojkou nahrazuje ulozeni sroubo ulozenim hridele motoru, to je take seredne spatne z mnoha duvodu a mohl bych to rozebrat jako prvni pripad, z casovych duvodu to uz budu brat jen strucne.
linearni kolejnice, lidi je pouzivji na tiskarnach blbe nebo jeste hur, pritom skoro kazdy vyrobce ma na webu instalacni manual. kolejnice neni samonosna, sama o sobe neyarucuje yadnou tuhost ani presnost, kolejnice je jen funkcni plocha neni to cele samostatne vedeni osy. je prohnuta je zkroucena a to od vsech vyrobcu ale z nejakeho duvodu je strasne cool mit ji na tiskarne, sice uplne zbytecne a zcela spatne ale z nejakeho duvodu lineary = presne tuhe, pritom tomu tak vubec neni. Kdyz je na ose jen jedna a nevadi ze je do oblouku tak ok, jen to oproti tvryeni neni vubec presne (neni rovne) kdyz jsou na ose (treba Z) 2, je to pruser protoze kdyz nejsou u nepredepnute nebo lehce predepnute rady rovnobezne dejme tomu v +-0.01 mm tak se neco musi zkroutit a ram na ktere jsou prisroubovane nemuze byt tuhy, to by to jinak nejezdilo ale tak nejak je velcie chybne zazito ze linear na hlinikovem profilu = presne tuhe ackoliv tomu tak vubec neni a cely ram se krouti podle toho jak jsou krive kolejnice protoze nejsou pritazene k referencni hrane ktera je od toho aby kolejnici srovnala. krome toho samotne hlinikove profily jsou dost zkroucene. proc ne, at si lidi delaj co chteji ale at proboha o tiskarne kde jsou sice lineary netvrdi jak je super presna protoze to je totalni bullshit, to uz dobre pouzite tyce a kluzna vedeni jsou vhodnejsi, levnejsi a presnejsi prvky pro stavbu osy. Dat tyce stejen daleko od sebe a rovnobezne je opet otazka konstrukce a nikoliv ceny, konstrukce klidne i tistene.
prevody a pohony, z nejakeho duvodu prov etsinu tiskaru neni problem se predhanet v delce tisku a objemu vytisknuteho materialu ale aspon vytisknout primarni prevod na remenovou osu je nekonecne neresitelny problem. To ze je hlavnir emenice posuvu primo na krokaci je opet spatne z mnoha duvodu. jsou pripady kdy to nevadi, treba kdyz chytnu neco na miste A a presunu to na misto B nekam do krabice a je jedno kam to do te krabice upustim. jeden z tech duvodu jsou prave rezonancni frekvence 2f krok motoru, tim ze to je naprimo tak.
1. pouzivam dost omezeny rozsah otacek, takze rezonancni pasma jsou hodne siroka a trefim se do nej snadno a dlouho v nem motor zustane i kdyz se meni jeho rychlost.
2. vykon roste s otackama pri konstantnim momentu, takze se ochuzuju o spousty vykonu motoru.
3. rozliseni motoru, rozliseni kroku u step/dir rizeni a krokacu (a tak nejak obecne) neni kuli presnosti polohovani ale kuli plynulosti pohybu, zkus zkutalet neco tezkeho misto po rovine po schodech (nebo mit na aute misto kol 6 uhelniky). S tim souvisi i ty rezonance, cim je vetsi krok, tim vetsi buzeni rezonanci do konstrukce, do remenu atd.
4. rychlostni rozliseni, to uz moc zjednodusit nejde a musel bych navstivit vody oboru generovani step signalu coz je samo o sobe rozsahla problematika.
obecne panuje nazor ze sroubove osy a krokace jsou pomale, staci se podivat na moje video nize kde tocim krokace na 2000 ot/min a navic je jeste na ne roztocim behem 0.1 s
obecne panuje nazor, ze konstrukce tiskarny nemusi byt tuha, ja jako tiskarnu pouzivam prestavenou gravirku (na gravirku tuha konstrukce na frezku uz moc ne ale je to stolni zarizeni na gravirovani stitku, teda puvodne) a jestli tisknu 10mm/s nebo 100mm/s neni na vytisku vubec nijak poznat. jestli mam akcelerace 200 mm/s^2 nebo 4000 mm/s^2 neni na vytisku nijak poznat, teda to bych kecal, je, s vyssi akceleraci je vytisk lepsi.
takhle bych mohl pokracovat jeste hodne dlouho o libovolne casti tiskaren. Uz ted to je hodne TLDR a v podstate jsem toho jeste moc nenapsal.